Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Stále příjemný poslech vám v Dopoledni pod Ještědem krátce po desáté z Českého rozhlasu Liberec přeje Iveta Kalátová. Už máte doma vánoční stromeček zabalený někde v chladu a těšíte se, až si ho ozdobíte, tak tušíte někdy, jak vlastně vypadala cesta vašeho vánočního stromku do vašeho domova, tak nejenom o tom se budu povídat s naším dnešním hostem s Ludvíkem Řičářem, s krajským ředitelem Lesů České republiky v Liberci, jste zváni a já vám přeji hezký poslech. Tak jsme hezky začali s Michalem Tučným Cesty toulavý, tak slibovala jsem vám povídání o také cestách vánočních stromků k nám do našich domovů, domácnosti, kde to už za pár dnů hezky zavoní smolou a na toto téma ne jenom o tom se budu povídat s naším dnešním hostem, který je, kterým je krajský ředitel Lesů České republiky v Liberci pan Ludvík Řičář, dobrý den.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Dobrý den všem.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Jen tak na úvod vy už máte vánoční stromek doma nebo míváte doma vánoční strom?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Míváme doma vánoční strom, ještě ho nemám a každý rok si dávám závazek, že ho nebudu, nebudu shánět až úplně na poslední chvíli, protože tak jak se říká, kovářova kobyla chodí bosa, tak občas jsem tím manželku rozčiloval, že všichni, všem okolo jsem ty stromky zajistil a my jsme ho doma ještě neměli.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak to občas bývá a čemu dáváte přednost?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
V posledních letech dáváme přednost, řeknu obyčejnému smrčku, náš český smrk nebo smrk, který roste v našich lesích.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ještě dříve, než se dostaneme k vánočním stromkům, tak stejně vašima očima bychom se mohli zhodnotit tento letošní rok, jak na tom jsou vůbec naše lesy v Libereckém kraji, na kolik se jich dotklo sucho, protože, i když potom už nějaké srážky byly, tak to sucho stejně ještě stále převládalo?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Když přemýšlíme o suchu, musíme se dívat na ty roky zpátky, protože na rozdíl od, od různých suchých roků například v minulém století, které byly buďto třeba jenom jednotlivé roky nebo 2 roky za sebou a po nich zase přišlo vlhké období nebo hodně sněhu, tak my jsme svědky toho, že v posledních letech nebo máme za sebou více roků, které jsou suché nebo v nich ty srážky byly rozloženy nepříznivě pro přírodu a v tom našem regionu v Liberec, na Liberecku se to sucho začíná více dotýkat nebo více se projevovat na lesích především od toho roku 2017, 2018. V letošním roce bylo pro přírodu, pro lesníky příznivé to, že například na Jizerských horách napadlo hodně sněhu, kdy ta místama byly i 2 metry sněhu. Už jiná situace byla v nižších polohách, kde toho sněhu nebylo tolik, ale když se vrátím k těm Jizerským horám, tak opravdu ten sníh byl dobrou zásobárnou vody a hodně důležité bylo to že, že sníh rychle neroztál, že nepřišlo rychlé oteplení nebo teplé deště, že by ten sníh najednou zmizel, ale pomalu roztával, takže na těch horách tam, kde, kde, například právě ty smrky jsou, mají svoje místo, kde jejich přirozené prostředí, tak ty podmínky byly poměrně příznivé. Potom, když se díváme zpátky na ten rok 2019, tak byl velmi nepříznivý duben, protože v dubnu skoro začalo léto. Velmi málo pršelo, naštěstí potom přišel květen, kdy naopak spadlo zase těch srážek aspoň v našem regionu hodně, a tak ta situace se trochu zlepšila a aspoň to nebylo tak, bylo trochu, trochu víc vody pro červen, červenec.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Který nebo, která dřevina je taková nejcitlivější na to sucho, je to borovice, smrk, jsou v tom nějaké rozdíly?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak především je to dáno tím, jaké tyto dřeviny mají kořenové systémy, kořeny smrku sahají do hloubky zhruba 30 až 40 centimetrů, borovice si dokáže sáhnout svým kořenem až do hloubky jednoho metru, takže vždycky ten konkrétní strom nebo ta konkrétní dřevina nám ukazuje, v jaké hloubce chybí voda.