Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Rychlý nástup teplého jara zavinil, dá se říct, žlutou kalamitu. Pylový prach pokrývá auta, dostává se lidem do bytů a taky do dýchacích cest. Za vysokou koncentraci pylu v ovzduší může teplo a sucho.
Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka
--------------------
Žlutý oblak pylu zahalil celé Česko. Za všechno může razantní nástup letního počasí. Všechno vykvetlo naráz a najednou. Alergickými příznaky trpí už i nealergici, pro alergiky je to pak náraz, který nemohou zvládnout běžnými léky.
redaktorka /citace: Romana KOCHRDOVÁ, alergoložka/ /Zdroj: ČTK/
--------------------
"Alergiků máme na jaře v ordinacích vždycky hodně, letos ale všechno vykvetlo najednou."
Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka
--------------------
Pylová situace je opravdu vyhrocená, kvetou stromy jako dub, bříza, platan, borovice, buk nebo habr a do toho začala kvést řepka, jejíž pyl patří mezi nejagresivnější alergeny. Ty jsou jedním ze spouštěčů astmatu.
Petr POHUNEK, ředitel, Česká iniciativa pro astma /Studio 6, 30. 4. 2018/
--------------------
Ty spouštěče jsou nejčastěji virové infekce, ale samozřejmě jsou to i ty alergeny, které jsou tak známé. Teď máme obrovskou sezonu pylů.
Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě pěstování řepky se za 100 let výrazně proměnilo a řepková pole se rozrostla skoro 70krát, třeba na úkor brambor. Ty se pěstují jen na šesti procentech plochy co před 100 lety. Pavlína Fabiánová, Česká televize.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
V Událostech, komentářích Jitka Petanová, imunoložka Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý večer.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A vítám také odborníka na botaniku a ekologii ze stínové vědecké rady Národního parku Šumava Pavla Matějku. Dobrý večer.
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Petanová, je letos pylu jako bývá vždycky nebo je ho víc nebo je ho míň nebo je ho jinak?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Je ho jinak.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je ho jinak?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Je ho mnohem víc najednou ve velice krátkém okamžiku, v rozmezí několika málo dnů, kdy po období, kdy kvetly a byly maximální pyly časných stromů, hned nastoupila bříza a po ní další druhy ovocných stromů a v následujících pár dnech nás čekají pyly trav. Takže najednou ta sezona ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže najednou to končí, takže čekárny plné jsou a budou ještě.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Ještě budou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Plnější než obvykle?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Plnější určitě. Najednou se nám vrací pacienti, kteří třeba tři roky nebo byli na kontrole, protože neměli žádné projevy alergických onemocnění a najednou se zhoršila nejenom ta klasická běžná rinokonjuktivitida, to znamená slzení očí, vodnatá rýma, kýchání, to, co běžně alergiky obtěžuje v sezoně, ale objevují se i nově pacienti s astmatem.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Počkejte, nechodili, to znamená, že neměli příznaky nebo neměli reakce, anebo si s tím dokázali poradit?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Většinou ty sezony předchozí nebyly nějak závažné a ty potíže opravdu pacienti neměli, takže proto nepotřebovali žádnou léčbu, anebo minimální a s tím vystačili, že jim antihistaminika třeba předepsal praktický lékař.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to znamená toho pylu je teď víc, protože je to, laicky řečeno, všechno najednou, dá se to tak říct?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
S tím bych souhlasila.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jak je to možné, že je všechno najednou?
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
No, já bych začal možná tím, jak se vyvíjelo počasí. Vezme, vezmeme si, že ještě na konci března nebo také kolem 20. března byl mráz, byl poměrně v podstatě celodenní mráz. Poté kolem 26. března nám stále ještě mrzlo a 3. 4. již jsme měli maximální teploty nad 20 stupňů a od té doby máme velmi výrazně nadprůměrné teploty.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A ta takhle vysoká teplota nebo ta takhle rychlá změna zaviní, že vykvete všechno najednou? Ta příroda je přece zvyklá to dělat postupně. Proč to neudělá stejně postupně, i když je tedy rychleji teplo?
