Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Je krátce po deváté, posloucháte Zálety. Pěknou neděli přeje Alena Zárybnická. Jedno indické moudro praví, že navážete-li vztah se stromem, navážete jej s celým lidstvem. A právě o stromech bude dneska v Záletech řeč.
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Arborista se snaží o to, aby stromy byly pokud možno, co nejvíce zdravé, krasné a bezpečné a to po co nejdelší dobu.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
To říká certifikovaný arborista Martin Brejník, můj dnešní host. Mluvit budeme ne jenom o tomhle náročném povolání, ale taky třeba o zahradách a skalkách, kterým se Martin Brejník věnuje. Mimochodem víte, že třeba v Pardubicích se můžete podívat, jaké stromy rostou ve vašem okolí, a v jakém jsou v uvozovkách zdravotním stavu? To díky internetové stránce stromy pod kontrolou. Další téma našich dnešních Záletů, jsem ráda, že jste si nás naladili.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Už jsem říkala, že můj dnešní host Martin Brejník je certifikovaným arboristou a to od roku 2013. Žije v Černošicích, ale na starosti má kromě jiného taky stromy v Pardubicích. Dobré dopoledne Martine.
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Dobré dopoledne.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Tak si říkám Martine, jestli na konci října je ještě pro arboristy plná sezóna?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No pro arboristy svým způsobem je plná sezóna celý rok. Na konci října vlastně začíná období podzimních výsadeb balových dřevin, což je více méně dá se říci vlastně jedna z pracovních špiček celého roku. Vlastně podzimní a jarní výsadba.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
O tom, jak se stromy ošetřují, a kdy se třeba například sází, budeme ještě dneska v Záletech mluvit. Teď bych ráda šla na úplný začátek, kde se vlastně arboristika studuje?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Arboristika konkrétně se u nás dá studovat, dá se říct pouze na Mendelově univerzitě na lesnicko-dřevařské fakultě, jako čistý obor. Z toho zatím v současnou chvíli se dá studovat pouze bakalářský stupeň, ale ještě více méně k arboristice má blízko i Zahradnická akademie Mělník, kde lze studovat v rámci vyšší odborné školy, obor zahradní a krajinná tvorba.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A i pro vás byla tohle to cesta? Buď ten Mělník, nebo Mendelova univerzita v Brně?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak Mělník jsem před pár lety dálkově dostudoval a arboristiku na Mendelově univerzitě v současné době studuji.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Takže to pro vás stále ještě cestou je. Říkám si, že tímhle povoláním každý arborista vlastně žije pořád svůj klukovský život. S nadsázkou řečeno leze po stromech a ještě za to dostává nějakou gáži. Je to tak i ve vašem případě? Trávil jste jako klučisko víc času s tou ne pevnou půdo pod nohama?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak na stromy jako kluk jsem samozřejmě lezl, měl jsem své oblíbené. I když zase v současné době, abych to upřesnil, tak já přímo stromolezcem nejsem. Prostě zatím v tom nejsem natolik zdatný technicky, abych si mohl troufl tvrdit, že jsem stromolezec. Arboristice se věnuju buďto ze země, případně ze žebříčku.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A je to dáno tím, že se vlastně k tomu musí člověk nějakou zkušeností propracovat? K tomu aby se cítil dobře třeba v těch výškách?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Jednak nesmí se bát té koruně stromů. Samozřejmě ten pohyb v koruně musí být pro něj, i pro jeho okolí bezpečný a musí v tom mít určitě jistou rutinu a jistotu.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte s tím, co jsem říkala hned na začátku, s tím co říkají Indové tedy, že navážete-li vztah se stromem, navážete jej taky s celým lidstvem?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak určitě, pokud by nebylo stromů, tak by tato planeta vypadala zcela jinak. Takže lze s tím souhlasit, ano.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Arborista Martin Brejník je hostem mých dnešních Záletů.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Arboristika je podle mého názoru poměrně mladý obor. Povídám si o ní dnes s certifikovaným stromolezcem Martinem Brejníkem. Co člověk musí umět, aby se mohl stát certifikovaným arboristou?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak předně vlastně, když jde na tu zkoušku, tak musí splnit několik bloků. Jedno je vlastně poznávání a identifikace dřevin. Druhá je teoretická část. A ta třetí je praktická část, třeba u českého certifikovaného arboristy je to konkrétně výsadba dřeviny a řez dřevin. Evropský certifikovaný arborista tam má ještě navíc teda víceméně i zásah v koruně stromů, který musí předvést před komisí, za přítomnosti zahraničního hosta, který garantuje vlastně celoevropskou úroveň.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Ono je to vlastně logické, pokud chceme naše stromy svěřit někomu, tak bychom si měli být jisti, že ten zásah, který se stane, ať už v koruně stromů nebo při jejich výstavbě. Například bude provádět někdo, kdo tomu opravdu rozumí, protože to je záležitost vlastně svým způsobem nevratná. Trošku mi to připomíná operace mozku, při kterých už se lékař nemůže vrátit do míst, kde už nějaký zásah provedl. Stejně tak je to podle mého názoru v té koruně stromů.