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Říká náš dnešní host Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky v Liberce. No a našem povídání budeme pokračovat i po písničce, dotkneme se tolik obávaného kůrovce. Vánoční atmosféru nám přinesla i Helena Vondráčková v našem vysílání Českého rozhlasu Liberec, dalo by se říci, že to dnešní téma vánočních stromků a vůbec stromů se nám do tohoto období hodí, i když kůrovec se nám už vůbec do tohoto povídání nehodí, ale je tady a je potřeba ho určitě řešit, právě u kůrovce si ještě v krátkosti budem povídat s Ludvíkem Řičářem, s krajským ředitelem Lesů České republiky v Liberci, nakolik je tady v Libereckém kraji ohrožen les nebo jsou ohroženy lesy kůrovcem, jak to vypadá?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Ještě než odpovím na vaši otázku, tak chci říct, že kůrovec je úžasnej brouček, který do přírody patří, kůrovec tady byl je a bude, že to není jenom záležitost několika posledních roků a nikdy ho, nikdy ho nevyhovíme, pokud bychom ho vyhubili, tak to bude opravdu s přírodou špatně čili.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Ano, že by vypadl jeden článek z toho řetězce.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Kůrovec skutečně do lesa patří a má v něm takovou, takovou, prostě má tam svoje místo, a to takové, že smrky, protože může, budeme mluvit pro zjednodušení o kůrovcových, které, které napadají smrky, tak když v tom lese v tom může i v tom při, můžeme říct i v tom přirozeném lese třeba i v pralese, smrk už doroste do nějakého věku, například 200, 250 let a už začne chřadnout, protože už je, už je prostě starý, tak začne vonět, začne vysílat takovou vůni a na tu vůni čekají právě ti kůrovci, kteří na něho nalétávají. A oni nám, na něj nalítnou, protože vědí, že ho, že se jim ho podaří udolat a že vlastně tím urychlí jeho život, jeho zánik. Naopak smrky, které jsou zdravé, které mají dobré podmínky, tak vysílají vůni, která ty kůrovce odrazuje, takže na ně jim tímto zdravím smrků se vyhnout, takže kůrovec, nalítne, nalítne na ty chřadnoucí smrky a tím, že tím, že vlastně urychlí jejich rozpad, tak do prostoru pod smrkem se dostane světlo, protože smrku a spadne jehličí dolů až vlastně na půdu nebo k těm dalším stromkům, které rostou pod smrkem, se dostane světlo, teplo a tím vlastně může začít růst další generace stromů, které čekají na svůj čas.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Takže se starají o takovou tu zdravou regulaci v tom lese?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Je to takovej ten, opravdu takovej ten opravdu koloběh, běh v té přírodě, tak jako třeba vlci napadají ty slabé kusy, tak zase kůrovci, kůrovci nám urychlí rozpad těch smrků, které už jsou oslabené a v našich podmínkách kdy, jak jsme si říkali, máme už delší dobu sucho, tak smrky, které mají kořeny jenom do určité hloubky, tak když nemají dostatek vody, tak vlastně chřadnou, jsou oslabené, a to je přesně to, co voní těm kůrovcům, takže oni dneska mají v lese, kůrovci dneska mají v lese tisíce, desetitisíce, statisíce smrků, které jim voní, protože chřadnou a ty kůrovci je napadají, takže to je, to je vlastně problém dnešní doby a ten problém není o kůrovci, protože ten tady, ten sem patří, ale je to o tom, že smrky nemají dostatek vody, je to o suchu, které, které nám oslabuje stromy, v tomto případě smrky a také je to v řadě případů o tom, že naši předkové sázeli smrky tam, kde by normálně nerostly, kde nemají dobré podmínky.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Vždy je tedy sázeli tam, kde byl dostatek vláhy.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Smrk, který roste na horách, například v Jizerských horách nebo v Krkonoších, tak tam opravdu optimální podmínky, je tam dostatečně vlhko, chladno, dostatek srážek a ten smrk tam opravdu jako vzkvétá, má tam, ten si tam užívá, ale když smrk sázíme někde třeba do Polabí, tak tam ty podmínky nemá, zvláště v těch posledních letech, a proto chřadne.