ČT 24
Regiony 20:33
Richard PISKALA, moderátor
Ochránci přírody a Lesy České republiky si ve Městě Albrechticích na severu Moravy stěžovali. Přemnožená zvěř v lesích ničí mladé stromky, a proto dochází k narušení ekosystému. Podle statistik ministerstva zemědělství je tímto způsobem v zemi poškozena téměř polovina vysázených stromků a škody jdou do desítek milionů korun. Nejhůř jsou na tom Krušné hory, Českomoravská vrchovina a právě sever Moravy.
Veronika GLATZEROVÁ, redaktorka
Spárkatá zvěř, tedy jeleni, srnci, mufloni nebo daňci, ti všichni si pochutnávají na mladých stromcích a znemožňují tak jejich přirozený růst. Škody jsou obrovské.
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Vlastníkům lesů vznikají velké ztráty tím, že jim poškozuje už vzrostlé stromy, spásá přirozené zmlazení a okusuje vysazené stromky a pak vlastně druhý problém, který se týká celé společnosti, je v tom, že zvěř narušuje ekologickou stabilitu krajiny.
Josef VLÁŠEK, ředitelství s.p. Lesy ČR
U těch starších stromů je problém ten, že tím, že ta zvěř ohryže tu kůru, tak je to vstupní brána na infekce, houbové choroby a podobně a dochází tam ke ztrátě na kvalitě dřeva a posléze teda k hnilobám a rozvrácení celých porostů.
Veronika GLATZEROVÁ, redaktorka
Kritická situace je například v Chráněné krajinné oblasti v Jeseníkách. Ta vznikla v roce 1969 a patří mezi nejlesnatější v České republice. Z drtivé většiny zde rostou smrky, monokultura je ale náchylnější k nejrůznějším problémům, a proto je podle odborníků třeba vysazovat i stromy listnaté.
Jan HALFAR, vedoucí Správy CHKO Jeseníky
Vysoké stavy zvěře právě znemožňují nebo ztěžují přirozenou obnovu lesa nebo vůbec obnovu lesa v těchto polohách a snižují právě zastoupení těch dřevin, které tady mají být. To znamená, jako je například jeřáb.
Veronika GLATZEROVÁ, redaktorka
K řešení celé situace je podle ochranářů nutná změna legislativy, zejména zákon o myslivosti.
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA
Aby plán lovu, to znamená, počet těch ulovených kusů se odvíjel od množství stromů, které odrůstá tak, aby vždycky alespoň ten minimální počet všech druhů stromů v lese odrostl sám a bez nákladné ochrany.
Veronika GLATZEROVÁ, redaktorka
Na okamžitém řešení situace se shodují ochránci přírody i stát. Podle Jaromíra Bláhy se bude ministerstvo zemědělství zabývat novelizací vyhlášky o myslivosti ještě letos v létě.
Richard PISKALA, moderátor
U tohoto tématu teď ještě zůstaneme. Do brněnského studia České televize vítám a zdravím docenta Jiřího Kamlera z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, dobrý večer.
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Dobrý večer.
Richard PISKALA, moderátor
Pane docente, je spárkaté zvěře v našich lesích skutečně příliš mnoho? Je tedy opravdu přemnožená,
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Tahle otázka je poměrně diskutabilní, protože najdete dost lidí, kteří řeknou, že přemnožená je, a možná stejný počet, kteří řeknou, že v dnešní době už přemnožená není. Nicméně pokud byste se na ten problém podíval z pohledu, jak odrůstá les a jestli ho spárkatá zvěř nepoškozuje, tak se dá říct, že je poměrně dost oblastí v České republice, kde stavy neumožní takovou obnovu lesa, jaká by byla podle vlastníků a správců tohodle majetku optimální.
Richard PISKALA, moderátor
Čili je tam ta zvěř přemnožená, rozumím tomu správně?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Ano, pokud jako kritérium vezmeme stav lesa a jeho problémy s obnovou, tak ano.
Richard PISKALA, moderátor
Čím je to přemnožení zvěře způsobeno?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Samozřejmě pouze její dobrou reprodukcí, která je v přirozených podmínkách limitována přirozenými regulačními mechanismy, jako jsou velké šelmy, nepřízeň počasí a nemoci. No, a v dnešní krajině v podstatě jedinou podstatnou rolí regulátora má člověk, který musí lovit a nedostatečný lov vede k tomu, že stavy narůstají.
Richard PISKALA, moderátor
Dá se vůbec určit ideální množství zvěře v dané lokalitě?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Na tenhle problém se zas musíte podívat podle toho, z jakého úhlu to posuzujete. Pokud bude vaším cílem chov maximálního počtu zvěře, tak ten stav bude určitě větší, než pokud vaším cílem bude pěstovat les tak, aby odrůstal bez nákladné ochrany. Vždycky je teda potřeba prvně definovat cíle, které v tom hospodaření máte, a teprve potom si říct, jaké stavy tomu odpovídají. Nicméně pokud ty cíle budete definovat, tak to možné je.
Richard PISKALA, moderátor
Vy už jste to teď naznačil, otázka, kolik vlastně má být zvěře v dané lokalitě, je patrně klíčová a bude to zřejmě hlavním jádrem sporu mezi myslivci na jedné straně a ochránci přírody společně s těmi, kdo v lese hospodaří, na straně druhé. Vy jste tak trochu na obou stranách této barikády, protože jste také myslivcem. Proč tedy chtějí vaši kolegové myslivci více zvěře v honitbách než vaši kolegové ochránci přírody? Vy už jste to trošku naznačil. Zkuste to ještě jednou říct přesněji.
