Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já vítám v našem sněmovním studiu bývalého ministra zemědělství, prvního místopředsedu KDÚ-ČSL Mariána Jurečku, dobrý den.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Dobré dopoledne.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A se mnou ve studiu vinohradském je Jaromír Bláha, expert programu Krajina z hnutí Duha. Dobrý den.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak pánové, odpovězte prosím v jedné minutě. Udělalo ministerstvo zemědělství a jemu podřízená organizace Lesy České republiky zásadní chyby v hospodaření, které usnadnily šíření kůrovce? Jaromír Bláha.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Tak rozhodně to nelze všechno svádět na pana ministra Jurečku, nebo na bývalého pana ředitele Szóráda. Oni byli v těch funkcích poslední dobu, ale ten problém je dlouhodobá nečinnost ministerstva zemědělství.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ale vztahující se i na jejich působení tedy.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Ano. I když musím říct, pan ministr Jurečka některé kroky podnikl, na rozdíl od jeho předchůdců, ale zdaleka řadu dalších kroků nepodnikl. Ale teď se to říkám, v médiích se všechno svádí na pana ministra Jurečku a na Lesy České republiky, ale na to, že smrky v těch nižších a středních polohách budou díky klimatické změně hynout, na to upozorňují ekologické organizace a vědci už 20 let.Už 20 let tady měla být změna legislativy, změna vyhlášek, změna certifikace, změna dotační politiky ministerstva a to ministerstvo zemědělství, ať už za jakéhokoliv ministra předchozího vlastně ty změny blokuje a někteří předchozí ministři tu situaci naopak ještě zhoršovali. Pan ministr Fuksa z ODS tady zavedl politiku směrem k Lesům České republiky, která v podstatě umožnila, nebo nadiktovala zadávání zakázek velkým těžařským firmám, které nejsou flexibilní na to, aby teď mohly tu kalamitu zvládat a tam je mnohem větší chyba, než na straně pana ministra Jurečky.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak ale připouštíte si pane Jurečko, že i za vašeho vedení pokračovaly způsoby pěstování stromů, které gradaci kůrovce nezabránily, možná je ještě popohnaly?
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Tak já musí říct, že když se podíváme na tu kalamitní situaci, tak nejvíce samozřejmě je postižený smrk a když se podíváme na tu druhovou skladbu, tak 1,3 milionu hektarů jsou smrkové porosty a z toho zhruba 740 tisíc, zhruba víc, než polovina je stáří přes 50 let. Takže když budeme mluvit o tom problému, tak ten problém začal už dávno před několika generacemi, kdy se tady sázeli monokultury v lokalitách, které se dneska ukazují jako zásadně nevhodné. Nicméně vždycky člověk může v každékoliv situaci ve svém životě si říci zpětně, mohl jsem udělat víc. Mohl jsem být za poslední tři roky důraznější, mohl jsem z toho dělat větší mediální téma, možná by někteří kolegové ve vládě i vláda jako celek reagovali jinak.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A neudělalo se ale.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Já jako říkám, že jsme snažili v rámci mých kompetencí ministra udělat mnoho opatření, v té době jsme viděli jako maximum možného, ale neuspěl jsem. Neuspěl jsem s mnoha věcma, když jsem žádal o spolupráci ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu, když jsme potřebovali pomoct se zpracováním tady tohoto kůrovcového dříví, ale nepodařilo se některé věci prosadit. Já budu fandit teď, když je tato jednobarevná vláda, která bohužel pět a půl měsíců nic nedělala a teď se najednou dokázala marketingově takhle