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Problémem není kůrovec ale sucho, teď si beru slova našeho dnešního hosta Ludvíka Řičáře, krajského ředitel Lesů České republiky v Liberci sama do úst, tak bavili jsme se o kůrovci, tak jenom ještě ve zkratce, tady v Libereckém kraji můžeme býti klidní ohledně kůrovce nebo jsou tady oblasti?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak do Libereckého kraje se nám ten kůrovec šíří právě z těch nižších oblastí, například z vnitrozemí, z Hradecka, kde, kde smrk opravdu v posledních desítkách let nemá vhodné podmínky, to znamená chřadne tam a je napadán kůrovci. My si moc přejeme, aby, aby počasí bylo takové, aby se nám podařilo, podařilo rozvoj rozšiřování kůrovce přibrzdit, nejlépe zastavit, ale jsme si vědomi toho, že, že to nezvládneme sami, buďto budou dobré klimatické podmínky, že bude dostatečně pršet, nebudou extrémně vysoké teploty v létě a potom, potom vlastně my pomůžeme, my se přidáme vlastně jakoby k tý přírodě, že kůrovec bude zastaven nebo přibržděn, ale pokud by naopak bylo sucho, bylo by horké, horké měsíce, horké roky, tak bohužel musíme říct, že ten boj, nebo že jsme pesimisti.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ale teď už na veselejší notu, přece jenom máme tady předvánoční období, teď už bychom si zase pro změnu mohli něco povědět o vánočních stromcích. Tak sucho ani kůrovec, myslím si, že prodej nikterak neovlivnil nebo množství vánočních stromků, je jich dostatek určitě?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Je jich v lese dostatek, je to dané tím že, že kůrovec napadá starší stromy, sucho spíš nám ohrožuje čerstvě vysázené, vysázené paseky, takže v našem regionu nám zatím ještě neusychají nějaké velké plochy z vánočních stromků, to znamená stromků ve výšce zhruba metr a půl až 2 a půl metru.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Odkud k nám vlastně vánoční stromky přicházejí, jsou tady z Libereckého kraje nebo jsou dovezené z, z dalších, anebo z jiných lokalit, z jiných krajů?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Vánoční stromky, které jsou nabízeny v různých marketech a na různých tržnicích, tak jsou většinou dovezené z jiných regionů anebo nebo jsou pěstované na plantážích v České republice. Vánoční stromky, které prodávají přímo lesníci, různí vlastníci lesů, správci lesů, jako například Lesy České republiky, tak ty jsou vyřezány přímo v těch lesích v našem okolí kolem našich měst a obcí a jsou to, jsou to vždycky smrčky nebo borovice nebo i jiné, jiné, jiné dřeviny, které vyřezáváme, protože stejně bychom je časem buďto mi vyřezali, anebo aby došlo k jejich přirozené redukci, protože, když si, když si to představíme, tak buďto lesníci vysadí například 4000 stromků, smrků na jeden hektar a v tom dospělém lese jich je třeba 400, 500, to znamená všechny ty ostatní jsou potom v průběhu toho, toho zhruba stoletého vývoje jsou vyřezány, jsou odvezeny nebo ponechány rozpadu, takže tady to je prostor pro nás, abychom měli dostatek stromků, které můžeme nabízet.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Jak dlouho takový stromek roste, dejme tomu smrček, pokud máme metr a půl vysoký, tak jak asi kolik let?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak takovej stromeček může žít, stromek může mít za sebou zhruba 10 let.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
10 let. Je to stejná doba jako třeba u jedle nebo u borovice, u borovičky?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
U borovice je to mnohem kratší doba, protože borovice je rychle rostoucí, naopak jedle zvláště ta, která roste v nějakém zastínění, protože jedle je dřevina, která má ráda zastínění, tak ta zase může růst i delší dobu.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Borovice, smrček nebo také jedle kavkazská, tak zdali pak někdy nad tím, milí posluchači, přemýšlíte jakou cestu vlastně ubere takový ten váš vánoční stromek, než se k vám dostane, jak dlouho roste a potom skončí u popelnic, není to škoda, ptám se našeho dnešního hosta Českého rozhlasu Liberec, Ludvíka Řičáře, krajského ředitele Lesů České republiky v Liberci, někdy je mi to hodně líto, když vidím ty stromky, kterým trvalo řadu let, než vyrostly do své krásy a poté je vidíme u popelnic pohozené.