Třebíčsko – V rámci církevních restitucí se původním majitelům vrátilo dosud na Třebíčsku asi 737 hektarů zemědělské půdy a 752 hektarů lesa. Převážnou část toho přijaly místní římskokatolické farnosti.
Ty do roku 2016 vstoupily s novým majetkem, ale také s menšími prostředky, které stát v předchozích letech zasílal na platy duchovních. Tento příspěvek se navíc bude dál meziročně snižovat, a kněží tak musejí myslet na co nejefektivnější hospodaření s pozemky získanými v rámci restitucí. „Většina toho, o co farnosti žádaly, už je v jejich majetku. Řada pozemků ale zůstává v nájmu těm, kteří na nich dosud hospodařili. Letos nás proto čeká další úkol, jednat s nimi a případně i dalšími zájemci o nových nájemních smlouvách," řekl děkan Moravskobudějovicka a farář z Jemnice Josef Brychta. „To si ale budou řešit samy farnosti, to znamená kněží a členové ekonomických rad, tedy farníci, kteří kněžím s rozhodnutím v důležitých otázkách pomáhají," dodal budějovický děkan.
Na Vysočině zbývá dořešit ještě asi stovku zemědělských pozemků. „Do současné doby vyřídil Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočinu celkem 8 995 zemědělských pozemků z 9 099 identifikovaných," upřesnila mluvčí úřadu Monika Machtová.
Mezi zbývajícími jsou například pozemky v katastrálním území Náměště nad Oslavou. Tamní římskokatolická farnost má údajně nárok na parcely ležící přímo ve městě. Radnice, které ale nyní patří, však s nimi má jiné plány, například stavbu cyklostezky a nové tělocvičny.
Došlo totiž k situaci, kdy církevní pozemky byly po roce 1948 tehdejším režimem zestátněny a po roce 1990 přenechány městu, navzdory takzvanému blokačnímu paragrafu, který měl zaručit jejich vrácení původním vlastníkům. Proto vznikla v závěru loňského roku dohoda mezi farností a náměšťskými zastupiteli. Farní rada, kterou tvoří několik místních farníků, a kněz Jan Nekuda přislíbili, že nebudou podávat žalobu na stát o vrácení těchto pozemků, ale počkají na to, až vedení města najde jiné pozemky, které by mohlo farnosti přenechat. Zastupitelé s takovým řešením souhlasili. Předešli tím totiž tomu, že by případný soud nakládání s pozemky po dobu řízení zablokoval.
Podobná situace nastala také v Rudíkově. I tam už ale k dohodě mezi obcí a farností došlo.
Stejně jako devatenáct farností na Moravskobudějovicku už téměř všechny požadované pozemky získalo také dalších dvaatřicet farností, které tvoří Třebíčský děkanát. Podle tamního děkana Jiřího Dobeše však farnosti o všechny pozemky ani nežádaly. „Byla tam řada drobných pozemků, které už dnes patří soukromým majitelům. Nechtěli jsme je získávat silou a soudy, na čemž jsme se shodli s biskupstvím. Některé ani neměly patřičnou hodnotu a ve srovnání s případnými soudními spory by se jejich získání snad ani nevyplatilo," poznamenal třebíčský děkan Jiří Dobeš.
Brněnské biskupství, pod které Moravskobudějovické a Třebíčské děkanství spadá, hodlá v nejbližší době přijmout hned několik odborníků hlavně na lesní hospodářství. „To ano, jde totiž o specializovanou odbornost. Děkanství také přešla na podvojné účetnictví, a proto jsme vypsali několik výběrových řízení na pozice účetních," potvrdila mluvčí Brněnského biskupství Martina Jandlová.
Některé poradenské služby si budou farnosti objednávat dodavatelsky. „Něco zvládnou farníci sami, jindy bude třeba pomoci těžařské firmy," zmínil Jiří Dobeš.