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No já s tím plně souhlasím. Jednak je třeba si uvědomit, že strom je živý organismus a opravdu každý řez stromu je nevratný.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Říkám si Martine, že hodně záleží taky na té technické výbavě, kterou arboristi používají při své práci. Co tedy patří k té základní technické výbavě stromolezců?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak jednak je to víceméně kvalitní a ostré nářadí na řez stromů, což je vlastně skoro nejčastější činnost arboristů. Pokud zasahuje v koruně stromů, tak vlastně tedy je to i dá se říct lezecká výbava, což je teda od pracovního úvazku, přes helmu, sluchátka. Vlastně spoustu dalších s lanem souvisejících předmětů, kterým vlastně mu pomáhá teda jaksi vystoupit do koruny stromů a pak se v ní bezpečně pohybovat a dál sestoupit. Ale tak jsou to i třeba takové věci jako pařezová fréza, štěpkovač, i toto patří k arboristově práci. Tam teda jde spíš o to víceméně pokud je ten zásah totální, to je skácení, tak samozřejmě někdy je ekologičtější a ekonomičtější ty větve seštěpkovat na místě a nechat je přirozeně rozložit na tom místě, kde ten strom rostl. A pokud je to teda potřeba, tak se odstraňuje pařez frézou. Je toho hodně.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom vzali jenom tu výbavu, kterou vlastně používáte při lezení po stromech, kolik váží?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Váží dost, tam ještě záleží na osobnosti toho stromolezce. Někdo chce být co nejlehčí. Někdo naopak jsou duté koruny dobrovolně táhne víc, protože prostě nějak tak mu to vyhovuje. Ono není to jenom ta helma, úvazek, ale často vlastně na tom stromolezcovi visí i motorová pila, což je dalších pár kilo navíc. No 10 kilo navíc to bude.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
O těch situacích, které můžou při takhle náročné práci nastat, si ještě dnes určitě v Záletech s Martinem Brejníkem, budeme povídat. Za malý okamžik bude řeč i o tom, co se za poslední dobu v arboristice změnilo.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Arboristika je podle mého názoru nesmírně náročné povolání, ve kterém platí, že se žádná chyba neodpouští. Stromolezec Martin Brejník je tedy mým dnešním hostem. Jak jsem si tak pročítala leccos o vašem oboru před dnešními Zálety Martine, tak jsem si všimla, že čím dál tím více se dbát na to, aby nebyly stromy poškozeny při zásazích víc, než je nezbytně nutné. A prý k tomu používáte i nějaké speciální kladky, které tolik nepoškozují lýko stromů, jak vypadají?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Takzvaný kambiom server, čili vlastně chránička kambia. Zjednodušeně říct, je to vlastně takový dá se říct pro laika textilní širočtější pásek, který lze na dálku nainstalovat vlastně okolo větve stromu. A až do tohoto pásku, který je zakončen dvěma ocelovými kroužky, je provlečeno lano, čili vlastně lano, na kterém visí arborista se netře o kambium, čili o kůru stromů, ale je tam přenesená ještě ta váha a ta síla přes tady ten pás.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Popište mi Martine prosím, jak vypadá jeden takový konkrétní zásah?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak v každém případě první co osoba, která hodlá zasahovat v koruně stromů, tak musí vyhodnotit rizika. Vlastně musí si ten strom prohlédnout ne jenom třeba tu větev zatrženou, kterou má odstranit, ale vlastně začne od paty stromů. Snaží se odhadnout v jakém stavu je kořenový systém, zda není vlastně pod kmenem napadená či poškozená dřevokazními houbami. Postupuje výše, samozřejmě hledá svůj pro sebe bezpečný kotevní bod pro instalaci lana. Mezi vlastně potenciální rizika samozřejmě patří to, zda ten strom nemá dutiny a kdo ty dutiny obývá, což v případě třeba sršňů může bejt docela dramatická změna okolností. Čili pokud zhodnotí ten strom dostatečně bezpečný a pevný, najde si dostatečně spolehlivý kotevní bod nahoře v koruně stromů. Tak více méně vybere si místo, nainstaluje vlastně lano, po kterém vlastně vystoupí do koruny. Provede zásah a pak vlastně bezpečně sestoupí z koruny dolů.