projevit, aby to dotáhla do konce tyto věci. Budu tomu opravdu upřímně fandit. Nicméně ještě jednu věc musím zmínit. Za poslední 3 roky se také výrazným způsobem posunuje druhová skladba těch obnovovaných porostů, kdy dneska jsou lokality, kde se sází i přes 60 procent listnáčů. Takže tady ano, reflexe probíhá. Jenom si musíme uvědomit, že standardně v běžném hospodaření každý rok ovlivňujeme 1 procento lesů v České republice a ten problém nemají jenom státní podnik Lesy České republiky. Ten problém mají všichni vlastníci lesů, soukromí, obecní, církevní, vojenské lesy. Všichni s kůrovcovou, ale i tou větrnou kalamitou, která to potom násobí ty problémy, tady poslední tři roky bojujeme.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak když se podívám nejdřív na tu aktuální situaci, když říká ministr životního prostředí že to je nejhorší kalamita od dob Marie Terezie, tak v tom zvládání, gradace kůrovce, jak na tom ministerstvo bylo? Podcenilo jí, nebo ne pane Bláho?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
V tuhle chvíli ta situace třeba na severní Moravě je díky absenci kapacit, lidských kapacit, lidí, kteří by tu kalamitu zpracovávali je v podstatě neřešitelná. A na tohle bylo...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A dalo se udělat víc?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Myslím si, že v některých momentech mírně ano, ale tady se projevil ten dlouhodobý vlastně trend, nebo ten dlouhodobý problém to, že ministerstvo zemědělství v minulosti v podstatě lesům České republiky zadalo politiku, že budou zadávat zakázky přes velké těžařské firmy na velkých plochách. Na základě výběrových řízení, kde zvítězí ten, který dá nejnižší nabídku. Ty velké firmy těžařské se v podstatě snaží získat ty zakázky, protože tím získávají zároveň i přístup ke dřevu, tady platí.. U nás je taková nepochopitelná anomálie, že vlastně svěřujeme té těžařské firmě v lesích České republiky, ve státních lesích i prodej dřeva, aniž by ten stát měl adekvátní kontrolu nad tím, kolik ve skutečnosti ty firmy vytěží. Takže těžařské firmy mají o ty zakázky obrovský zájem, podhazují cenu a následně to odnáší kvalita práce, najímání v podstatě nekvalifikované pracovní síly ze zahraničí a mnoho kvalifikovaných lidí, kteří dřív v lese dělali z toho lesa odešli.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Je to systémová chyba pane ministře, se kterou teda, bývalý ministře, se kterou jste třeba nic nedělali? To jest tedy, že se jak říká pan Bláha zadávaly velké zakázky na velkých plochách těm velkým těžařským firmám, které teď vlastně nejsou schopny se s tou kalamitou vyrovnat
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Abych to vysvětli, každý rok se soutěží jedna pětina těch ploch, které má státní podnik Lesy České republiky. Já když jsem nastoupil, tak za ty 4 roky jsem udělal to, že jsem tyto výrazným způsobem zmenšil, to znamená, že narostl počet těch soutěžních jednotek o 60 procent, dokonce jsme rozdělili v některých lokalitách pěstební a těžební činnost tak, aby se k těmto zakázkám dostaly i malé a střední firmy, dokonce i živnostníci, v některých případech u pěstební činnosti uspěli. Takže jsem se snažil s tímto něco dělat, ale dávali jsme do podmětů /nesrozumitelné/ také to, že chceme, aby určité procento těch lidí, kteří tam budou pracovat firma deklarovala, že mají odborné vzdělání, ať už výuční list, nebo maturita, abychom posílili tu odbornost a to, aby ti lidé byli z České republiky, ale prostě potýkáme se s tím poslední řekněme rok a půl, že prostě díky nízké nezaměstnanosti máme obrovský problém dostat tady fakticky manuálně pracující