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Určitě by bylo krásné, kdybychom my dokázali přemýšlet o řadě věcí, mimo jiné třeba i těch vánočních stromcích, kdybychom, kdybychom skutečně dokázali si vzít něco, co nám bude hezky vonět, nemusí to být vždycky úplně jakoby vysoustruhovaný a byl by by to stromek, po kterém nezůstane v lese nějaká díra, která skutečně bude, která bude znamenat to že, že tam nic neporoste další roky.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak obvyklé vy jste, vy jste to teď sám dobře zmínil, že každý chce, každý chce krásný hustý stromek, opravdu aby byl pravidelný, je pravdou, že si pamatuju jako dítě, že jsme vždycky chodili do našeho lesa, kde jsme si vzali takového křiváčka, který byl opravdu křiví, na jedné straně třeba vůbec neměl větve, tak jsme ho dali do rohu, aby to nebylo vidět, asi by to takhle možná také mělo tak trochu chodit, neříkám, že chci každému vnucovat špatně rostlý strom, ale vyřadit takové ty méně zdatné a nechat ty krásné stromy dorůst do své dospělé, do svého dospělého věku.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Stromky, které my nabízíme nebo nabízejí i ostatní vlastníci správci lesů, tak pocházejí z lesa kde, kde vyřežeme stromky, které by stejně postupně byly vyřezány, anebo by nebo by uschly tou konkurencí ostatních stromů, my těch stromů vyřezávám daleko víc, troufám si říct, že třeba vyřežeme 10 stromků, 8 necháme ležet na té pasece, aby postupně zetlely a 2, které které, o kterých si myslíme, že by si mohl někdo vzít na vánoční stromek, tak ty potom odvezeme z lesa na, na prodejní místa, kde je nabízíme.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak alternativou také může být najít si nějaký náletový stromek a vysadit si ho do nějakého obří květináče a mít každý rok svůj stromek, který poté co skončí Vánoce dám ho zpátky ven, i to je možná taková alternativa?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
A dnes, dnes v době internetu si můžeme zjistit, jak nejlépe takový stromek opečovat, protože určitě nemůžeme, nemůžeme nechat a kéž by bylo před Vánocema třeba -10 stupňů a pak najednou ho donést do, do místnosti, kde je 20, 22 stupňů, takže určitě doporučuju najít si dobré rady, jak postupně ten stromek aklimatizovat na, na to teplo, které máme v našich bytech a pak zase jak ho postupně aklimatizovat na to, že ho dáme dáme na zahradu a skutečně po letech, kdy nám tahle může posloužit, tak ho můžeme vysadit na nějaké vhodné místo v přírodě, kde může dál růst.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Možná by to byla výzva i pro některá města, která se nechávají dovézt, kolikrát jsou to opravdu krásné vzrostlé stromy, i tady v Liberci samozřejmě máme krásný vzrostlý vánoční strom, ale někdy to jsou opravdu solitéři ty stromy a někdy také si říkám, jestli to není taková marnost?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Já předpokládám, že to jsou stromy, které někde stejně by musely ustoupit nějaké výstavbě, která byla odsouhlasena, tak doufám, že to tak vždycky je, protože na mnoha místech jsou to krásné stromy.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ale co se určitě nevyplácí, to bychom možná mohli zmínit v závěru našeho vysílání, když si někdo načerno dojde s pilkou pro stromek do lesa, který mu nepatří, co se stane, když ho tam lesník přistihne?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
No, určitě bude mít minimálně nepříjemný pocit a bude, bude se asi možná cítit trapně a může mu hrozit i pokuta za to že, že vlastně vyřezává něco, co, co, na co nemá povolení.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tolik slova našeho dnešního hosta Ludvíka Řičáře krajského ředitele Lesů České republiky v Liberci, moc vám děkuji za váš čas, popřeji vám hodně radosti ve vaší profesi, hezké Vánoce a budu se opět těšit, na slyšenou.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Děkuji na slyšenou.
