Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 20.06.2007
Autor: JIŘINA RIPPELOVÁ, JOSEF KALBÁČ, TOMÁŠ JIRSA
Rubrika: Kraj Plzeňský
Veřejné slyšení k problematice reálné hrozby kůrovcové kalamity na Šumavě proběhlo v minulých dnech v Senátu. Veřejné slyšení je institut, který je za přítomnosti odborné veřejnosti určen zákonodárcům tak, aby si na určitý konkrétní problém udělali svůj názor. Jak řekl v úvodu místopředseda Senátu Petr Pithart, veřejné slyšení bylo svoláno i proto, že "pokud jde o odbornou veřejnost, musíme bohužel konstatovat, že se zatím nedaří sjednotit názory skupin odborníků na zásahy v Šumavském národním parku proti kůrovci."
Šumavský národní park čelí po orkánu Kyrill reálné hrozbě rozsáhlé kůrovcové kalamity, která může zničit obrovské plochy lesa. Již vzniklé i hrozící škody způsobené nezasahováním proti kůrovci, neexistence zákona o NP Šumava i v minulosti špatná komunikace správy parku se šumavskými obcemi, jsou vážné problémy, jimiž by se podle senátorů nemělo zabývat pouze ministerstvo životního prostředí, ale vláda.
Slyšení v Senátu opět potvrdilo vyhrocený spor mezi odborníky o tom, jak by měl Národní park Šumava v budoucnu vypadat. Zatímco skupina biologicky orientovaných odborníků nadále prosazuje především volné působení přírodních procesů v nejcennějších částech parku, tedy nezasahování do přírodního vývoje, druhá skupina - především odborníci na ochranu lesa, upozorňují na vážné nebezpečí, které hrozí smrkovým lesům i celému ekosystému parku při zachování současného přístupu ministerstva životního prostředí a správy národního parku, které usilují o rozšiřování bezzásahových území
Ředitelé parku, jeho koncepce a management jednotlivých zón se často mění se změnou osoby ministra životního prostředí.
Podle starostů šumavských obcí tento stav umožňuje ministerským úředníkům uplatňovat vlastní názor bez ohledu na veřejný zájem. "Na území národního parku probíhá skrytá reforma, která má za cíl vznik jiného parku, než jaký byl v době svého založení," řekla Stanislava Barantálová, představitelka Svazu obcí Národního parku Šumava a bývalá starostka Borových Lad. "Park obce omezuje, nezohledňuje jejich požadavky ani potřeby turistického ruchu a obchází zákony," dodala.
Ministerstvo životního prostředí a správa NP totiž svůj záměr rozšířit některá bezzásahová území v NP Šumava v loňském roce s dotčenými obcemi projednávaly, jak jim to ukládá zákon. Narazily však na velký nesouhlas. Projednávání pak bylo nahrazeno správním řízením, zahájeným z moci úřední. I přes nesouhlasná stanoviska většiny šumavských obcí a dalších dotčených subjektů nakonec ministerstvo rozhodlo ve prospěch svého záměru - potvrzuje to výrok ministra Bursíka, že 20 procent následků orkánu Kyrill zůstane v NP Šumava nezpracováno. Toto rozhodnutí, které mění dosavadní rozhodnutí o managementu jednotlivých zón ochrany přírody, fakticky znamená rozšíření bezzásahových území i do II. zón, kde se až dosud proti škůdcům aktivně zasahovalo.
Podle lesnických expertů je třeba les na bezzásahový režim postupně připravovat a vysazováním vhodných dřevin změnit jejich druhovou skladbu. To bylo ostatně i záměrem odborníků, kteří NP Šumava na počátku 90. let zakládali. "Neuvažovali jsme tehdy o tom, že by se v národním parku přestalo hospodařit, i bezzásahové zóny se měly hlídat, aby se nezničily," potvrdil František Urban, bývalý zástupce ČR v ve Světovém svazu ochrany přírody (IUCN). Podobně postupují také němečtí sousedé v sousedním NP Bavorský les - budoucí bezzásahové zóny v nové části parku budou na ponechání samovolnému vývoji postupně připravovat nejméně do roku 2027. Teprve tehdy, budou-li tamní lesy v požadovaném stavu, je ponechají bez zásahů člověka.
Pokud se v nynějších smrkových porostech v NP Šumava nebude zasahovat proti škůdcům, dojde k jejich velkoplošnému rozpadu. Správa parku navíc bude muset na hranicích bezzásahových ploch bránit šíření kůrovce v tzv. pufračních zónách.
Tím bude docházet ke vzniku ohromného množství nežádoucích holin.
Závěr veřejného slyšení k Šumavě není tedy optimistický. Nadějné je, že nový ředitel NPŠ František Krejčí ve svém vystoupení opakovaně vyjádřil, že jednou z jeho priorit je navázat dialog s obcemi a všemi zúčastněnými stranami.
***
"Park obce omezuje, nezohledňuje jejich požadavky ani potřeby turistického ruchu a obchází zákony."
Stanislava Barantálová, svaz obcí
O autorovi: JIŘINA RIPPELOVÁ, JOSEF KALBÁČ, TOMÁŠ JIRSA, senátoři ze Šumavy
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