lidi do lesa. Lesy České republiky, když se podíváte na jejich web už přes dva roky inzerují stále volná pracovní místa lesních dělníků, /nesrozumitelné/ lesní závory, které také pracují jsou přesunuty do těch nejvíce postižených lokalit tak, abychom tu situaci mohli zvládnout. A prostě když ty lidi nemáte a já jsem na vládě navrhoval, aby nám pro léto ještě uvolnili 15 tisíc lidí pracovníků víz z Ukrajiny pro sektor zemědělství a nakonec to vláda kompromisem schválila jenom 1500. Je to zase těžká situace. Já nechci být alibista, já se jenom snažím vysvětlit, že prostě když něco děláte, ale pak /nesrozumitelné/. A to říkal tady pan Bláha celkem dobře, prostě ty lidi nejsou a nemají je jak říkám i ti ostatní vlastníci. I ti poměrně malí vlastníci řeší to, že mají firmu ve svém okolí, ale ta firma jim to není schopna zpracovat, protože nemá toho člověka, nemá toho lesního dělníka a to prostě dneska je opravdu problém poměrně výrazný.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak posunul pan Jurečka situaci tak, že se mohly zúčastnit i malé firmy, ale prostě do jiné míry proti byl trh práce, pane Bláho?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Posunul. Posunul ty kroky, které tady pan poslanec Jurečka zmiňuje teď Skutečně tam proběhly, ale to jsou minoritní věci. To jsou takové mírné zlepšování.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Mírný pokrok v mezích zákona.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
To přehodnocení vlastně celého toho systému zadávání zakázek tam neproběhlo. Proběhly jeho úpravy k mírně lepšímu. Já jsem třeba očekával, že když jako ministerstvo, nebo pak nakonec i to bylo odsouhlaseno vládou, jak v podstatě odpustilo těm velkým těžařským firmám dodržovat pravidla smluv, když ta kalamita nastoupila a zaklesly ceny dřeva, protože ty firmy by krachovaly. Byl to obrovský vstřícný krok vlastně státu vůči těm těžařským firmám, že to bude doprovázené tím, že stát přehodnotí tu politiku a v podstatě začne, ono to nejde obměnit úplně najednou, ale začne dělat kroky v tom, že si začne nabírat část v podstatě pracovníků do vlastního zaměstnaneckého poměru. Je pravda, že teď není kde brát, ale ono je to i o tom platu a třeba je skutečností, že třeba státní podnik České republiky už na té severní Moravě měl vyjednáno, že si tam začne část těch prací dělat vlastními zaměstnanci, měl je domluvené, samozřejmě těm lidem zaplatil víc, než ty těžařské firmy a na základě v podstatě nějakých jednání mezi těmi těžařskými firmami a ministerstvem, to ministerstvo zemědělství to těm Lesům České republiky nakonec zakázalo dělat. To znamená, ano, jako nějaké kroky tam ministerstvo podniklo, ale žádnou radikální změnu, nebo radikální, systémovou změnu tam to je potřeba udělat ještě.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Nedokázala by se momentálně Česká republika, Lesy České republiky pane Jurečko vyrovnat s tou kalamitou lépe, kdyby nastaly ty kroky, o kterých tu mluví pan Bláha? Že by část té těžby přebral samotný podnik Lesy České republiky? Mám pocit, že i dokonce i současný pověřený ředitel Tomáš Pospíšil toto připouští.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Ale tak ono se to děje. Já jsem to tady zmiňoval. My už dva roky máme přesunuté kapacity, jak techniky tak lidí, z vlastních závodů, například Židlochovice, nebo z vlastních závodů v Čechách, kde není kalamitní situace, tak jsme ty lidi přesunuli. Ti lidé přes týden pracují v těchto lokalitách Bruntálska, jsou tam a to, jejich počet se posiluje.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No ale zásadní změna to není. Proč nedošlo k té zásadní změně?
