Uvádíme pouze část rozhovoru týkající se lesnictví, pozn. red.
Rozhovor s generálním sekretářem České biskupské konference a dlouholetým hlavním kaplanem české armády Tomášem Holubem o církevních restitucích, pomoci uprchlíkům, spravedlivých válkách i o zálibě vojáků a kněží ve vyznamenáních a v textilních doplňcích.
Tomáš Holub (48)
Narodil se v Červeném Kostelci na Náchodsku.
Absolvoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a 28. 8. 1993 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze.
V letech 1993–1996 působil jako kaplan ve farnosti a spirituál na Církevním gymnáziu sv. Voršily, obé v Kutné Hoře.
Roku 1996 nastoupil jako první vojenský kaplan do Armády ČR, kde působil až do roku 2006. Zúčastnil se misí v jednotkách IFOR v Bosně a Hercegovině, poté byl vojenským kaplanem u Brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě a nakonec zastával pozici hlavního kaplana Armády ČR.
Ve vojenské hierarchii vystoupal až do hodnosti plukovníka. Od roku 2006 až do současnosti je poradcem ministra obrany.
V letech 2007–2008 absolvoval studijní pobyt na Lateránské univerzitě v Římě.
Roku 2008 byl ustanoven moderátorem kurie královéhradecké diecéze a do roku 2010 byl tamtéž generálním vikářem. Po nástupu biskupa Jana Vokála se stal jeho hlavním poradcem.
Od 1. července 2011 je generálním sekretářem České biskupské konference.
- Největší část majetku představují lesy. Až půjdeme za nějakých pět let do církevních lesů na houby, poznáme, že se v nich změnil hospodář?
V této chvíli mohu opět říct jenom – věřím či doufám, že to poznáte. A že ta změna bude k lepšímu.
Práce v armádě mi dala možnost sáhnout si na své limity, učit se kreativitě v prostředí, které je úplně jiné než chráněná církevní půda.
Každá víra je spojena s určitou nejistotou, ale tato je docela pevná, protože všechny základní plány, které teď církev dělá, nejsou dělány na pětiletky, ale na mnohem delší dobu. Však i papež ve své poslední encyklice Laudato si', věnované ekologii, mluví jednoznačně: když se budeme jen modlit, ale ekologicky chovat špatně, tak je to hříšné. My jsme na encykliku nečekali, víme, že les nelze vytěžit a zmizet. Je třeba plánovat minimálně na nějakých sto let.
Jako nejpozitivnější vidím to, že v rámci diecézí vznikly lesní správy a závody a jejich zaměstnanci se teď navzájem předhánějí, jak být dobrými a hrdými lesáky, kteří mají les rádi a zároveň jsou v něm schopni ekonomicky hospodařit.
- Už vrácené lesy generují nějaké zisky?
Ano, ale v počátku se všechny budou vracet zpět do lesa.
- A kdy půjdou i mimo les?
To je otázka tak dvou až tří let, než se udělají základní opatření, aby naše lesní závody fungovaly, jak mají. Jedna z priorit je třeba spravit lesní cesty.
Komentáře
Tomu říkám ekologie; zasadit a vypěstovat zdravý zelený les, ne čekat na náhodnou samoobnovitelnou funkci lesa a přivazovat se na suché stromy.