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Ještě mi vysvětlete, jakým způsobem dostává to lano nahoru, protože předpokládám, že ho musí přehodit přes nějakou větev. Je to pomocí té házečky? Jak se to tak často třeba vidí v některých filmech nebo při nějakých jiných lezeckých technikách?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No celkem, celkem spolehlivý je velký prak, ale jaksi nestřílí se tam samozřejmě lano jako takové, ale.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Jenom nějaká šňůra tenká?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Nejdřív se instaluje tenká šňůra, na jejímž konci je takzvaně házecí váček, což je víceméně dá se říct, vypadá to jako dá se říct jako měšec naplněný třeba stlačeným pískem, prostě něčím trošku těžkým, což je docela spolehlivý a rychlý způsob.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct Martine, že každý strom v Česku má svého arboristu?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No kéž by tomu tak bylo. Tak jedna jde o to, že arboristika je vymezená vlastně mimo lesní prostředí. Jako práce lesního hospodáře je úplně o něčem jiném. Čili arboristů se týkají vlastně stromy hlavně v urbanizovaných oblastech, čili podél dopravních komunikací a ve městech. Tady spíš jde o to, že právě často teda, když už někdo se zajímá o arboristiku nebo to vidí, tak si všimne těch zásahů vysoko v koruně stromů, které jsou i vizuálně atraktivní. Ale jde třeba i o to, že často si lidé neuvědomují, že výsadbou stromu to nekončí, ale začíná jo. Což je u nás třeba právě ta záležitost výchovných řezů, kdy prostě vlastně k tomu stromu by se ten arborista měl v pravidelném intervalu vracet, a zakládat mu dlouhodobě stabilní bezpečnou korunu. Což je jako víceméně velký flat pro budoucí generace. Tak tady ještě pořád mám skoro někdy pocit, že arboristů je málo.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A kolik stromů ročně ošetříte?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Netuším, občas se mi povede nějak tak odhadnout, kolik jich za rok vysadím, ale to je těžké. Tam někdy taky ošetření stromů může být to, že vlastně to arborista vyřeší se zahradnickými nůžkami, což je to nejlepší. Prostě za vlastně minimálních finančních nákladů a minimálních vlastně stresových faktorů pro ten strom se třeba právě dá u mladého stromu založit. Vlastně pro jeho budoucí desítky až stovky let dobrá koruna. No anebo může být vlastně zásah, který trvá na tom stromu až den. Je to různé.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Martin Brejník, arborista je hostem mých dnešních Záletů.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Arborista Martin Brejník, posloucháte Zálety. Říká se Martine, že datlové a strakapoudi jsou lékaři stromů a arboristé jejich rehabilitačními sestrami. Souhlasíte s tímhle tvrzením?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No, on ten datel a strakapoud, když začne vyrábět do toho stromu nebo snaží se dostat dovnitř stromu, tak dobře ví, že to nebude pro něj taková námaha, že tam to dřevo už vlastně má změněné vlastnosti díky dřevokazné houbě. A pak taky dobře ví, že v tom vlastně dřevu něco dobrého najde. On by se jaksi do zdravého jen tak bezhlavě nepouštěl. On by přišel o mozek jako. A to jestli my jsme rehabilitačními pracovníky, no bohužel tomu tak často je, že už víceméně se arborista dostane teda ke stromu, který potřebuje nějaký zásah třeba už jenom z toho důvodu, aby byl udržitelný na stanovišti z hlediska provozní bezpečnosti, ale furt mám jako osobně radši ty zásahy, kdy vlastně dělám spíš něco, co je pro budoucnost.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Ve svém rajonu máte pardubické stromy, co všechno bylo za poslední dobu pro ně třeba udělat?