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Nevznikla vyloženě organizační jednotka kalamitní středisko, o kterém jsme jednali, ale víceméně ten název se nenaplnil, ale z hlediska přesunování lidí a dokupování nové techniky, to se děje a jak jsem zmiňoval, už dva roky dlouhodobě máme neobsazené pozice u lesů České republiky na pozici lesní dělník, protože když se podíváte, tak za domluvenou působeň jsme přijmuli několik stovek lidí do pracovního poměru u Lesů České republiky a takže jim tu strategii postupně naplňujeme, ale prostě abychom přišli ze dne na den a řekli, celý systém lesních zakázek ukončujeme, jako to není úplně dost dobře možné. My jsme třeba v letošním roce měli dohodnuto, že bude začínat i vlastní těžba a vlastní prodej z takzvaného OMka, odběrného místa. Nevím, jestli to teď současně pan ministr s novým pověřeným generálním ředitelem lesů budou naplňovat, ale třeba taková dohoda byla. Takže ty věci koncepčně jsme posunovali kupředu. Na rovinu 4 roky v lesním hospodaření je extrémně malá doba. Vždycky můžete udělat víc. Zmíním jenom jednu věc, máme také problém s tím, že ta kalamitní situace není jenom u nás. Ta je v Rakousku, v Německu především ve státě Bavorsko, v Polsku, na Slovensku a samozřejmě my třeba máme problém, že některé firmy odcházejí pracovat na ty zakázky třeba do toho Bavorska, protože tam zase z hlediska výkonu ekonomiky dostanou zaplaceno víc, takže opravdu potýkáte se opravdu s problémy, které tady trápí mnoho států. Když se podíváme na čísla, kolik kalamitního dříví je na hektar smrkových porostů v těchto okolních státech tak Česká republika je na tom třeba lépe, než je Bavorsko. Takže jednoznačně říct jakoby v České republice jsme úplně selhali, to nemůžu s tím souhlasit. Snažím se vysvětlit ten kontext, který prostě je větší a není to jenom kůrovcová kalamita, ale dostaly se nám do toho za posledního půl roku další tři silné větrné kalamity.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A našimi hosty jsou Jaromír Bláha z hnutí DUHA a Marián Jurečka z KDÚ-ČSL, který byl v minulém volebním období ministrem zemědělství. My jsme tady zatím pane Bláho mluvili o tom, že do jisté míry máte výhrady vůči tomu způsobu těžby, respektive kdo těží a jak těží, ale co říkáte na ten způsob prodeje, na to, že vlastně lesy České republiky prodávají to dřevo takzvaně na stojato a ne na odvozním místě?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Tak to je ta věc, o které jsem hovořil.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Vy jste to zmínil, ale neprobrali jsme to podrobněji. V čem je to výhodnější třeba, jeden nebo druhý způsob?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Tak na odvozním místě by měla probíhat vlastně přejímka toho dřeva od toho vlastníka, který dřevo prodává tomu subjektu, který je kupuje. Jde to samozřejmě provádět i takzvaně prodejem na stojato, ale to dřevo v podstatě na stojato nikdy přesně nezměříte a soukromý vlastník, většina soukromých vlastníků to tak nedělá z logických důvodů a nepřipouští hlavně ten systém, kdyby stejné firmě zadala těžbu a zároveň jí to dřevo nechávala i prodávat. Protože pak úplně ztrácí vlastně kontrolu nad tím dřevem. Ten revírník to nikdy nedokáže ohlídat a u lesů České republiky ta povinná kontrola revírníků toho objemu dřeva, mají povinnou kontrolu u dvaceti procent, ale tím, že tím revírníci lesů České republiky mají obrovské revíry a zvlášť teď v době kalamit to naprosto nestíhají. Takže tady není kontrola státu nad tím, kolik dřeva ve skutečnosti vlastně vytěží a prodá.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Jurečko, jakto, že se vlastně většina dřeva v České republice prodává tímto způsobem nastojato neroztříděně, když jinde v Evropě jak jsem se dočetl se prodává roztříděné, připravené na odvozním místě a experti dokonce odhadují, že český stát takhle tratí 3 až 4 miliardy korun ročně.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Tak ono to má svá pro a proti. My máme třeba u lesů České republiky porovnání, protože my u právě lesních závodů prodáváme dříví takzvaně z omka, z odběrného místa, jako hotový, roztříděný, změřený sortiment a když si porovnáme ty, a to jsme si dělali to porovnání, ty ceny, tak je zhruba 200 korun mínus na jeden kubík dřeva při prodeji právě z toho odběrného místa u lesních závodů, protože prostě ty náklady jsou o něco vyšší.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
I když vlastně, když prodáváte, abych to tak řekl lidově zajíce v pytli tak je to potom výhodnější pro stát?
