Lesopark Heulos v centru krajského města letos kvůli kůrovci výrazně prořídne. Kácelo se i jinde. Za množením malého brouka v Jihlavě ale nemusí být jen loňské velké sucho.
JIHLAVA Ta situace není dobrá. Stromy napadené kůrovcem v lesoparku Heulos musí jít dolů co nejdříve. „Byly totiž zdrojem larev kůrovců," uvedla Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí na jihlavské radnici.
Smrků určených ke kácení byla na Heulose skoro stovka. Bohužel se ale začínají objevovat i další napadené stromy po městě.
Je to důsledek loňského suchého léta. „A zřejmě i toho, že se do Jihlavy dováží kůrovcové dřevo ve velkých objemech ze široka daleka," doplnila vedoucí odboru. S tím dřevem dorazí podle ní i poměrně široké spektrum dřevokazného hmyzu. „No a když k tomu přičtete suché léto, je to problém," sdělila Katarína Ruschková. Potíž by určitě nastala i bez Kronospanu, ale asi by vše šlo trochu pomaleji.
Akční rádius kůrovce Ekoložka společnosti Kronospan Magdaléna Pecnová připouští, že je možné rozšíření kůrovce v bezprostředním okolí komunikací vedoucích k dřevozpracující firmě.
„Jedná se však jen o oblast přivaděče. Stromů napadených kůrovcem na Heulose se to netýká, takový akční rádius kůrovec nemá," uvedla Magdaléna Pecnová.
Navíc se podle ní nevozí v okolí dálnice dřevo pouze ke Kronospanu. „Do budoucna se tomu dá předejít pouze vhodnou volbou dřevin, které zde budou vysazovány," doplnila. Podle firmy je zpracování kůrovcového dřeva z širokého okolí Vysočiny – tak jak to dělá Kronospan – prospěšné pro celý region z hlediska ekologie.
Magistrát plánuje, že jen na Heulose budou vysázeny stovky stromů. „Nebudou to však velké stromy, ale stromy sázené lesnickým způsobem do oplocenek," uvedla Ruschková. Porostou tam buky, lípy, javory či borovice.
Letos na jaře se bude v Jihlavě sázet 113 stromů a stovky keřů v různých dalších lokalitách, například v oblasti Ústředního hřbitova.
Výsadba bude pokračovat i na podzim. Mimo jiné na Skalce, kde padla vedle dětského hřiště řada jednadvaceti topolů. Podle Ruschkové byly na konci životnosti.
Nekácí se samozřejmě pouze v Jihlavě. Třeba vedle dálnice D1 na Vysočině zmizelo přes jedenáct stovek různých dřevin v katastrech Jihlavy, Měšína, Kozlova a obce Jamné. Z toho bylo 245 stromů s obvodem kmene nad osmdesát centimetrů. Dalších 930 stromů mělo obvod kmene od třiceti do osmdesáti centimetrů. „Havarijní stav byl zaznamenán u dvanácti stromů," uvedla Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
U státních silnic první třídy bylo pokáceno dalších 336 stromů různé velikosti a stáří – například topoly, lípy, javory či jabloně. Podle ŘSD byly ve špatném stavu. „Adekvátní náhradní výsadba bude v požadovaném rozsahu a počtu sazenic podle rozhodnutí příslušných úřadů. A to prioritně při silnici a v katastru, ve kterém ke kácení došlo," doplnila Ledvinová.
Sázení plánují na podzim, kdy se mladé listnaté dřeviny lépe uchytí. „Výsadba nesmí ani do budoucna představovat riziko z pohledu bezpečnosti silničního provozu. Pokud ji nebudeme moci udělat při silnicích prvních tříd, jsou dohodnuta náhradní místa na vhodných obecních pozemcích," dodala mluvčí.
U krajských silnic druhé a třetí třídy padlo letos k zemi přes 1 500 stromů. „Jednalo se o stromy prosychající a nebezpečné," uvedl Jan Míka, ředitel krajské správy a údržby silnic.
V některých případech se kácí kvůli rekonstrukcím silnic a mostů.
„Také se projevil loňský suchý rok, a to velkým napadením smrků kůrovcem," dodal Míka. Náhradní výsadba kopíruje podle něj pokácené stromy množstvím i druhovou skladbou.