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Já to teda upřesním, já mám ve svém rajonu část prvního městského obvodu a tady, co jsem pro ně za tu dobu, co to jsem udělal, ono je to teď trošku těžká doba. Vezmeme-li v potaz ten fakt, že zhruba trojúhelník Hradec Králové, Pardubice, Choceň, je v posledních letech víceméně postižen katastrofálním suchem. A takže já jako, co mě zabírá v poslední době mnoho času, tak je více méně dohledávání již zcela uhynulých nebo hynoucích stromů a jejich odstraňování. A musím říct, že teda to teď převažuje jako počet z tohoto důvodu odstraněných stromů, velmi převažuje nad těmi vysazenými.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem četla taky o stromech ve stoleté lipové áleji u pardubického zámku. Tam se hledal kompromis mezi ochranou přírody a bezpečím. Ještě pořád jsou ty větve uskladněny, abych se páchník hnědý mohl rozmnožit?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Jsou a budou tam uskladněny po dobu minimálně pěti let. Tak je to víceméně v rozhodnutí Odboru životního prostředí Pardubického kraje. Samozřejmě je to zmírňující opatření. A je to tam z toho důvodu, že více méně ta larva páchníka se může vyvíjet až několik let. Takže proto to tam je, ale vlastně pro tu existenci páchníka hnědého, jsou spíš důležité ty živé stromy nebo životaschopné stromy vlastně s dutinami.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Ve vaší péči jsou i vzácné stromy Martine, který nejvzácnější jste ošetřoval?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Vzácné stromy? Vzácný strom, teď tady jde o tu definici, zda jde o památný strom, což je teda víceméně strom, který teda si za to společnost rozhodne chránit jasně vyšším, vyšším stupněm legislativy než.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Třeba z důvodu historie.
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Třeba z důvodu historie, věku, vzrůstu, než teda obecně všechny dřeviny. A pak může být vzácný strom tím, že to je třeba vzácný taxon, kterých už je u nás málo. Toto je třeba odlišit, ale teď tak přemýšlím, který vzácný strom jsem ošetřoval. Spíš než ošetření, tak třeba z čeho mám radost, že se mi povedlo posunout jednu cyklostezku na katastru Černošic o pár metrů dál, než od památného skoro 200 let starého jilmu, který do dneška přežil grafiózu. A podařilo se tam víceméně dohodnout kompromisního řešení, že cyklostezka jde obloukem, mění se tam povrch, prostě z asfaltu na propustný mlad, tak to potěší, když se povede.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že v Česku roste nejčastěji lípa malolistá srdčitá, že je to nejčastěji vyskytující strom v Česku?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Pokud by šlo o městské prostředí, no nevím, nevím. Jedno je jisté, že bohužel náš národní strom lípa do toho města není moc vhodná. Nesnáší vlastně víceméně sůl, takže zasolení podél komunikací tam, kde se solí, což je bohužel skoro všude, tak vlastně ty lípy trpí a trpí hodně. Je to na nich vidět, takže zrovna v případě té lípy jsem do budoucna teda skeptický, kolik jich kde bude.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Už jsem naznačila, že existuje webová stránka stromy pod kontrolou. Je tam registrováno víc než milion stromů. Co podstatného se na té stránce o stromech dozvíme?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Víceméně veřejnost si může samozřejmě vyjet podívat se na území, které jí zajímá. A teď buďto teda má štěstí a zrovna to město nebo ta oblast je inventarizovaná v rámci tohoto portálu. A víceméně tam vidí vlastně tedy všechny zinventarizované jedince. Je tam jeho fotografie a základní údaje o tom vlastně o jaký jde druh, případně nějaké ty úplně nejzákladnější údaje. Druhá část uživatelů, vlastně profesionálních, tak to jsou buďto správci zeleně, čili buďto osoby, který působí ve správě majetku měst nebo na odborech životního prostředí. Tyto osoby se o tom stromu dozví víc, protože víceméně na tom jsou navěšeny vlastně v té databázi další a další údaje. Ať už třeba od navrhovaných zásahů na stromu nebo provedených zásahů, případně si tam vlastně i ten správce může sám vkládat poznámky. A další částí jsou profesionální arboristé, kteří ty zásahy provádějí, víceméně tam je velice efektivní komunikace mezi správcem zeleně a provádějící firmou. Ta firma vlastně má ta data a ty konkrétní stromy přístupný vlastně online.