...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Včera jste na vládě měli projednávat zprávu o stavu českého lesa, došlo na to, jak náročná je ta debata případně a řekněte mi, jak moc se právě v té zprávě odráží kůrovcová kalamita?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
Tak samozřejmě odráží, ta zpráva je vlastně popisuje rok 2018, já musím říct, že bohužel ten rok 2019 už je zase podstatně horší a v roce 2018 jenom, abych řekl nějaké z hlavy, jako jedno hlavní číslo, tak byla těžba kůrovcových stromů zhruba nebo kůrovcového dřeva zhruba zhruba 12 milionů kubíků, to i tak je obrovské číslo, ale v letošním roce 2019 očekáváme, že ta těžba může být až 30 milionů, ale my už jsme dneska vlastně limitováni pouze tou kapacitou, kterou máme, to znamená jinými slovy zjednodušeně řečeno a zlidověno, my už tam necháváme celou řadu těch takzvaných vylítaných kůrovcových souší, ze kterého už ten kůrovec nelétá, protože už z nich odletěl ty, ty suché stromy tam zůstávají, protože nejsme je schopni vytěžit a bylo by to i hloupost, těžit ty už suché stromy, to znamená, že ty podniky majitelé lesů se soustřeďují především na ty stromy, které jsou tady aktivní, ze kterých ještě může vylítnout kůrovec, ale i tak to číslo bude nepoměrně horší, než bylo v minulém roce.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jaké to můžu mít další dopady?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
No, dopady jsou takové, ale to není jenom dopad pro Českou republiku, já jsem včera třeba četl, že Němci se potýkají až se sto miliony kubíků kůrovcového dřeva, podobně je na tom třeba Rakousko, ta má samozřejmě menší těžbu, ale je to, dopady jsou katastrofické, my dneska skutečně ztrácíme lesy v některých, v některých oblastech severní Morava, střední Morava, besedy, Beskydy, Jeseníky, Vysočina tam v zásadě už v některých oblastech nezbývá jediný zdravý suchý strom, jediný zdravý jehličnatý strom, jsou tam jenom suché stromy a my se dneska vracíme v některých oblastech vlastně k situaci, která tady byla před 300 lety.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Mimochodem k tomu si můžeme pustit komentář ministra zemědělství Miroslava Tomana.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/
A tak pan ministr Brabec to od začátku říkal, že to je nejhorší tragédie od dob Marie Terezie a pak od někoho jinýho, takže já to vnímám prostě tak, že určitě ano, tak ta situace není lehká, je to bohužel, bohužel, bohudík my v tom momentálně v resortu ministerstva zemědělství děláme, co můžeme, takže jako řešíme, ta situace není lehká, já to nezlehčuji, ale prostě tohle je fakt soubor za minulé období a já se dívám dopředu, se na rozdíl od jiných nedívám dozadu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Tak díváte se vy dozadu, naráží na vás, protože ono trochu působilo, že panu ministrovi zemědělství vadí, že o tom skoro hovoříte jako o tragédii?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
Ne, já myslím, že v tom se naprosto shodujeme, tady přece nikdo nemůže říct tváří tvář tomu, co se děje, něčemu naprosto bezprecedentnímu, co v této zemi se velmi pravděpodobně nikdy nestalo v českých zemích, ani se to nemohlo stát, protože tady toho smrku dřív před 300 lety bylo 11 procent, dneska je ho 60 procent. Tady se mění tvář české krajiny, tady se jasně ukazuje, že jsme prostě krátcí na tu přírodu, že ta kombinace sucha nebo té klimatické změny a sucha a toho, že smrk se poslední 200, 300 let začal sázet i do oblastí, kde prostě není původní, kde by normálně nerostl, ale protože to bylo samozřejmě nejlépe rostoucí, rychle rostoucí hospodářský strom s měkkým dřevem, to znamená dobře zpracovatelný, tak se sázel i tam, kde historicky nebyl a dneska nám to příroda vrací, my jsme mnohdy neměli lesy, my jsme měli plantáže na dřevo. Lhali jsme si bohužel už pár desítek let, možná 10, 15 let do kapsy nebo naši předchůdci v tom, že ty lesy jsou skvělé, zdravé a už jsme se na to měli připravovat dřív, začali jsme někdy v roce 2015, 16, ale mělo se začít někdy v roce 2000, třeba bavora, bavorské státní lesy začaly s představou lesů už v roce 2003, 2004.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když mluvíte třeba se zástupci právě německé nebo rakouské strany, ještě se objevují někdy komentáře o tom, že za to může i Česká republika za jejich kůrovcovou problematiku anebo?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
