Příbramsko /ROZHOVOR/ - Od ledna příštího roku vznikne na současném území Vojenského újezdu Brdy Chráněné krajinná oblast (CHKO) Brdy. I poté, co se promění vojenských prostor v chráněnou oblast, bude na jeho území hospodařit státní podnik Vojenské lesy a statky České republiky (VLS). Generálního ředitele státního podniku Josefa Vojáčka jsme požádali o rozhovor.
"
- Jaký máte názor na projednávaný návrh generelu stezek zpracovaný újezdním úřadem s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK)?
Návrh cyklotras a turistických stezek, který připravuje AOPK společně s Újezdním úřadem Brdy, podle mého názoru vychází z místních podmínek v Brdech a zohledňuje podněty a připomínky jak dotčených obcí, tak Vojenských lesů a statků jako vlastníka. Připravovaný návrh je zpracován rozumným způsobem, zpřístupní všechny zajímavé lokality a respektuje dočasná i trvalá omezení, která přinese probíhající pyrotechnická očista území nebo vojenské využití části prostoru.
- Budou odpočívadla či jiná místa, kde se budou soustředit turisté, opatřena nějakým itinerářem a odpadkovými koši?
Významná místa a některé křižovatky turistických tras budou vybaveny běžným zařízením pro odpočinek, ale s odpadkovými koši nepočítáme. Chceme, aby v Brdech fungoval režim, v němž si každý bude muset uvědomovat svoji zodpovědnost vůči přírodě. Že se vydává do lokality, kterou je potřeba chránit, a ne do fast foodu. Každý si proto odnese to, co si s sebou do přírody přinesl.
- Bude mít vedení VLS zájem na další spolupráci ohledně managementu cenných lokalit?
VLS mají dlouhodobou zkušenost s prováděním managementových opatření cenných lokalit v Brdech a trvalý zájem na další spolupráci na tomto poli.
- Jakými opatřeními chcete přispět k zpomalení odtoku vody z Brd jako alternativě k záměru výstavby poldru na Americe? Máte alternativní řešení melioračních kanálů v lesích a odvodňujících kanálů podél cest tak, aby se zpomalil odtok?
Odtok vody z Brd je trvale zpomalován celou řadou opatření od důsledného zalesňování holin v kratších než zákonných termínech, přes správnou výchovu mladých lesních porostů, až po důsledné prosvětlování starších porostů tak, aby se pod nimi mohl vyvíjet bohatý podrost. Zdravé a silné stromy jsou hlavní zárukou stabilní a vyvážené krajiny. Meliorační kanály v lesích byly již vybudovány před mnoha stoletími našimi předchůdci za účelem plnění ekologických funkcí lesa, byť oni tuto terminologii nepoužívali. Tyto meliorační kanály se obnovují v porostech, které se připravují k obnově a udržují se v mladých lesních porostech. U starších porostů potom přichází poměrně dlouhé období, mezi 60ti a 80ti lety věku, kdy funkci regulace spodních vod přebírá zdravý lesní porost a kanály dočasně ztrácí svůj význam, zarůstají a neudržují se. Stromy, kterým nebude umožněno v mladém věku řádné zakořenění především vlivem vysokého stavu spodní vody, vysokému zamokření, nikdy nevytvoří zdravý porost a nebudou plnit předpokládané ekologické funkce jako je transpirace, fotosyntéza, propustnost podloží, či vázání vody v krajině. Příkopy podél cest jsou technická opatření nezbytná k ochraně cesty před vodní erozí. Každý, kdo někdy procházel Brdy, si jistě všiml, že příkopy nejsou průběžné, ale že vodu šetrně odvádějí zpět do lesních porostů všude tam, kde to terénní podmínky dovolí. Systém příkopů naopak vrací povrchovou vodu do lesa, aby neodtékala po koruně vozovky do údolí.