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Ono to není úplně zajíc v pytli. Je tam jasná metodika toho, jakým způsobem se ta územní jednotka posuzuje, jakým způsobem v té aukci je popsána. Jak se to následně měří, to není..
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ale dokud to nepokácíte, tak nevíte co vlastně je to za dřevo.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
To není prodej, ono se to i ověřuje. Pak jsou momenty, kdy se opravdu přichází na ty rodky, přesně se to všechno změří, dochází tam k pětiprocentním odchylkám a samozřejmě ty firmy tím, jak se snaží soutěžit a dát lesům České republiky nejvyšší nabídku, tak je to velice tržně motivační. Já souhlasím s tím, že je tady rozhodně prostor pro to, aby se postupným způsobem a to je to, co jsem zmiňoval, že v letošním roce mělo začít ve větší míře se posilovat ten prodej přes to odběrné místo a aby se ty obě dvě cesty prodeje porovnávaly, která opravdu je lepší, nebo výhodnější. Ještě zmíním jenom jednu věc. Za poslední tři roky jsme zvýšili počet revírníků tak, aby se jim zmenšila plocha toho revíru, aby to líp zvládali. Takže i na toto se snažili jsme se v rámci Lesů České republiky pamatovat a jenom připomenu třeba bavorské státní lesy zhruba před rokem a půl byly poprvé se informovat u nás na ten systém prodeje přes ty soutěžní jednotky, přijde jim zajímavý a chtějí ho na nějaké své částce začít aplikovat. Takže říkat, že jenom jedna cesta je ta úplně ideální to si nemyslím, myslím si, že je potřeba hledat nějaký zdravý mix.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak pane Bláho, vy si myslíte, že ten způsob prodeje na stojato je nevýhodnější, než ten druhý, tedy na odvozním místě, když pan ministr říká, že ty zkušenosti nahrávají spíše tomu prodeji napni.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Není to jenom na stojato, většina dřeva, kterou Lesy České republiky prodává je takzvaně na pařez. To znamená, že vlastně dojde k pokácení toho stromu a pak následně jeho prodeji. Těch metod, jak zmiňoval pan poslanec Jurečka je víc, určitě je pravda, že je potřeba je kombinovat, nespoléhat se jenom na jednu metodu, ale ten prodej na tom odvozním místě je v podstatě ten nejosvědčenější a v momentě, kdy to dřevo prodáváte v aukci, to znamená transparentním způsobem prodeje, nikoliv tak, že uzavřete s tou odběratelskou firmou dopředu nějakou dohodu o tom kolik dřeva odebere a za kolik ho prodáte, ale vysoutěžit to v aukci, tak je to nejtransparentnější metoda a říkám, je nejpoužívanější i u soukromých vlastníků, i u státních lesů v jiných státech. Tady v podstatě proběhla a ten rozdíl potom může být skutečně veliký. Tady proběhla vlastně národní inventarizace lesů, která v podstatě s desetiletým odstupem počítala, kolik dřeva v podstatě v lese přirostlo, kolik se vytěžilo, kolik v lese zůstalo a tam se ukázal v podstatě rozdíl mezi tou inventarizací těžby a mezi vykázanou těžbou. Ten rozdíl byl až dvacetiprocentní.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Toto je pořad Pro a proti, našimi hosty jsou Marián Jurečka a Jaromír Bláha. Tak zatím jsme se bavili o tom, jakým způsobem se v lesích těží, jak se to dřevo prodává, ale důležitá věc je i jak se hospodaří, jaká je druhová skladba. Změnili jste něco zásadního pane ministře, bývalý pane ministře, opět se musím opravit, během vašeho působení na tom, jaké se druhy stromy sází tak, aby se co nejvíc zmírnila ta nastupující kalamita kůrovcová?