Z bavorské strany se vlastně to nikdy neobjevilo, my jsme samozřejmě v kontaktu s bavorským ministerstvem životního prostředí i za saským ministerstvem, naopak v některých případech ten kůrovec ze Saska lítal do českosaského Švýcarska do našich lesů. My jsme se nedávno před zhruba 14 dny potkali s novou rakouskou ministryní životního prostředí a tam také ta debata byla spíš o velmi malinké části několika hektarů, které přiléhají k národnímu parku Šumava, tam jsme se bavili o opatřeních, které by zabránily, které by zabraňovaly vlastně kůrovci z obou stran hranice létat, protože oni tam mají hospodářské lesy, my tam máme národní park, ale tady je jasná shoda a já musím naprosto odmítnout ty nesmysly, které se objevují a objevují se bohužel dlouho, že kůrovec z Národního parku Šumava přelétává snad do Beskyd nebo do Jeseníků, tam já vždycky říkám, takového kůrovce nemá ani americká armáda, aby přeletěl několik set, několik set kilometrů, je to prostě dopad především dopad klimatické změny sucha a ten kůrovec nebo jakýkoliv škůdce, to nemusí být jenom o kůrovci, protože dneska nám schnou tisíce hektarů borovic třeba nebo stovky hektarů borovic, třeba ve středních Čechách a ty nejsou napadeny kůrovcem, oni už jenom těmi svými kořeny nedosáhnou na spodní vodu, to znamená, je to primárně dopad klimatické změny, špatné struktury lesů, českých lesů, bohužel příliš monokultury, především smrkové monokultury na to bylo zaděláno dlouho a my tomu musíme čelit, já souhlasím s panem ministrem.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Je to zaviněno špatným rozhodováním, protože ptám se na to v té souvislosti, že i Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem se začala zabývat tím, jak právě k té hrozbě přistoupily Lesy České republiky. Dává to smysl, že se tím zabývá policie?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
Je to samozřejmě otázka, kdo tam dával, nebo zda tam padlo nějaké trestní oznámení, ale je pravda, že Česká inspekce životního prostředí skutečně v některých případech v těch uplynulých letech avizovala, že tam vidí možné porušení zákona i lesního zákona, že podle jejich názoru, ale zdaleka ne jenom státní vlastníci, ale i soukromí vlastníci nereagovali včas na kůrovcovou kalamitu, když byla v těch počátcích a to bylo rok 2015, 2016. Dneska vidíme tak obrovský rozmach kůrovcové kalamity, že někde možná ta reakce není už z toho důvodu, že nejsou dostatečné kapacity, ale v tom roce 2015, kdy kůrovcová kalamita na Moravě začínala, tak tam je možné, že se dalo někde ještě rychleji zasáhnout, tam byla určité nálezy i České inspekce životního prostředí, které potom samozřejmě dávaly možná nějaký podnět nějakému dalšímu zkoumání.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Takže je na tom podle vás Česko hůře i kvůli nečinnosti správců lesů, ať už tedy soukromých, anebo právě i zejména těch státních?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
Víte, já už bych se opravdu nerad v tomto případě do té minulosti díval, protože ono to ničemu nepomůže. Česko je na tom hůře především proto, že prostě máme historicky největší smrkové monokultury v té střední Evropě a že to na nás dopadlo z tohoto důvodu nejvíc, možná, že se ta kůrovcová kalamita nebo je to pravděpodobné, dala zpomalit v roce 2015 nebo 16, kdyby se k ní tenkrát prostě jakoby přistoupilo aktivněji možná, já říkám možná, kdyby ani dneska odborníci na lesní hospodářství, se kterými komunikuju velmi na krátko, v zásadě každý týden se s nimi bavím z různých univerzit, tak si nejsou úplně jisti, o kolik bychom to zdrželi, ale shodují se, že prostě, tak jak bylo zaděláno na kůrovcovou kalamitu dlouhodobě strukturou českých lesů, tak jsme tomu prostě byli dlouhodobě bohužel vystaveni.
...