Stále příjemný poslech vám v Dopoledni pod Ještědem krátce po desáté z Českého rozhlasu Liberec přeje Iveta Kalátová. Už máte doma vánoční stromeček zabalený někde v chladu a těšíte se, až si ho ozdobíte, tak tušíte někdy, jak vlastně vypadala cesta vašeho vánočního stromku do vašeho domova, tak nejenom o tom se budu povídat s naším dnešním hostem s Ludvíkem Řičářem, s krajským ředitelem Lesů České republiky v Liberci, jste zváni a já vám přeji hezký poslech. Tak jsme hezky začali s Michalem Tučným Cesty toulavý, tak slibovala jsem vám povídání o také cestách vánočních stromků k nám do našich domovů, domácnosti, kde to už za pár dnů hezky zavoní smolou a na toto téma ne jenom o tom se budu povídat s naším dnešním hostem, který je, kterým je krajský ředitel Lesů České republiky v Liberci pan Ludvík Řičář, dobrý den.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Dobrý den všem.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Jen tak na úvod vy už máte vánoční stromek doma nebo míváte doma vánoční strom?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Míváme doma vánoční strom, ještě ho nemám a každý rok si dávám závazek, že ho nebudu, nebudu shánět až úplně na poslední chvíli, protože tak jak se říká, kovářova kobyla chodí bosa, tak občas jsem tím manželku rozčiloval, že všichni, všem okolo jsem ty stromky zajistil a my jsme ho doma ještě neměli.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak to občas bývá a čemu dáváte přednost?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
V posledních letech dáváme přednost, řeknu obyčejnému smrčku, náš český smrk nebo smrk, který roste v našich lesích.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ještě dříve, než se dostaneme k vánočním stromkům, tak stejně vašima očima bychom se mohli zhodnotit tento letošní rok, jak na tom jsou vůbec naše lesy v Libereckém kraji, na kolik se jich dotklo sucho, protože, i když potom už nějaké srážky byly, tak to sucho stejně ještě stále převládalo?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Když přemýšlíme o suchu, musíme se dívat na ty roky zpátky, protože na rozdíl od, od různých suchých roků například v minulém století, které byly buďto třeba jenom jednotlivé roky nebo 2 roky za sebou a po nich zase přišlo vlhké období nebo hodně sněhu, tak my jsme svědky toho, že v posledních letech nebo máme za sebou více roků, které jsou suché nebo v nich ty srážky byly rozloženy nepříznivě pro přírodu a v tom našem regionu v Liberec, na Liberecku se to sucho začíná více dotýkat nebo více se projevovat na lesích především od toho roku 2017, 2018. V letošním roce bylo pro přírodu, pro lesníky příznivé to, že například na Jizerských horách napadlo hodně sněhu, kdy ta místama byly i 2 metry sněhu. Už jiná situace byla v nižších polohách, kde toho sněhu nebylo tolik, ale když se vrátím k těm Jizerským horám, tak opravdu ten sníh byl dobrou zásobárnou vody a hodně důležité bylo to že, že sníh rychle neroztál, že nepřišlo rychlé oteplení nebo teplé deště, že by ten sníh najednou zmizel, ale pomalu roztával, takže na těch horách tam, kde, kde, například právě ty smrky jsou, mají svoje místo, kde jejich přirozené prostředí, tak ty podmínky byly poměrně příznivé. Potom, když se díváme zpátky na ten rok 2019, tak byl velmi nepříznivý duben, protože v dubnu skoro začalo léto. Velmi málo pršelo, naštěstí potom přišel květen, kdy naopak spadlo zase těch srážek aspoň v našem regionu hodně, a tak ta situace se trochu zlepšila a aspoň to nebylo tak, bylo trochu, trochu víc vody pro červen, červenec.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Který nebo, která dřevina je taková nejcitlivější na to sucho, je to borovice, smrk, jsou v tom nějaké rozdíly?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak především je to dáno tím, jaké tyto dřeviny mají kořenové systémy, kořeny smrku sahají do hloubky zhruba 30 až 40 centimetrů, borovice si dokáže sáhnout svým kořenem až do hloubky jednoho metru, takže vždycky ten konkrétní strom nebo ta konkrétní dřevina nám ukazuje, v jaké hloubce chybí voda.