- Můžete přiblížit, co najdou návštěvníci v připravovaných Domech přírody v Obecnici a na zámečku Tři trubky?
V Obecnici bude v příštím roce společně s celkovou rekonstrukcí lesní správy vybudováno informační centrum Vojenských lesů a statků a centrum lesní pedagogiky. Jeho úkolem bude podat návštěvníkům základní informace o území Brd – o možnostech parkování, o trasách naučných stezek, návštěvníci zde dostanou také základní mapy a informační materiály, ale i informace o zásadách šetrného a správného chování v přírodě. Projekt Dům přírody, který je připravován ve spolupráci s AOPK v areálu zámečku Tři Trubky je zatím na samém začátku. Zámeček armáda předá vojenským lesům do konce roku, kdy spustíme intenzivní projektovou přípravu. Věřím, že se nám projekt podaří připravit tak, že zde vznikne exkluzivní turistické centrum v nádherném prostředí této památky.
- Můžete přiblížit, kde a kolik záchytných parkovišť vybudujete a kolik se tam vejde aut?
Vojenské lesy již zahájily práce na stavbě dvou velkých plně vybavených parkovišť na protilehlých stranách prostoru. První se buduje v Obecnici, druhé v oblasti Kolvína. Tato velká parkoviště budou mít kapacitu přibližně 150 až 200 parkovacích míst pro osobní auta a autobusy. Vybavena budou mimo jiné stojany pro dobíjení elektrokol, zázemím pro návštěvníky jako jsou posezení nebo hracími prvky pro děti, a samozřejmě sociálním zázemím včetně WC nebo informačními panely. Další menší parkoviště budou rozmístěna po celém obvodu Brd na pozemcích VLS. Ta budou mít podobu zpevněné plochy a osadíme je základním technickým vybavením jako jsou odpočívadla a informační panely. Kapacitně je připravujeme na velikost do 50 parkovacích míst. Navíc, ve spolupráci s AOPK v současnosti do tohoto programu postupně zapojujeme jednotlivé obce na hranicích budoucí chráněné krajinné oblasti. Podle výsledků jednání plánujeme na jejich území dalších deset parkovišť v několika časových vlnách.
- Chystá se státní podnik opravit zničené silnice v Brdech, které jsou momentálně armády?
Naše společnost účelové komunikace v Brdech teprve přebírá od ministerstva obrany. Postupně bude zpracovávána jejich dokumentace a tak jako naše komunikace, budou i tyto převzaté cesty postupně připraveny k opravám a rekonstrukcím. Limitujícím faktorem však budou finanční zdroje, protože náklady na opravu účelových komunikací jsou odhadovány na stovky milionů korun.
- Chystáte zprůjezdnění silnice Obecnice-Zaječov? A co spojnice mezi Bukovou u Rožmitálu směrem k padrťským rybníkům do Skořice, neuvažuje se o jejím zprůjezdnění?
Cesty v Brdech zůstanou i po zrušení vojenského újezdu a vzniku CHKO účelovými lesními komunikacemi. Vjezd na ně bude povolovat vlastník podle přesně daných pravidel. V první řadě chceme chránit potenciál celé lokality, který střední Brdy jako ucelené území s dlouhodobým vyloučením intenzivní lidské činnosti mají. A vpuštění dopravy by byl výrazný invazivní zásah. Sekundárně je třeba zdůraznit, že žádná z účelových komunikací v Brdech nesplňuje minimální parametry silnice III. třídy, a že státní podnik vojenské lesy a statky není oprávněn provozovat veřejné komunikace. S volným průjezdem po komunikacích v Brdech proto nepočítáme.
- Vaše stanovisko ohledně jakékoli výstavby uvnitř Brd je známé – nepřipustíte žádnou výstavbu. Znamená to tedy, že stále trváte na tom, že zázemí pro turisty mají být v obcích za hranicemi CHKO?