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A zároveň je tam i seznam arboristů, takže pokud chceme vlastně vybrat někoho zkušeného pro péči o naše stromy, které chceme ošetřit a nechat je ošetřit výhradně odborníkem, tak tam se můžeme inspirovat?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Je to tak.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Martin Brejník, arborista, povídáme si v Záletech.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Arborista Martin Brejník se kromě stromů věnuje taky skalkám. O tom jistě budeme dnes v Záletech mluvit. Ale ještě jedna věc Martine mě zajímá. V poslední době se i v souvislosti se změnou klimatu, ale i přední mluvilo o tepelném ostrovu města. Zkrátka o tom, že to, že ve městech žijeme, že tam produkujeme určité množství energie, tak vlastně způsobuje průměrně vyšší teplotu hlavně v centru města oproti jeho okolí. Je to důležitý fakt, který ovlivňuje i vaší práci?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Je to velmi důležitý fakt, uvedu-li příklad, představíme-li si náměstí, já nevím zadlážděné náměstí, kde teda jsou vysázené stromy v nějakém víceméně nezadlážděném prostoru třeba metr krát metr. A teda vezmeme-li ten fakt, že město samo o sobě je tepelným ostrovem, plus teda, že na tuto plochu třeba za buďto letních nebo tropických dní celý svítí sluníčko. A to teplo se akumuluje do okolního betonu, či dlažby, do okolních budov. Tak jsme víceméně dá se říct, kdesi na Sahaře z hlediska mikroklimatu. A opravdu to začíná být veliký otazník, jaké stromy do takových podmínek sázet, aby nám tam přežily, aby nám tam vydržely, aby se jim dařilo.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A existuje Martine z vašeho úhlu pohledu tedy nějaký strom, který je odolný vůči takovým podmínkám, které jsou v centrech velkých měst?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Existují, ale to už je zase další otazník obecně vlastně takový princip, sázejme stromy, které jsou u nás domácí. Zvláště teda, čím více se vzdalujeme z intravilánu do extravilánu, tak by tomu tak mělo být. Ale v těch městech už tam asi bohužel nezbývá nic jiného, než se občas obracet ty v uvozovkách po exotice, čili třeba zrovna občas proklíňaný trnovník akát, občas skutečně jsou stanovištní podmínky, kde to končí tím závěrem, že tam nic jiného než ten akát už neporoste.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teď ke skalkám, tak jak jsem na začátku tohoto bloku našeho povídání slibovala. Proč jste si vybral právě skalky? Co vás na nich baví?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Skalky, já jsem si nevybral, když mi bylo 11 let, tak vlastně můj otec, měl skalku na zahradě a já jsem v těch 11 prohlásil, že to je hezký, ale že já chci svojí. Takže jsme se rozdělili, tak jsem začal trávníčkařit v 11. Zůstalo mi to do dneška a je to hezkej koníček.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou v současnosti skalky nejmodernější? S jakými typy k vám přicházejí vaši klienti, s jakými požadavky přicházejí?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
