Už pětačtyřicet let svážejí lesníci šišky z celé republiky do Týniště nad Orlicí na Rychnovsku, kde sídlí Semenářský závod státního podniku Lesy české republiky.
Ze šišek se tu získávají semínka, která se často několik let uchovávají na roky, kdy není semenný rok a lesníci by neměli čím obnovovat les.
Šišky se ze smrků sbírají často z pokácených stromů, v některých lokalitách, případně u jedlí a borovic douglasek, se tak děje složitější cestou ze stromů stojících. Když šišky dorazí do areálu semenářského závodu, nejprve je tu dělníci předčistí. Poté putují do velkých zásobníků, kde přirozeným způsobem vysychají.
V další fázi projdou sušárnou, v níž se teplota pohybuje přes 40 stupňů Celsia, aby se následně při takzvaném luštění (otáčení se v bubnovém stroji) semínka ze šišky uvolnila. Poté se opět čistí, zataví se do vakuových pytlů a uloží do skladu o konstantní teplotě 3–5 stupně.
V týnišťském závodě je v tuto chvíli díky loňské a předloňské výtečné úrodě uložena zásoba smrkových semen na zhruba deset let dopředu. A nejen smrkových. Kromě jehličnanů tu lesníci v chladicích boxech uchovávají i semena listnáčů. „Naším úkolem je zabezpečit dostatek semen k zalesňování na roky neúrody. Například u smrku se opakují semenné roky obvykle po osmi až 10 letech. Také musíme pokrýt zvýšenou spotřebu semen při zalesňování, například po větrných kalamitách nebo po kalamitách způsobených výskytem škůdců, včetně kůrovce," vysvětlila ředitelka Zuzana Neznajová.
Závod v Týništi, zprovozněný jako tehdy jediný svého druhu v Česku už v roce 1971, je schopný pojmout najednou 800 tun šišek a ročně zpracovat až 2,5 tisíce tun šišek. „Ovšem takových objemů jsme nedosahovali ani v minulosti, kdy byla pravidla pro obnovu lesa jiná a zalesňovalo se převážně smrkem, borovicí, modřínem, z listnáčů bukem, někde i dubem," upozornila ředitelka závodu s tím, že dnes jeho dvacet zaměstnanců ročně zpracuje 200–300 tun. Semínka od nich odebírají nejen státní lesy, ale i další vlastníci lesů či lesních školek.
„Šišky už proto nedovážíme ve vagónech po železnici, ale v nákladních vozech. Je jich méně i proto, že se už šišky nesbírají ve velkých objemech z jednoho místa, ale menší množství na vícero místech. Nelze totiž používat osivo z Moravy například v Krušných horách. Nebo semínky z vrcholků Krkonoš zalesňovat Polabskou nížinu," pokračovala ředitelka a pro představu uvedla, že ze 100 kilogramů smrkových šišek dostaneme 3 kilogramy semen. Z jednoho kilogramu semen pak lze vypěstovat 40 tisíc sazenic a osázet deset hektarů lesa.
Stoupla také potřeba produkce semen listnatých stromů, kterými se místo dřívějších 10 procent zalesňuje až v 45 procentech nových lesních ploch. Častější je také přirozená obnova lesa a jiný způsob pěstování sazeniček v lesních školkách.