Brdy nejsou z pohledu turistiky tak velkým územím, aby se nedalo projít za jeden den. Budování nových ubytovacích kapacit nebo servisních služeb pro turisty uvnitř CHKO tím pádem nedává smysl. V tomto směru vidíme velký potenciál pro okolní obce, je to především příležitost pro podnikatelské aktivity na jejich území, pro jejich rozvoj.
- Plánujete zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin nad rámec stanovený zákonem?
Naším cílem je zvyšovat podíl přirozeného zmlazení, protože příroda si sama určuje přirozenou skladbu dřevin. Jsou lokality, kde se přirozeně zmlazuje buk, kde se dynamicky zmlazuje jedle, ale i smrk nebo modřín. Příroda se neřídí zákony napsanými lidmi, ale sama se vyvíjí podle aktuálních podmínek. Při umělé obnově je naším základním kritériem stanoviště. Nejenže striktně dodržujeme minimální zákonem daný podíl melioračních a zpevňujících dřevin, dlouhodobě tento předepsaný podíl v celkových číslech na území Brd překračujeme.
- Je pro vás přijatelné připustit aspoň na části lesních porostů výběrové hospodaření, které vede k přirozené obnově a různověkému lesu?
Ano, výběrové hospodaření je spojeno se změnou druhové skladby. Porosty, kde bude možno uplatnit tento způsob hospodaření, byly zahrnuty do I. a II. zón připravované CHKO a zcela jistě zde výběrové hospodaření uplatňovat budeme. Dalším místem, kde budeme také využívat šetrné a zvláštní způsoby hospodaření, jsou břehové porosty vodních toků.
- Je pro vás představitelná změna rybářského hospodaření na padrťských rybnících směrem k produkci dravých ryb?
Je pro nás nejen představitelná, ale je od loňského roku již praktikována. Obsádka kaprovitých ryb byla snížena po dohodě s odborníky AOPK, byl změněn systém krmení ryb a zvýšen podíl dravé ryby v hospodaření.
- Nechystáte se vybudovat pozorovatelny pro turisty, podobně jako je tomu na Šumavě, kde lidé mohou sledovat zvířata? Určitě znáte zoopark v Bavorském lese... Je možné, že by něco podobného vzniklo v Brdech?
Celý projekt zpřístupnění Brd a budování návštěvnické infrastruktury se v současnosti zpracovává na mnoha úrovních a jednotlivé prvky budou postupně představovány. Bude to „běh na dlouhou trať," ve kterém bych nechtěl v tuto chvíli zatracovat žádnou zajímavou myšlenku, která bude respektovat hlavní cíl vzniku CHKO Brdy. A tím je ochrana tohoto unikátního území a jeho přírody.
- Jak budete dále provozovat myslivost v Brdech? Například na Záběhlé v části Budy je tradiční říjiště podobně jako na dopadových plochách a už za současného přílivu turistů je výkon myslivosti asi problematický, když turisté a cyklisté procházejí a projíždějí kolem těchto lokalit často i v časných ranních hodinách a také večer, kdy je zvěř v pohybu? Přitom ze zákona musíte podle plánu odlovit každoročně určitý počet jelení, ale i srnčí či černé zvěře. Jak lze skloubit výkon myslivosti s turistikou?
Turista ani cyklista, který se drží vyznačených tras, a chová se s respektem k základním pravidlům, není pro myslivost problémem. Problematičtí jsou spíše návštěvníci, kteří přespávají u otevřených ohnišť nebo si budují tábořiště v lokalitách, kde se zvěř zdržuje. Objevují se také nelegální cyklotrasy a endurostezky. S novou situací se budeme muset vyrovnat, ale věřím, že to pracovníci vojenských lesů zvládnou. Ostatně to pro nás není zcela nová situace a můžeme zde například aplikovat naše zkušenosti z bývalého vojenského prostoru v Ralsku, který spravujeme, a jenž je dnes intenzivně využívanou turistickou a rekreační oblastí.
