Přerovsko – Přerovské lesy, jak je známe, mohou být za několik desítek let minulostí. Především klimatické změny, ale také globální vlivy způsobují, že se složení současného lesa mění. V některých případech jsou to změny nezastavitelné a ne všechny jsou prospěšné. Základním stromem českého lesa je smrk. Na mnoha místech se nejedná o původní druh, protože smrku svědčí vyšší nadmořské výšky. Z jeho kmene lze získat v relativně krátkém období hodně kvalitního dřeva, a proto začala jeho masivní výsadba i v nížinách. Nyní ale tyto obrovské smrkové monokultury trpí přemnoženým lýkožroutem, označovaným také jako kůrovec. Smrky strádají hned z několika důvodů. „Smrk nesnáší radikální změny počasí. Změna klimatu s sebou přinesla méně pravidelné srážky, v létě chybí v půdě voda, snižuje se hladina spodních vod. Strom se dostává do stresu a vylučuje pach, který vábí kůrovce," popsal přerovský radní Radek Pospíšilík, který je sám majitelem lesa.
Samička lýkožrouta vytvoří v dřevě chodbu, do níž naklade vajíčka. Vylíhlé larvy pak dál vytvářejí další chodby, které přerušují tok mízy, a strom usychá. Přirozenou obranou smrku proti lýkožroutu je pryskyřice, kterou ovšem nemůže vylučovat, pokud nemá dostatek vody.
Dalším problémem je, že se do našich podmínek dostal lýkožrout severský. „Pronikl k nám dovozem dřeva z Norska.
Je zvyklý na těžší podmínky, ročně má více generací než náš lýkožrout smrkový. Proto v českých lesích páchá takové škody," vysvětlil Pospíšilík.
Napadené stromy je třeba vytěžit co nejdříve, a to i přesto, že ještě nedorostly do správného věku. „Podle lesního hospodářského plánu existují na Přerovsku závazné ukazatele ohledně celkové výše těžeb. Nyní jsme v polovině desetiletého období, a už jsme kvůli kůrovci dosáhli maximálního limitu těžby," řekl Vít Navrátil ze správy lesního majetku přerovských technických služeb.
Zasadit na vykácených místech opět smrk by vedlo jen k novým škodám, právě proto je pravděpodobné, že za několik desetiletí smrk z Přerovska zmizí a bude nahrazen jinými stromy.
Současná rozhodnutí ovlivní podobu lesa za padesát let. Klíčovým pojmem je biodiverzita, tedy druhová různorodost. Pro zdravý les je důležité, aby v jedné oblasti rostlo alespoň sedm různých stromů. „Jsou to revírníci, kdo musí skladbu rostlin přizpůsobit místním podmínkám. Snažíme se o pestrou skladbu lesa. Místo smrku sázíme duby, buky, javory, jilmy nebo olše. Z jehličnanů pak borovici nebo jedli," okomentoval situaci revírník státních lesů František Konrád.
Radek Pospíšilík ale nevidí současnou situaci příliš optimisticky. „Může se stát, že za dvacet, za třicet let od vymizení smrku se dostaneme do podobné situace s jinou dřevinou. Ač se příroda snaží monokulturám bránit, pro majitele lesů jsou finančně výhodné. Pokud si místo smrků vysadíme hektary douglasky, která má podobně výhodné vlastnosti jako smrk, můžeme se dostat i do podobných problémů," nastínil situaci Pospíšilík. Zásah člověka do vývoje lesa je ovšem nutný. Pokud totiž nevybere vhodné rostliny sám, místo dubů a lip porostou na Přerovsku invazivní rostliny, jako je javor jasanolistý. Invazivní rostliny pocházejí z jiných podnebných podmínek, nemají v tuzemsku přirozeného nepřítele a chovají se v podstatě jako plevel, který vytlačuje druhy původní.
„Situace se šířením invazivních rostlin není příliš útěšná, a to celoevropsky. Přerov se snaží snižovat rozšíření těchto druhů, bez celostátního řešení to ale nepůjde," sdělil Tomáš Ehl z odboru životního prostředí přerovského magistrátu. V opačném případě se v českých lesích odehrají daleko razantnější změny.