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
Protože ty druhy jsou zvyklé kvést v podstatě při určité, při určité průměrné teplotě většinou, případně při dosažení určité sumy efektivních teplot a té sumy efektivních teplot, jich bylo dosaženo ve velmi krátkém období, protože třeba březen nyní by měl průměrné teploty nižší, než-li je průměr, asi tak o jeden stupeň. Duben, ještě nemáme konečná data, ale vypadá to, že bude opět až o 6 stupňů teplejší, než-li je dlouhodobý průměr. Čili ta změna z té zimy byla v podstatě rovnou do léta. A tím pádem ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A příroda se to snaží dohnat.
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
Květou současně jak jarní druhy, tak druhy, které postupně rozkvítají běžně během celého jara. Čili začala vrba, potom to byly ty zmíněné břízy. V současnosti už začínají kvést jehličnany, třeba i taková borovice. Začínají kvést trávy.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Petanová, proč vlastně člověk, někteří lidé, ono se to netýká všech, na pyl reagují takhle? Máme naprosto jasně popsané příčiny, důvody a z toho vyplývající tedy postupy léčby?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Je tam důležitou roli hrající genetika, naše genetická dispozice a díky ní dochází k nárůstu počtu alergiků v populaci. My hovoříme o tzv. atopii a atopické dispozici, což je schopnost vytvářet protilátky IgE, kterýma se uplatňuje potom první typ imunopatologické reakce, což je mechanismus, na kterém stojí ta klasická jednoduchá alergická třeba rinitida. A jak se zvyšuje počet pacientů, kteří ..., nebo zdravých osob, které mají tuto genetickou dispozici, tak ty geny potom předávají dál svým dětem, takže se očekává, že kolem roku 2020 by mohlo být až 50 % populace alergiky. Takže to je ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobře, tak to je princip předávání z generace na generaci, ale tak víme ...
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
/Souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
... ten důvod? Dobře, zdědil jsem to, ale ptám se, jestli medicína ví, proč to je, proč ten jev nastává, proč pyl je tak agresivní, proč to udělá?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Jsme jim vystaveni, takže ta expozice tady samozřejmě vyvolává tzv. senzibilizaci a při opakovaném kontaktu ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale někdo si poradí.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Někdo si poradí tak, že jsou pacienti, kteří mají výraznou atopickou dispozici, a přesto nemají klinické projevy. Je to hodně individuální a těch genů tam hraje velká role, velkou roli vlastně velká část a velmi různých genů, takže se hovoří o tzv. polygenní dědičnosti. Takže těch faktorů je tady opravdu mnoho. Ale k tomu letošnímu roku ještě další faktor, který tam přispívá k tomu zhoršenému symptomatickému jaksi rozsahu, to znamená té intenzitě velkých těžkých projevů, je to, že dlouho nepršelo. Prší jenom velice krátce, nárazově, ale ve velkých časových odstupech, takže zatímco v jiných letech ty pyly byly spláchnuty deštěm, tak zatím teď na ten déšť ještě stále čekáme.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Si poletují. Dobře. Ta řepka, kterou jsem zmínil v úvodu Událostí, komentářů, přibylo jí o skoro 7 000 % za posledních 100 let. Ostatně v té reportáži jsme o tom mluvili. Je řepka nějak zvlášť nepříjemná, nebezpečná pro alergiky?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Není tak výrazný alergenem jako třeba alergeny zmíněné břízy nebo ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Právě, že pylová služba o řepce vůbec nemluví.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Mluví, má ji tam zmíněnou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Na stránkách jsem ji nenašel. Tak jsem se špatně díval. Omlouvám se.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Je tam utajená, ale právě ji nezmiňuje v tom přehledu těch pylů, které jsou detekovány, ale v komentářích najdete o ní zmínku také. Je to dáno kvůli tomu, že na rozdíl od stromových pylů, které mají veliký dolet, desítky kilometrů až stovky kilometrů, tak pyl řepky zůstává v blízkosti těch řepných polí nebo řepkových polí a tím pádem neohrožuje tak velké počty osob, které by na ně mohly být senzibilizováni a mohli mít potom klinické projevy. Ale pokud se vydáte mezi řepková pole běhat nebo na výlet na kole, tak pocítíte případně i ten mechanický vliv.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Horší než stromy nebo traviny?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
V té blízkosti mohou dráždit i nealergiky, takže tam vůbec nemusí být ta reakce na řepku vázaná a ty IgE protilátky. Tam je to zhruba kolem maximálně 12 % z té skupiny alergenů, alergiků pokud byli vyšetřováni na specifické IgE protilátky, což není zase tak výrazné v porovnání s těmi břízami, anebo trávami a pyly trav, ale právě to, že to může působit i na nealergické osoby, tak to je to závažnější a horší.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Matějko, já jsem mluvil o tom, že žluto v Česku, to je řepka nebo, nebo žluté jsou i jiné pyly, laicky řečeno?