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Říká náš dnešní host Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky v Liberce. No a našem povídání budeme pokračovat i po písničce, dotkneme se tolik obávaného kůrovce. Vánoční atmosféru nám přinesla i Helena Vondráčková v našem vysílání Českého rozhlasu Liberec, dalo by se říci, že to dnešní téma vánočních stromků a vůbec stromů se nám do tohoto období hodí, i když kůrovec se nám už vůbec do tohoto povídání nehodí, ale je tady a je potřeba ho určitě řešit, právě u kůrovce si ještě v krátkosti budem povídat s Ludvíkem Řičářem, s krajským ředitelem Lesů České republiky v Liberci, nakolik je tady v Libereckém kraji ohrožen les nebo jsou ohroženy lesy kůrovcem, jak to vypadá?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Ještě než odpovím na vaši otázku, tak chci říct, že kůrovec je úžasnej brouček, který do přírody patří, kůrovec tady byl je a bude, že to není jenom záležitost několika posledních roků a nikdy ho, nikdy ho nevyhovíme, pokud bychom ho vyhubili, tak to bude opravdu s přírodou špatně čili.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Ano, že by vypadl jeden článek z toho řetězce.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Kůrovec skutečně do lesa patří a má v něm takovou, takovou, prostě má tam svoje místo, a to takové, že smrky, protože může, budeme mluvit pro zjednodušení o kůrovcových, které, které napadají smrky, tak když v tom lese v tom může i v tom při, můžeme říct i v tom přirozeném lese třeba i v pralese, smrk už doroste do nějakého věku, například 200, 250 let a už začne chřadnout, protože už je, už je prostě starý, tak začne vonět, začne vysílat takovou vůni a na tu vůni čekají právě ti kůrovci, kteří na něho nalétávají. A oni nám, na něj nalítnou, protože vědí, že ho, že se jim ho podaří udolat a že vlastně tím urychlí jeho život, jeho zánik. Naopak smrky, které jsou zdravé, které mají dobré podmínky, tak vysílají vůni, která ty kůrovce odrazuje, takže na ně jim tímto zdravím smrků se vyhnout, takže kůrovec, nalítne, nalítne na ty chřadnoucí smrky a tím, že tím, že vlastně urychlí jejich rozpad, tak do prostoru pod smrkem se dostane světlo, protože smrku a spadne jehličí dolů až vlastně na půdu nebo k těm dalším stromkům, které rostou pod smrkem, se dostane světlo, teplo a tím vlastně může začít růst další generace stromů, které čekají na svůj čas.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Takže se starají o takovou tu zdravou regulaci v tom lese?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Je to takovej ten, opravdu takovej ten opravdu koloběh, běh v té přírodě, tak jako třeba vlci napadají ty slabé kusy, tak zase kůrovci, kůrovci nám urychlí rozpad těch smrků, které už jsou oslabené a v našich podmínkách kdy, jak jsme si říkali, máme už delší dobu sucho, tak smrky, které mají kořeny jenom do určité hloubky, tak když nemají dostatek vody, tak vlastně chřadnou, jsou oslabené, a to je přesně to, co voní těm kůrovcům, takže oni dneska mají v lese, kůrovci dneska mají v lese tisíce, desetitisíce, statisíce smrků, které jim voní, protože chřadnou a ty kůrovci je napadají, takže to je, to je vlastně problém dnešní doby a ten problém není o kůrovci, protože ten tady, ten sem patří, ale je to o tom, že smrky nemají dostatek vody, je to o suchu, které, které nám oslabuje stromy, v tomto případě smrky a také je to v řadě případů o tom, že naši předkové sázeli smrky tam, kde by normálně nerostly, kde nemají dobré podmínky.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Vždy je tedy sázeli tam, kde byl dostatek vláhy.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Smrk, který roste na horách, například v Jizerských horách nebo v Krkonoších, tak tam opravdu optimální podmínky, je tam dostatečně vlhko, chladno, dostatek srážek a ten smrk tam opravdu jako vzkvétá, má tam, ten si tam užívá, ale když smrk sázíme někde třeba do Polabí, tak tam ty podmínky nemá, zvláště v těch posledních letech, a proto chřadne.