No upřímně moc lidí postavit skalku nechce. Víc lidí si přeje třeba suchou zídku, to ano, ale pokud teda se na mě někdo obrátí s požadavkem o stavbu skalky, tak většinou mám konkrétní představu. A poslední dobou je to často takzvaná spárová skalka, což je dá se říct český vynález úspěšně exportovaný do celého světa. A jde tam o to, že vlastně ty kameny jsou velice blízko sebe, je potřeba mít ploché placaté kameny. A jsou postaveny buďto hodně ze šikma nebo až kolmo. Jde tam o takovou teorii, že vlastně v té úzké dva, tři centimetry tlusté spáře je dobře drží vlhkost jako, že je tam dobrý mikroklima pro kořeny té rostliny, ale zároveň tím, že to je vlastně postaveno na kolmo, tak je tam zase dobrý srážky, takový ty poměry, zase ty krčky rostlinné jako neuhnívají.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Ať už jde o stromy nebo skalky, velkou roli ve vaší práci musí hrát představivost. Představit si zkrátka to, co s tím prostorem se stane za pár let, jak bude vypadat to, co tam postavíte, co tam vysázíte. A to je podle mého názoru asi to nejtěžší nebo se pletu?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak v případě stromu to je hodně důležitý bod předtím než ten strom zasadit, tak si uvědomit a mít nějakou koncesi, co z toho stromu chci mít za 5 let, 10, ale třeba taky 50 nebo 100. Což to je třeba v případě vlastně soukromých výsadeb, když si lidé prostě sami vysadí strom a pak za námi přijdou, no my se bojíme, že nám ohrožuje dům a skutečně je to smrk, který si teda donesli někde z lesa jako dvaceticentimetrovou sazenici, a prostě si neuvědomí, že ten strom poroste. A prostě růst stromu je neukončený, takže v případě stromu to chce jako hodně přemýšlet dopředu. Víceméně i vícegeneračně, pokud teda chceme provést dobře. V případě těch zahradních realizací samozřejmě je tam třeba dobré myslet i na, jaké potřeby ten investor má v tuto chvíli, ale taky třeba jaké potřeby bude mít za pár a probrat s nimi tuto alternativu. Typický případ je vlastně jak ta rodina asi teda čerstvě má děti, nemá děti.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Má psa, nemá psa.
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Má psa, nemá psa nebo budou chtít psa. Některé věci se prostě neslučují no.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
S Martinem Brejníkem trávíme dnešní Zálety, jak v korunách stromů, tak i na zahradách.
/ Písnička /
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
V Záletech si dnes povídám s arboristou Martinem Brejníkem. Pochopila jsem Martine z toho našeho povídání, že vás vaše práce nesmírně baví a těší, proč?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Tak je to práce venku pod širým nebem. To já považuju za velkou nej výzvu. Je to práce s úžasnými organizmy, které v drtivé většině případů byly dřív než já. A třeba tu i budou dýl než já, asi to. Ta načasovost u těch stromů je obrovská a těší mě sázet stromy tam, kde si myslím, že tam právě budou dlouho, že tam budou dýl než já. To je ten nejhezčí asi moment výsadby stromů. Samozřejmě pokud se povede nějakýmu stromu a je to možné mu pomoct. To, že tu bude dýl je taky hezké. Samozřejmě bohužel to někdy končí i tím verdiktem o kácení. No s tím je třeba se smířit.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Na závěr Záletů tradiční štafeta otázek. Minule tu byl můj kolega z České televize a taky z Českého rozhlasu. Vedoucí redaktor pro region severovýchod, Michal Klokočník a tady je jeho otázka pro vás.
Michal KLOKOČNÍK, vedoucí redaktor
--------------------
A já bych se pana Brejníka rád zeptal, možná i vzhledem k těm citovým vazbám lidí na nejrůznější stromy, jestli takový strom má podle něj duši?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Pro někoho ano.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Ano.
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Příště bude mým hostem v Záletech už příští neděli zpěvák Petr Kotvald, na co byste se ho Martine rád zeptal?
Martin BREJNÍK, arborista
--------------------
Nejoblíbenější píseň od Beatles?
Alena ZÁRYBNICKÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsem sama zvědavá na to, co odpoví. Poslechnout si to vlastně můžete i vy Martine, i naši posluchači Českého rozhlasu. Hned příští neděli po deváté hodině ráno. Mimochodem Petr Kotvald o východních Čechách říká, že jsou jeho druhým domovem. Tak se těším na tu příští neděli. A za dnešní Zálety moc děkuju Martine vám, děkuju za návštěvu.