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Tak já opravdu jsem v určité dvojí roli, nicméně hlavním povoláním jsem ekolog a zabývám se hospodařením se zvěří, a to, že moji kolegové myslivci mají zájem mít více zvěře než lesníci, je logické, protože u nás je obvyklé, že hospodaření se zvěří je odtrženo od vlastnictví pozemku a od hospodaření v lese. Každou tuto činnost vykonávají jiné subjekty, no, a ty logicky sledují pouze své cíle a neberou příliš ohled na cíle těch druhých, takže je potom na zřejmě státní správě, aby tenhle ten problém řešila a definovala hranice, za které všechny subjekty nemůžou jít.
Richard PISKALA, moderátor
My se teď bavíme, jestli je v některých lokalitách zvěře dost a nebo hodně, ale jak se vlastně počítají ta zvířata, jak to probíhá?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Sčítání zvířat je opravdu téma spíše na vědecké konference. Je o tom spousta článků ve vědeckých časopisech, ale vzhledem k obtížnosti je spousta metod. Žádná z nich není stoprocentně přesná. U nás je nejobvyklejší, že se zvířata sčítají přímým pozorováním, nejčastěji v zimě, sčítají se taky u krmelců, popřípadě se sčítají stopy na čerstvém sněhu. Samozřejmě ...
Richard PISKALA, moderátor
Ano, pardon, ale není to tak dávno, kdy se začalo mluvit i o sčítání zvěře z letadla nebo vrtulníku pomocí termovize. Používá se už i u nás tato metoda v praxi?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Tahle ta metoda se u nás zatím pouze zkouší a teprve první výsledky ukážou, nakolik je použitelná, protože u ní je kromě vysokých nákladů taky problém s tím, že zvířata jsou pod různým typem porostů různě vidět, takže teprve se ty metody validují a uvidí se, jak, nakolik budou použitelné.
Richard PISKALA, moderátor
Redukce počtu kusů zvěře by určitě vedla ke snížení škod na porostech. Jsou ale i další metody, jak tyto škody snižovat? Používají se u nás třeba i chemické postřiky?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Samozřejmě, vlastníci lesů mají dokonce za povinnost ochraňovat určitou část porostů proti zvěři, takže používají jak mechanickou ochranu v podobě různých oplocenek nebo repelenty, které odrazují zvěř od spásání těch ochráněných sazenic.
Richard PISKALA, moderátor
Ve kterém ročním období vlastně vznikají největší škody? Je to tedy v zimě?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
V zimě vznikají zřejmě největší škody, nicméně řada škod vzniká i v letním období, kdy zvěř intenzivně spásá mladé výhonky. Ještě bych k tomu ale řekl, že stavy zvěře nejsou jediným faktorem, který výši škod výrazně ovlivňuje, protože to, do jaké míry zvěř bude využívat obnovu lesa nebo dřeviny, závisí do značné míry taky na její potravní ekologii, na tom, jaké potravní zdroje má jiné k dispozici a také třeba na turistickém využívání krajiny, protože zimní turistika, která zvěř vytlačuje z jejich oblíbených zimovišť a nedovoluje jí vycházet na potravní plochy, ji vlastně zatlačuje do těch nejohroženějších porostů a právě v době, kdy jsou, je tam zvěř zatlačená, tak vznikají největší škody.
Richard PISKALA, moderátor
Takže dá se říci, že i klid té zvěře vlastně přispívá i tomu, že ty škody jsou potom menší?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Samozřejmě, klid a pokud by byla zvěři možnost dána rozptýlit se po krajině a využívat veškeré potravní zdroje, tak ty škody výrazně sníží.
Richard PISKALA, moderátor
Vy už jste před chvilkou zmínil nějaké oplocenky nebo ohrady. Je to tak tedy, že například na to zimní období je nějakým způsobem vháněna ta zvěř do těch ohrad, anebo se naopak oplocují stromky a lesy?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Tak pokud jde o ochranu přímou porostů, tak jde o oplocenky, které chrání ty paseky nebo kultury před ohryzem, nicméně jedním z opatření hospodaření se zvěří jsou i takzvané přezimovací obůrky, což jsou objekty, kdy se zvěř nevhání, ale pouze láká na krmení, pak se tam zavře a krmí se až do jara.
Richard PISKALA, moderátor
Co byste teď doporučoval, pokud by se tedy měly snížit stavy zvěře v těch oblastech, které už tady byly zmiňovány, jak by se to mělo udělat? Měli by teď myslivci zahájit podle vás nějaký masivní odstřel?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
No, asi každému masivnímu odstřelu by mělo předcházet důkladné zhodnocení té které lokality, protože zdaleka stavy zvěře nejsou takové, jaké byly třeba na, na konci osmdesátých let, kdy vrcholila jakási éra, kdy se zvěř u nás do značné míry tolerovala. Potom došlo k redukci, a to už je dost dlouho, kdy se stavy dostaly na podstatně menší úroveň, než tomu bylo tenkrát.
Richard PISKALA, moderátor
Takže máme tomu rozumět tak, že nějaká dramatická, nějaké dramatické snižování stavů zase na druhou stranu není žádoucí?
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
No, hlavně to není reálné. Je možné snížit stavy do určité míry, nicméně jakmile se dostanete do, na určitou úroveň, tak už i samotný lov je velmi obtížný a najde se málokdo, aby byl schopný pod tuto míru jít. Ale závisí samozřejmě na dané lokalitě. Jsou lokality, kde jsou stavy ještě pořád dost vysoké na to, aby bylo možné efektivně lovit a i obnova lesa by vyžadovala snížení určitě těchhle těch stavů.
Richard PISKALA, moderátor
Já vám děkuji za rozhovor a přeji pěkný večer do Brna, na shledanou.
Jiří KAMLER, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Dobrý večer, na shledanou.
