Vzniklé polomy a zlomy se vyskytovaly roztroušeně či soustředěně prakticky po celém území republiky. Mezi nejvíce zasažené oblasti patřily především jihočeské pánve. Z dřevin byly nejvíce poškozeny borovice a smrk. Následně byla naše republika z celého regionu střední Evropy v roce 2007 nejvíce postižena polomy způsobenými orkánem Kyrill. I přes veškerá přijatá obranná opatření v ochraně lesa a v podstatě včasné zpracování polomového dříví došlo k nárůstu populační hustoty podkorního hmyzu. Tuto situaci ještě dále zkomplikovaly následné loňské polomy.
Špatný loňský rok
Působením biotických činitelů bylo v roce 2008 podle evidence poškozeno přibližně 1,8 milionu metrů krychlových dřevní hmoty. Dominantní roli tak jako každoročně vykazoval podkorní hmyz na jehličnanech (především kůrovci na smrku, s převládajícím vlivem lýkožrouta smrkového - Ips typographus), jenž způsobil více než 80 procent celkového poškození. Objem smrkového kůrovcového dříví tak dosáhl přibližně o 25 procent vyšší hodnoty než v roce 2007. Dopočteme-li evidovaný objem na celkovou rozlohu lesa v České republice (hlášení pokrývají asi 70 procent rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 2,5 mil. m3 kůrovcového dříví. Tento objem představuje nejvyšší evidované roční množství za období námi pravidelně sledované. V celostátním měřítku se kůrovci na smrku vyskytovali v roce 2008 ve zvýšeném až kalamitním stavu. V přepočtu reprezentuje kůrovcové dříví v průměru 1,62 m3/ha smrkových porostů, což je již více než osminásobek hodnoty odpovídající základnímu stavu (0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb. v platném znění).
Z regionálního hlediska je situace již po několik let nejvážnější v prostoru severní Moravy a Slezska, kde kromě lýkožrouta smrkového jsou také vysoké kůrovcové těžby způsobeny přemnožením lýkožrouta severského. V roce 2008 jeho podíl tvořil dokonce 40 procent těchto těžeb. Zdejší nepříznivá situace s vysokým objemem nahodilých těžeb je také ovlivněna plošným kalamitním odumíráním smrkových porostů, spolu s rozsáhlým napadením václavkou. Z dalších regionů byl největší objem kůrovcového dříví zaznamenán v krajích Plzeňském a Jihočeském. V těchto krajích situace nepochybně významně koreluje se zasažením orkánem Kyrill v roce 2007, kde bylo poškození lesních porostů bořivým větrem největší.
Letošní rychlý nástup letního počasí
V letošním roce došlo vlivem rychlého nástupu téměř letního počasí hned po období zimy k urychlenému ukončení vývoje lýkožrouta smrkového a jeho silnému rojení již v polovině dubna, tedy nejméně o 14 dní dříve než v jiných letech.
(Pokračování na str. 13) (Dokončení ze str. 12)
Většina lesních hospodářů měla v té době již instalovaná patřičná obranná opatření (lapače, lapáky apod.), nicméně řadě lesních hospodářů toto první rojení lýkožrouta smrkového „uniklo” a kontroly obranných opatření nebyly provedeny včas. Tím mohlo na četných místech dojít k oslabení funkce těchto opatření a zvýšenému náletu kůrovců na stojící stromy. Právě důsledné vyhledávání napadených stromů a jejich včasná a správná asanace jsou základem úspěchu v ochraně lesa. K této hlavní činnosti, bez které by bylo celé naše snažení v potlačování kůrovcové kalamity nedostatečné, samozřejmě přistupuje využití již výše zmíněných obranných opatření. Tato opatření je však třeba využívat správným způsobem a všas je kontrolovat, v případě lapáků včas asanovat.
Pomoc pro majitele lesa
Jelikož ochrana lesa před škodlivými biotickými činiteli je profesionální záležitostí, měl by vlastník lesa postupovat vždy po dohodě se svým odborným lesním hospodářem. Pro účinné tlumení gradace (a tím i pro ochranu před dalším poškozováním lesa) je potřebný dostatek informací o této problematice. Za tímto účelem vydává Lesní ochranná služba (LOS) při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., v rámci své činnosti podporované ministerstvem zemědělství ročně řadu informací pro držitele a uživatele lesů. Jsou to například metodické pokyny pro ochranu a obranu proti jednotlivým biotickým škodlivým činitelům či odborné články v lesnicky orientovaných periodikách. Významným přínosem jsou školení a semináře organizované LOS pro jednotlivé subjekty hospodařící v lese. Tyto semináře se organizují jednak regionálně (kraje, menší jednotky), ale také pro zájmové skupiny vlastníků nebo uživatelů lesů. Jednou ročně se koná celostátní seminář LOS i se zahraniční účastí, kde se posluchači mohou seznámit se zprávou o stavu výskytu lesních škodlivých činitelů v uplynulém roce a s výhledem na rok nastávající a rovněž získat obdobnou informaci od našich nejbližších sousedů, tj. ze Slovenska a Polska. Kromě toho LOS poskytuje celoroční poradenskou činnost v oblasti ochrany lesa pro všechny subjekty hospodařící v lese.
Je zřejmé, že zvládnutí kalamity bude vyžadovat mimořádné úsilí jak ze strany majitelů a uživatelů lesů, provozních lesníků, tak i orgánů státní správy lesů. V současnosti stojí lesníci v ČR před hrozbou kalamitního přemnožení smrkových kůrovců nebývalého rozsahu. Společně musí čelit mnoha nepříznivým okolnostem přírodního i společenského rázu, především pak důsledkům odbytové krize na trhu s dřívím i obecnějším aspektům všeobecné krize hospodářské.
