Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejen o tom dnes uslyšíte v Událostech v regionech. Vítejte. Lesy na jižní Moravě a Vysočině decimuje kůrovec. Na mnoha místech mluví lesníci dokonce o kalamitě. Na vině je především horké a suché léto, kvůli kterému se brouk přemnožil. Jedinou obranou je rychlé zpracování napadeného dřeva. Majitelé lesů na tom ale tratí.
Dušan VRBECKÝ, redaktor
--------------------
Lesní družstvo v Přibyslavi spravuje bezmála 6 tisíc hektarů lesů na hranicích Havlíčkobrodska a Žďárska. Stromy napadené kůrovcem jsou téměř všude a motorové pily se prakticky nezastaví.
Jiří SVOBODA, ředitel, Lesní družstvo Přibyslav
--------------------
A támhle se podíváme, tak vidíme zrovna jeden a po tom celém dalším obvodu bychom našli několik, několik dalších stromů. Budou to určitě 3, 4 tisíce kubíků, je to už dneska 10 procent naší roční těžby, takže je to relativně hodně.
Dušan VRBECKÝ, redaktor
--------------------
Stromy napadené kůrovcem odumírají a schnou.
Jiří SVOBODA, ředitel, Lesní družstvo Přibyslav
--------------------
Všude se tady nachází vlastně dospělci kůrovců.
osoba
--------------------
Tady vlastně dva, dva dospělci už připraveni k rojení, kteří by tady vlastně do jara přezimovali.
Dušan VRBECKÝ, redaktor
--------------------
Takovou kůrovcovou kalamitu Vysočina podle pamětníků ještě nezažila. Kraj se proto rozhodl rozsah škod zmapovat letecky. Lokality zasažené kůrovcem se zaznamenávají do map, ty pak slouží majitelům lesů k lepší orientaci.
Zdeněk CHLÁD, radní pro životní prostředí, Kraj Vysočina /ČSSD/
--------------------
Na těchto snímcích vidíme záběry z leteckého snímkování, zde vidíme řadu míst, která jsou taková červeno-hnědá, a to jsou právě místa, která jsou napadená.
Dušan VRBECKÝ, redaktor
--------------------
Letadlo s fotografem zatím vzlétlo šestkrát, další lety jsou ještě v plánu. Už teď je z nich ale jasné, že nejvíc postižené lokality jsou na Třebíčsku, Jihlavsku a Žďársku.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka
--------------------
Naplno jedou pily už na jižní Moravě. Lesníci museli od ledna do září vytěžit 65 tisíc kubíků dřeva a kácení neustává, třeba tady u Domašova.
Milan ŠALPLACHTA, revírník
--------------------
V dané lokalitě musíme vykácet všecky vyznačené stromy, že jsou napadené kůrovcem, poznáme, že usychají, tedy konkrétně usychá odshora díky napadení lýkožrouta severského.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokácené stromy, které mají od kůrou spleť cestiček, lesníci co nejrychleji odvážejí z lesa. Méně poškozené míří na pilu k dalšímu zpracování. Ty, které kůrovec poničil víc, použijí výrobny celulózy a papíru.
Dalibor ŠAFAŘÍK, krajský ředitel, Lesy ČR
--------------------
Výkupní cena je samozřejmě oproti standardní kvalitě nižší zhruba o 500 až 700 korun na jeden kubický metr.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka
--------------------
Navíc kvůli těžbě jehličnatých stromů museli lesníci zpomalit kácení těch listnatých, které lidé přikládají do domácích krbů častěji. Jejich cena tak vzrostla. Dušan Vrbecký a Veronika Kynčlová, Česká televize.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
A tady je přehled škod, které kůrovec v lesích páchá. Jak už zaznělo v reportáži, jen za letošní rok poškodil na jižní Moravě 65 tisíc kubíků dřeva, to je 4krát víc, než loni. Jde přitom jen o vytěžené stromy, lesníci předpokládají, že do konce roku ještě dalších 15 tisíc kubíků přibude. Poničeného dřeva je letos oproti loňsku výrazně víc v celé republice, skoro o 150 tisíc kubíků. Roční náklady na ochranu lesů pak průměrně šplhají k 50 milionům korun. Letos kvůli kůrovci částka vzroste až na 80 milionů. A naším hostem je Emanuel Kula z Ústavy ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity. Dobrý den.
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Dobrý den.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy si vysvětlujete to, že se kůrovec tolik přemnožil a proč zrovna v těch zmíněných lokalitách a opravdu za to může jenom to sucho?
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Tak to sucho určitě za to může velice zásadním způsobem, a to ze dvou aspektů. Ten první aspekt je, že jsou oslabené porosty, to znamená, ten smrk je stresován a umožňuje daleko snáz tomu kůrovci obsadit tyhle ty stromy a druhý aspekt je, že všichni tihle ti kůrovců dokáží reagovat na to teplé počasí a urychlují svůj vývoj. To znamená, lýkožrout smrkový už v srpnu zaznamenal třetí generaci v těch nižších polohách, horských polohách, druhou generaci, za normálních okolností má dvě a jednu generaci, takže to je skutečně velice intenzivní invaze na tyto stromy a ta situace je v celé republice.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že nejedná se tedy jenom o tyto lokality, ale /nesrozumitelné/.
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Nejedná se jenom o tyto lokality, jenom za září letošního roku Lesy České republiky vytěžily 300 tisíc kubíků kůrovcového dříví, z toho tedy 75 procent ze severní Moravy, kde je teda kalamita.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkdy se tedy už mluví o kalamitě, jak velké škody musí vlastně kůrovec napáchat?
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Základní stav je, jestli na pět hektarů připadá jeden kubický metr kůrovcového dříví, což je relativně málo. Jakmile ale dochází k poškození lesa, že vznikají hospodářské škody, že se les začíná rozpadat, to znamená, že tady vznikají kalamity a ty kalamity jsou většinou podpořené nějakou epizodou před tím, to znamená, buď suchem, nebo rozsáhlými kalamitami větrnými, kdy vzniká obrovské množství disponibilní hmoty, na kterou ten kůrovec nalétá.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili dá se mluvit na jižní Moravě a na Vysočině už o kalamitě?
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Já si myslím, že je to taková začínající kalamita, určitě v některých lokalitách ano.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se dá proti kůrovcovi bojovat? Je i nějaký jiný způsob, než kácení?
Emanuel KULA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Mendelova univerzita
--------------------
Tak v prvé řadě musím zdůraznit, že hygiena lesa, to je to základní, ale za těchto okolností, kdy teda počasí neovlivníme, je třeba uplatnit všechny obranné prostředky, to znamená, buď se kácí lapače, buď se kácí lapáky, nebo se staví feromonové lapače, což jsou opatření, která jsou jednak pro kontrolu, pokud je to tedy v nějakém základním stavu a nebo jsou to obranná opatření, to znamená, že se snažíme touto cestou odchytat alespoň část té populace.
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik Emanuel Kula z Mendelovy univerzity. Děkuji. A já ještě doplním, že kromě masivního kácení se lesníci tedy snaží kůrovce i chytat, jak jsme slyšeli, v tuzemsku jsou na stromech připevněny desítky tisíc lapačů.