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
No, většina pylu má žlutou barvu. U řepky se jedná o to, že má žluté květy. Ještě k tomu, jak řepka může být agresivní nebo nemůže. U ní je důležitým faktem to, že je to hmyzosnubná rostlina, čili je to rostlina, která je opylovaná hmyzem a jak je známo, tak všechny druhy, které mají opylování zprostředkováno hmyzem, tak má pyl, který málo, poměrně málo létá, poměrně málo se dostává do vzduchu. Takže ten pyl se od této rostliny dostane poměrně blízko. Kdežto hmyzosnubné rostliny, což jsou například trávy, jsou to břízy, jsou to jehličnany, tak mají větším množství pylu, který je mohutně unášen vzduchem, a proto se dostane i do velkých vzdáleností a může tím pádem ovlivnit velké množství obyvatel.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To znamená, kdo má byt nebo auto dál od řepkového pole, řepkové pole v nedohlednu a přesto má žlutý pyl, tak má jistotu, že to není řepka, že to je něco jiného.
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
Řepky tam, něco tam může být, ale těch pylových zrn řepky je tam velmi málo.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Petanová, já jsem dostal odpoledne mail od jednoho z našich diváků, který říká, že byť říkali, že řepka není to nejagresivnější, co existuje, že ten problém je v tom, že jí je hodně. Ten nárůst skoro 70krát víc za posledních 100 let a to, že je problém. Je to problém? Je to problém v tom množství?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Já si myslím, že ano, že to hraje roli právě u těch nealergických pacientů. Tam to mechanické dráždění těmi pylovými zrny, které se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění, lokální zánět. A to, co se týká těch žlutých poprašků, tam za tím mohou být právě jehličnany, které nejsou tak významným alergenem, ale které právě po několika letech, protože kvetou vždycky v nějakých cyklech tří až pěti let, tak začínají letos kvést borovice. Takže proto ta velká množství těch pylových zrn, která vytváří poprašek na autech a na všech předmětech, jakmile necháte chvilku otevřené okno. Tak to by bylo spíš ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Okamžitě.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
... příčinou vlastně nebo příčinou může být právě pyl těch borovic.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže rada? Mokrý kapesník s sebou?
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
No, jenom mokrý kapesník, ale pro alergiky my běžně doporučujeme, pokud vyjíždějí někam ven v té pylové sezoně, aby nejezdili s otevřenými okny v autě, aby minimalizovali ten možný kontakt, aby se chránili, nevětrali příliš dlouho, nesušili prádlo venku, tak, aby ten spad pylu nebyl na to prádlo velký. Takže to jsou taková doporučení prostě v tom, jak minimalizovat možnou expozici.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jitka Petanová, Pavel Matějka. Oběma díky za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.
Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii
--------------------
Na shledanou.
Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie
--------------------
Na shledanou.