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Problémem není kůrovec ale sucho, teď si beru slova našeho dnešního hosta Ludvíka Řičáře, krajského ředitel Lesů České republiky v Liberci sama do úst, tak bavili jsme se o kůrovci, tak jenom ještě ve zkratce, tady v Libereckém kraji můžeme býti klidní ohledně kůrovce nebo jsou tady oblasti?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak do Libereckého kraje se nám ten kůrovec šíří právě z těch nižších oblastí, například z vnitrozemí, z Hradecka, kde, kde smrk opravdu v posledních desítkách let nemá vhodné podmínky, to znamená chřadne tam a je napadán kůrovci. My si moc přejeme, aby, aby počasí bylo takové, aby se nám podařilo, podařilo rozvoj rozšiřování kůrovce přibrzdit, nejlépe zastavit, ale jsme si vědomi toho, že, že to nezvládneme sami, buďto budou dobré klimatické podmínky, že bude dostatečně pršet, nebudou extrémně vysoké teploty v létě a potom, potom vlastně my pomůžeme, my se přidáme vlastně jakoby k tý přírodě, že kůrovec bude zastaven nebo přibržděn, ale pokud by naopak bylo sucho, bylo by horké, horké měsíce, horké roky, tak bohužel musíme říct, že ten boj, nebo že jsme pesimisti.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ale teď už na veselejší notu, přece jenom máme tady předvánoční období, teď už bychom si zase pro změnu mohli něco povědět o vánočních stromcích. Tak sucho ani kůrovec, myslím si, že prodej nikterak neovlivnil nebo množství vánočních stromků, je jich dostatek určitě?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Je jich v lese dostatek, je to dané tím že, že kůrovec napadá starší stromy, sucho spíš nám ohrožuje čerstvě vysázené, vysázené paseky, takže v našem regionu nám zatím ještě neusychají nějaké velké plochy z vánočních stromků, to znamená stromků ve výšce zhruba metr a půl až 2 a půl metru.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Odkud k nám vlastně vánoční stromky přicházejí, jsou tady z Libereckého kraje nebo jsou dovezené z, z dalších, anebo z jiných lokalit, z jiných krajů?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Vánoční stromky, které jsou nabízeny v různých marketech a na různých tržnicích, tak jsou většinou dovezené z jiných regionů anebo nebo jsou pěstované na plantážích v České republice. Vánoční stromky, které prodávají přímo lesníci, různí vlastníci lesů, správci lesů, jako například Lesy České republiky, tak ty jsou vyřezány přímo v těch lesích v našem okolí kolem našich měst a obcí a jsou to, jsou to vždycky smrčky nebo borovice nebo i jiné, jiné, jiné dřeviny, které vyřezáváme, protože stejně bychom je časem buďto mi vyřezali, anebo aby došlo k jejich přirozené redukci, protože, když si, když si to představíme, tak buďto lesníci vysadí například 4000 stromků, smrků na jeden hektar a v tom dospělém lese jich je třeba 400, 500, to znamená všechny ty ostatní jsou potom v průběhu toho, toho zhruba stoletého vývoje jsou vyřezány, jsou odvezeny nebo ponechány rozpadu, takže tady to je prostor pro nás, abychom měli dostatek stromků, které můžeme nabízet.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Jak dlouho takový stromek roste, dejme tomu smrček, pokud máme metr a půl vysoký, tak jak asi kolik let?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tak takovej stromeček může žít, stromek může mít za sebou zhruba 10 let.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
10 let. Je to stejná doba jako třeba u jedle nebo u borovice, u borovičky?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
U borovice je to mnohem kratší doba, protože borovice je rychle rostoucí, naopak jedle zvláště ta, která roste v nějakém zastínění, protože jedle je dřevina, která má ráda zastínění, tak ta zase může růst i delší dobu.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Borovice, smrček nebo také jedle kavkazská, tak zdali pak někdy nad tím, milí posluchači, přemýšlíte jakou cestu vlastně ubere takový ten váš vánoční stromek, než se k vám dostane, jak dlouho roste a potom skončí u popelnic, není to škoda, ptám se našeho dnešního hosta Českého rozhlasu Liberec, Ludvíka Řičáře, krajského ředitele Lesů České republiky v Liberci, někdy je mi to hodně líto, když vidím ty stromky, kterým trvalo řadu let, než vyrostly do své krásy a poté je vidíme u popelnic pohozené.