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Ano určitě. Já jsem to tady částečně zmiňoval. V těch postižených lokalitách, ty, které se ukazují, že opravdu pro smrk nebudou dobrými lokalitami v budoucnu došlo k výrazné proměně nově vysazovaných porostů tak, že dneska například třeba na okrese Olomouc je podíl listnáčů na výsadbě 62 procent. Když to vezmu globálně za státní podnik Lesy České republiky, tak třeba pak v roce 2017 je to 52 procent listnáčů na celém území, které se vysazovaly a třeba v roce 2012 to bylo 45 procent. A bavíme se o celém území, takže ty lokality, které jsou exponované, tam dochází k výrazné proměně. Ale já musím říct jednu věc. Tady opravdu musí dojít a to souhlasím se všemi organizacemi k tomu, že se musí změnit obecně zadání ze strany státu pro to, jakým způsobem budeme chtít využívat lesy obecně v republice a samozřejmě i vůči zemědělcům. Protože to, o čem jsme v roce 2015 tady začali mluvit a udělali jsme tady meziresortní skupiny voda, sucho, abychom začali řešit problémy sucha, tak nikdo z nás si v tu dobu nedokázal představit, že se rok 2015 bude opakuje defakto třikrát za sebou. A ty výzvy jsou prostě daleko větší, intenzivnější a já tvrdím, že tady Česká republika nemá problém s infrastrukturou, nebo se zdravotnictvím, ale největší problém a největší výzvou pro příští generace bude hospodaření s vodou, její zadržení v krajině a to, abychom zabránili v maximální možné míře dalšímu rychlému oteplování a zvyšování průměrných teplot, protože ty samozřejmě jsou potom, mají další multiplikační negativní efekt.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Bláho, souhlasíte s tím, že ministerstvo zemědělství v posledních letech výrazně zvýšilo počet sázených listnatých stromů tak, že se ten poměr jakoby obrátil? Poměr tedy listnatých stromů, které jsou méně náchylné na to, být postižené těmi přírodními katastrofami případně a vůči smrku, který je k tomu náchylnější?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Tak podíl se zvýšil, ale ještě se zdaleka neobrátil a zdaleka ten počet vlastně těch stromů listnatých, nebo jedlí, v podstatě stromů, které mají větší schopnost odolat změnám klimatu, které do těch lesů patří. Smrk je vysokohorská dřevina, smrk dobře roste ve vysokohorských podmínkách. V momentě, kdy ho uměle vysadíte do nižších středních poloh, tak teď už v minulosti tam měl problémy a teď v podstatě v souvislosti se suchem plošně odumírá. Podle prognóz a v podstatě ty prognózy se naplňují, tak v současnosti, nebo do roku 2060 je ohroženo plošným zhynutím 80 procent smrkových porostů v České republice a tomu v podstatě to tempo výsadby listnáčů zdaleka nestačí. Nedochází k tomu, že by v potřebné míře už v podstatě podsazovaly ty smrkové monokultury, listnáčemi, nebo jedlemi tak, aby až se začnou bdík rozpadat a ten kůrovec je jenom prostřední. Na kůrovce to nemůžeme svádět. Ten kůrovec v podstatě jenom odstraňuje smrky, které když by neodešly díky kůrovci, tak by odešly díky něčemu jinému. V řadě míst se na tom podílí třeba houba václavka. Tak v momentě, až tohle to přijde, aby už tam byl podrost listnatých a odolnějších dřevin a tady musím říct, že vlastně to celkové procento vysazených smrků, stále ten smrk je nejpoužívanější dřevinou ze všech ostatních. Vysazuje se v poměru v podstatě 40 procentním průměrně za celou republiku, ale bezpečné, v podstatě ten přirozený výskyt by byl pouze na 10 procentech území České republiky. Když tam k tomu přidáme nějakou odchylku od toho přirozeného stavu, která je ještě bezpečná, tak je to podle nás tak do 20 procent.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak vy jste říkal pane Jurečko, že to je jeden z největších problémů České republiky. To nadcházející sucho a tak dále a s tím vlastně i ten kůrovec souvisí, ale proč tedy když jste o tom věděli, tak proč se to radikálně nezměnilo? Proč tedy se nevysazovalo daleko méně smrků, když už víte, že vlastně oni v těch nižších polohách opravdu nejsou vhodnou dřevinou?
