Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany, včetně modřínu a smrku.
Ústup jedle z našich lesů začal již od 18. století, ve 20. stol. pak gradoval i v souvislosti s tzv. odumíráním jedle. Jako příčina je uváděn příklon k holosečnému hospodaření s rozvíjející se umělou obnovou především borovicí a smrkem, spolu s diskutovanou citlivostí na průmyslové znečištění ovzduší, napadení patogeny (korovnice kavkazská) a tlakem zvěře.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
V praktickém provozu je přežití jedle jednoduché. Hraju si s jedlí v jejím optimu nějakej ten rok, a jedle je ve své přirozenosti agresivně invazivní do celkem velké vzdálenosti. Jediný, proč jedle mizí, je zvěř. Tady už ty mrchy nežerou ani buk, jen jedli. Když zvěř není a těžíte toulavou sečí a les je smíšený jedle/listí, tak máte mladou jedli všude. V neskutečném množství.
Takže když máte chovné myslivce, jediný co funguje, je natírání vrcholové růžice Morsuvinem. To v listí stačí, ve smrku je třeba ještě vyřezávat předrůstající smrk, ale ne u země, tak aby jedli chránil.
Krátce - jedle přežívá na řídko s listím a zmlazuje když natírám jen jedli,a nic jinýho, ideálně, když mám jedli, ostatní neplotím.
Plocení jedle nepomůže, krátká životnost, vysoká cena.
Když sázím, tak nikdy se smrkem. Zmlazení je ale zadara a daleko líp roste.
Z každý plodící jedle můžu mít půl hektaru zmlazení když to nezaplácnu smrkem.
Jenomže je to marný, je to marný, je to marný.
Těch pár nadšenců to nespasí. A tak to je jednoduchý.
Pomůže křoví, změť větví, složitej terén.
A všechny nesežerou. Na beton mám odpozorováno, že se některé drží i 30 let po odtěžení jedle, samozřejmě v bonzai - a při natírání odrůstají.
A pak jsou místa, kde žerou hodně a někde skoro vůbec, čili se vyplatí věnovat se těm neožranejm.
Jasně, že státní hajnej nikdy odrůstání nezažije, ale dědula s hektarem, když je snaživej, může mrkat na drát.
Když je máte metrový, už to člověka i baví.