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Určitě by bylo krásné, kdybychom my dokázali přemýšlet o řadě věcí, mimo jiné třeba i těch vánočních stromcích, kdybychom, kdybychom skutečně dokázali si vzít něco, co nám bude hezky vonět, nemusí to být vždycky úplně jakoby vysoustruhovaný a byl by by to stromek, po kterém nezůstane v lese nějaká díra, která skutečně bude, která bude znamenat to že, že tam nic neporoste další roky.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak obvyklé vy jste, vy jste to teď sám dobře zmínil, že každý chce, každý chce krásný hustý stromek, opravdu aby byl pravidelný, je pravdou, že si pamatuju jako dítě, že jsme vždycky chodili do našeho lesa, kde jsme si vzali takového křiváčka, který byl opravdu křiví, na jedné straně třeba vůbec neměl větve, tak jsme ho dali do rohu, aby to nebylo vidět, asi by to takhle možná také mělo tak trochu chodit, neříkám, že chci každému vnucovat špatně rostlý strom, ale vyřadit takové ty méně zdatné a nechat ty krásné stromy dorůst do své dospělé, do svého dospělého věku.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Stromky, které my nabízíme nebo nabízejí i ostatní vlastníci správci lesů, tak pocházejí z lesa kde, kde vyřežeme stromky, které by stejně postupně byly vyřezány, anebo by nebo by uschly tou konkurencí ostatních stromů, my těch stromů vyřezávám daleko víc, troufám si říct, že třeba vyřežeme 10 stromků, 8 necháme ležet na té pasece, aby postupně zetlely a 2, které které, o kterých si myslíme, že by si mohl někdo vzít na vánoční stromek, tak ty potom odvezeme z lesa na, na prodejní místa, kde je nabízíme.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak alternativou také může být najít si nějaký náletový stromek a vysadit si ho do nějakého obří květináče a mít každý rok svůj stromek, který poté co skončí Vánoce dám ho zpátky ven, i to je možná taková alternativa?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
A dnes, dnes v době internetu si můžeme zjistit, jak nejlépe takový stromek opečovat, protože určitě nemůžeme, nemůžeme nechat a kéž by bylo před Vánocema třeba -10 stupňů a pak najednou ho donést do, do místnosti, kde je 20, 22 stupňů, takže určitě doporučuju najít si dobré rady, jak postupně ten stromek aklimatizovat na, na to teplo, které máme v našich bytech a pak zase jak ho postupně aklimatizovat na to, že ho dáme dáme na zahradu a skutečně po letech, kdy nám tahle může posloužit, tak ho můžeme vysadit na nějaké vhodné místo v přírodě, kde může dál růst.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Možná by to byla výzva i pro některá města, která se nechávají dovézt, kolikrát jsou to opravdu krásné vzrostlé stromy, i tady v Liberci samozřejmě máme krásný vzrostlý vánoční strom, ale někdy to jsou opravdu solitéři ty stromy a někdy také si říkám, jestli to není taková marnost?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Já předpokládám, že to jsou stromy, které někde stejně by musely ustoupit nějaké výstavbě, která byla odsouhlasena, tak doufám, že to tak vždycky je, protože na mnoha místech jsou to krásné stromy.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tak ale co se určitě nevyplácí, to bychom možná mohli zmínit v závěru našeho vysílání, když si někdo načerno dojde s pilkou pro stromek do lesa, který mu nepatří, co se stane, když ho tam lesník přistihne?
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
No, určitě bude mít minimálně nepříjemný pocit a bude, bude se asi možná cítit trapně a může mu hrozit i pokuta za to že, že vlastně vyřezává něco, co, co, na co nemá povolení.
Iveta KALÁTOVÁ, moderátorka
Tolik slova našeho dnešního hosta Ludvíka Řičáře krajského ředitele Lesů České republiky v Liberci, moc vám děkuji za váš čas, popřeji vám hodně radosti ve vaší profesi, hezké Vánoce a budu se opět těšit, na slyšenou.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Děkuji na slyšenou.