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
No to je naprosto správná otázka, ale je potřeba si také uvědomit a pro posluchače s dovolením vysvětlím. Když lesy a jakýkoliv vlastník lesa nakupuje sadební materiál od školkaře, tak ten školkař ten sadební materiál musel zakládat někdy před 4 až 6 lety než ho prodává a my se tady bavíme o kalamitní situaci od roku 2015, takže my jsme dneska v situaci...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No a počkejte, národní lesnický program na roky 2009 až 2013 jasně popisuje, jak bude klimatická změna ničit smrkové monokultury, jak je třeba sázet smíšené lesy, takže to známo bylo.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Ano, ale my, když jsme přišli a začali jsme v roce 2015 se intenzivně zabývat kalamitní situací, tak se od té doby také potýkáme s tím, i ostatní vlastníci lesů, že není úplně tak jednoduché nakoupit teď ve velké míře listnáče, protože školkaři prostě nemají a situace třeba letošního roku je umocněna ještě tím, že když se na jaře měly tyto výsadby realizovat, tak ten přechod ze zimy do jara defakto do léta byl tak rychlý, že se nestihlo ani to okno vegetační pro ty výsadby.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Jaromír Bláha se hlásí o slovo.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Takže i to je potřeba brát v potaz, jenom to se snažím vysvětlit.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Ano, to je samozřejmě. Samozřejmě, že teď není dostatek sadebního materiálů listnáčů a jedlí, protože školkaři je nepřipravili, ale oni potřebují impulz k tomu, aby to udělali a to ministerstvo mělo dát ten impulz už před 20 lety. A já tedy musím říct, že pan ministr Jurečka jej dal jako první ministr. On dal vlastně zadání novelizovat vyhlášku k lesnímu zákonu, která určuje rámec ke změně druhové skladby. Čili on tam ten krok, který byl potřeba udělal, ale ten aparát ministerstva zemědělství ho naprosto zasabotoval. Tam tu vyhlášku připravovali dva roky a teď teprve ji předkládá pan ministr Milek a ta vyhláška v podstatě ponechává výsadbu smrků v těch samých intensích, jako dřív, takže v situaci...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Takže prosím, náš pořad se chýlí ke konci velmi rychle, pane Jurečko prosím, kraťoučkou reakci na závěr.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Já si myslím, že dneska si spoustu věcí uvědomujeme, že ty věci jsou na dobré cestě, souhlasím s tím, že je potřeba konat intenzivněji, na druhou stranu potom také musí říct vláda, že změní tu politiku a nebude chtít třeba po lesích tak vysoké odvody do státního rozpočtu, že ty peníze tam veškeré nechá, aby v tom sektoru zůstali a aby lesy České republiky byly tahounem té proměny hospodaření v lesích České republiky a vůči soukromým a obecním vlastníkům aby ten stát řekl my vás budeme dostatečně motivovat k tomu, že když budete dělat v nějaké přírodě blízká opatření, tak budete dostatečně kompenzováni. A bez toho se neposuneme dál.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
V dnešním Pro a proti jsme se prokousali, nebo proklestili až k závěru pořadu. Za účast v debatě děkuji Jaromíru Bláhovi a Mariánu Jurečkovi. Pánové děkuji a na slyšenou.
Marián JUREČKA, bývalý ministr zemědělství, první místopředseda /KDÚ-ČSL/
--------------------
Děkuji za pozvání, pěkný den.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina /DUHA/
--------------------
Hezký den, na shledanou.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tomáš Pavlíček přeje posluchačům České rozhlasu plus dovolenou ve zdravých a zelení kypících lesích. Na slyšenou.
