Brno /VIZUALIZACE, VIDEO, ANKETA/ – Za svahem se slušnými lyžařskými podmínkami musí zatím Brňané dojíždět nejméně dvacet kilometrů daleko do Předklášteří na Brněnsku. Brzy jim ale může stačit dojet na přehradu. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval dřív, brněnský podnikatel Pavel Trčala tam plánuje postavit půlkilometrovou sjezdovku. Nyní už má konkrétní plány. Stavbu ale ohrožuje to, že nemá potřebný pozemek.
"
Sjezdovku plánuje podnikatel na kopci Chochola nad Roklí na Brněnské přehradě. „Je to severní svah na břehu hned vedle velkého odstavného parkoviště směrem k hradu Veveří. Místo je jednoduše dostupné. Autem tam lidé dorazí do půl hodiny z kteréhokoli konce Brna. Zaparkovat mohou na parkovišti, které je v zimě nevyužité. A mládežníci se na lyže dostanou po škole i bez nutnosti žádat rodiče o odvoz. Jezdí tam i autobus," popsal své plány Trčala.
Ke stavbě ovšem potřebuje, aby město získalo příslušný pozemek. Firma Lesy města Brna už proto o tom jednala se současným majitelem, tedy Lesy České republiky, o směně za jiný pozemek.
Jenže státní podnik pozemek už měnit nechce vůbec. „Pro nás nepřichází v úvahu, že na svahu bude cokoli jiného než les. Jižní Moravu totiž už několik let trápí sucho a odlesněný pozemek vláhu v půdě nezadrží," vysvětlila mluvčí Eva Jouklová.
Podle Trčaly však stávající porost na pozemku neplní funkci lesa. „Jsou to náletové dřeviny. Společnost se jen snaží najít další možnosti, jak nás odmítnout. Tuto lokalitu jsme vybírali dlouho a zvolili jsme ji právě proto, abychom nemuseli kácet les," zdůraznil.
Obrátil se proto přímo na ministerstvo zemědělství. Jeho dopis však k adresátovi zatím nedorazil. „Jestliže je však pozemek majetkem Lesů České republiky, můžeme zasahovat jedině pokud dojde ke správnímu řízení," podotkl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
I pokud se ministerstvo postaví na Trčalovu stranu, neznamená to, že sjezdovka vyroste. Projekt totiž pomalu ztrácí podporu města. „Nemáme adekvátní pozemek na výměnu. Směnit plochu s náletovými dřevinami za vzrostlý les je pro nás ekonomicky nevýhodné. Museli bychom totiž zároveň platit i provoz sjezdovky," zdůraznila náměstkyně brněnského primátora Klára Liptáková.
Problematický pro brněnskou sjezdovku může být také nedostek sněhu. V posledních třiceti letech v Brně totiž ležel sníh v průměru necelých čtyřiašedesát dní v roce. „Vůbec nejdéle to bylo 113 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky ale dosahovala jen něco málo přes dva centimetry," popsala klimatoložka Gražyna Knozová z brněnské pobočky hydrometeorologického ústavu.
Podle Trčaly ale nedostatek přírodního sněhu nemusí vadit díky umělému zasněžování.
V Brně je v průměru šestadevadesát mrazivých dní v roce. A podle Trčaly stačí čtyři. „Pro tak malý svah lze za tu dobu vyrobit dostatek sněhu na zbytek sezony," zdůraznil.
Sjezdovku podle něj využijí zejména lyžařské oddíly z Brna a okolí. Mezi ně patří i Ski klub Victoria Brno. „Teď jezdíme na svazích ve Velkém Meziřící nebo na Stupavě. Pokud bychom nemuseli tak daleko, bylo by to pro nás rozhodně jednodušší. Parametry svahu mají být vhodné pro slalom i začátečníky. Mohli bychom tak zapojit všechny oddíly," líbí se plán vedoucí oddílu Mileně Bogdálkové.
Podobné naděje ale nemá poprvé. V Brně plánovali politici a investoři v posledních letech obnovu sjezdovky ve Wilsonově lese, novou na Vinohradech i v Kohoutovicích. Ani jeden plán nevyšel."
