Podyjí – Milovníci chráněné přírody Národního parku Podyjí mají v oblibě nejen pučící jaro či horké léto, ale i podzim. Tamní husté lesy i louky hrají totiž před samotnou zimou všemi barvami. Nejen listnaté stromy ale nyní obarvují přírodu. Zejména v těchto dnech některé lokality doslova rozkvetly.
Kvete fialový vřes, růžová trávnička nebo růžovožluté palice černýše. „Podruhé po jarní sezóně nezvykle vykvetly i koniklece či růžové keře," informují nyní na webu Podyjí správci tohoto nejmenšího národního parku v zemi.
Právě o podzimních květech pojednává další díl pravidelného seriálu Přírodou u hranic.
„Poslední roky je už téměř tradicí, že po létě některé jarní druhy vykvétají v sezoně podruhé. Extrémní sucho znamená totiž pro rostliny ukončení sezony podobně jako zimní mrazy. Podzimní deště pak přinášejí některým rostlinám vlastně nové jaro," upozornila botanička Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.
Taková situace se ale netýká jen Podyjí. Květy se objevují i jinde v kraji, navíc i na některých stromech. Po parném a suchém létě se některé dřeviny na Znojemsku pokouší vykvést a vydat plody alespoň na podzim. Květy v minulých dnech nasadil například i jírovec v aleji nedaleko Pavlic na Znojemsku u hlavní silnice na Jihlavu. Nejde ani tak o zcela osamocený jev.
„Podobně jsem nedávno viděl kvést a plodit hlohy, trnky a jeřabiny u Boskovštejna. Je to způsobené vývojem počasí během roku. Když je suché a horké léto, jako bylo letos, rostliny nemohou dokončit vývoj. Proto se na podzim, kdy se počasí podobá jarnímu, ještě pokouší vykvést a nasadit plody. Jírovcům, které hodně oslabuje klíněnka, to ale může způsobit jejich další vyčerpání," uvedl botanik Radomír Němec.
Na vřesovištích Podyjí pak můžeme nalézt třeba kvetoucí višeň křovitou. Letos podruhé vykvetly i koniklece, byť ne tak bohatě, jak bývá zvykem na jaře. Tuatamvykoukne růžový květ i na keřích mezi červenými šípky.
Prostor mají podle Reiterové i tradiční podzimní květy. Na podyjských vřesovištích a suchých trávnících hojně kvete růžová trávnička přímořská, ve vyšších porostech svítí drobné žluté kvítky lnice kručinkolisté.
Oba tyto druhy jsou podle přírodovědců ze správy parku pozdravem ze stepí Panonie – teplé oblasti zasahující na Znojemsko svým severozápadním cípem. „Stepi západní Evropy jsou reprezentovány matně fialovými květy hlaváče šedavého. Jeho barva dokonale ladí se zádumčivou atmosférou mlhavého podzimu," popsala Reiterová.
Celou sbírku doplňují temně modré klasy drobných kvítků rozrazilu klasnatého.
Kolem cest ještě podle Reiterové dokvétají růžovožluté palice černýše rolního, v trávnících dokonce i kolem vesnických chodníků svítí žluté hvězdičky odolné pampelišky podzimní.
„Podzimní květy, ať už kvetou v termínu řádném či mimořádném, osvěžují typickou barevnost podzimního listí vzpomínkou na letní časy. Třeba pak jejich krátké připomenutí někoho inspiruje k vycházce do přírody," věří botanička.
Nejen za některé teď kvetoucí rostliny může letošní mimořádné vedro a sucho. V přírodě Národního parku Podyjí přineslo i negativní jevy. Kostřavy, jitrocele či jestřábníky v suchých trávnících hynuly po desítkách, v lesích se objevovaly uschlé borovice i duby. Místy prosychal i vřes, který je velmi odolný proti suchu. Divoká příroda je ale připravená na řadu nečekaných překvapení. Proto se s každým přírodním stresem vyrovnává lépe než člověk. Letošní rekordně teplé a suché počasí tak můžeme vnímat i jako velkou příležitost divoké přírody pro nový rozvoj. Na holých místech po uschlé trávě vyrašily konkurenčně slabé druhy, které v souboji s trávou neuspějí a jejich semena tak dlouhé roky čekají v zemi na příležitost. Osívka jarní, drobné rozrazily, jako rozrazil Dillenův nebo jarní, ale také třeba vstavač kukačka tak letos vykvetly v nebývale vysokých počtech. Zdroj: www.nppodyji.cz
