POLEMIKA

Po rozsáhlém poškození lesů orkánem Kyrill se opět začala ve zvýšené míře objevovat prohlášení odborníků i neodborníků, že za problémy v lesích mohou lesníci, protože vysazují hlavně smrk. V tomto duchu je napsán i článek Martina Duška z Českého svazu ochránců přírody (Poučme se, jinak se lesní polomy budou opakovat, LN 26. 1.). Podle ekologistické ideologie je dřevoprodukční hospodaření v lesích škodlivé pro životní prostředí, a naopak ponechání lesů samovolnému vývoji by silně omezilo problémy s přírodními kalamitami, například větrem nebo kůrovcem.
 Co se týká poslední větrné kalamity, jistě si autor článku všiml, že vítr lámal a vyvracel nejen smrky v lesních porostech, ale i listnaté stromy, které jsou v tomto ročním období bez listí, a měly by tedy být proti větru odolné. Od určité rychlosti poryvu větru padne každý les, i ten, který vyrostl samovolně, bez dotyku lidské ruky.
Smrkové porosty začali lesníci v Evropě masivně pěstovat od 19. století, aby svým potomkům zajistili vyrovnanou a trvalou produkci stále žádaného dřeva. Dřevo je obnovitelná surovina a jeho využívání má velký ekologický význam, protože čím více se v našem životním prostředí využívá dřevo, tím méně se spotřebuje fosilních surovin, ať už k výrobě energie nebo umělých hmot. Do dřeva se také fotosyntézou ukládá atmosférický uhlík a snižuje se tak obsah skleníkových plynů v atmosféře. Využitím dřeva například na dřevěné stavby se uloží tento uhlík na desítky let mimo atmosféru a nově založené porosty mohou ze vzduchu odčerpávat další oxid uhličitý. Dřevo je také člověku v jeho životním prostředí příjemné.
 Je pravda, že pěstování souvislých smrkových monokultur je v mnoha směrech rizikové. Každá dřevina má své škůdce a kůrovec se v poškozených smrkových porostech může velice snadno přemnožit. Ale tvrzení, že za kůrovcové kalamity může pěstování smrku, má asi stejnou vypovídací hodnotu, jako že za výskyt mandelinky může pěstování brambor. Pro zvýšení ekologické stability a odolnosti lesů je nepochybně důležité zvýšit druhovou pestrost lesních porostů a jejich věkovou rozrůzněnost. Další nezbytnou věcí je pěstování vhodných porostních směsí na pro ně vhodných stanovištích, aby s ostatními složkami lesního prostředí tvořily stabilní ekosystémy. Lesní zákon ukládá z tohoto důvodu povinný procentický podíl melioračních a zpevňujících dřevin v nových porostech a doporučuje vhodné cílové druhové skladby dřevin na určitých stanovištích. Je také nutné, aby si naše lesy uchovaly i pro další generace zásoby kvalitního dřeva, a dřevo smrku takovým kvalitním dřevem je. Proto doufám, že smrk zůstane i do budoucna hojně rozšířenou dřevinou našich lesů.

O autorovi: Petr Navrátil, lesník

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.