Příbram – Už několik let se diskutuje o nutnosti vybudovat na brdské říčce Klabavě ve středních Brdech nějaká protipovodňová opatření. V době, kdy existoval vojenský újezd, zabránila armáda těmto pokusům. Jenže vojenský újezd k poslednímu dni roku 2015 zanikl a projekt už zřejmě nezůstane jen na papíře. Armáda dala už nyní souhlas s vybudováním takzvaného suchého poldru na Klabavě.
"
Hráz poldru (suché nádrže) na toku Klabavy má být asi 180 metrů nad lokalitou Amerika. „Poldr je navržen tak, aby transformoval stoletou povodeň s kulminačním průtokem 66,7 m3/s na neškodný odtok 19,4 m3/s, což je průtok menší než pětiletá voda. Tím by bylo ochráněno území podél Klabavy v úseku hráz – Rokycany včetně obcí (Strašice, Dobřív, Hrádek, Kamenný Újezd) před povodněmi. Potřebný objem nádrže pro tuto transformaci povodňové vlny je zhruba 1,75 milionu krychlových metrů," sdělil parametry stavby Příbramskému deníku Hugo Roldán, mluvčí státního podniku Povodí Vltavy. Maximální výška hráze nad základovou spárou je 22 metrů a délka hráze v koruně je 439 metrů. Náklady se odhadují na asi 550 milionů korun. „Území bývalého vojenského újezdu je pramennou oblastí povodí Klabavy, která svou extrémní povodňovou činností ohrožuje obyvatele a jejich majetky v obcích od Strašic až po soutok s Berounkou, včetně Rokycan," uvedl mluvčí.Investorem je Povodí Vltavy, které první projekt představilo už v roce 2008.
Šárka Stará, mluvčí Plzeňského kraje, Deníku řekla, že krajský úřad má informaci o tom, že na základě žádosti Povodí Vltavy vydala armáda k výstavbě suchého poldru na Klabavě souhlasné stanovisko. „Výstavbu suchého poldru na Klabavě plně podporujeme. Klabava je rychlá řeka, která na Rokycansku dělá velké problémy, a podle hydrologů může poldr povodním zabránit," řekl k tomu hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.
Hráz suchého poldru měla být původně situována v oblasti bývalé hájovny Amerika, kde je stále areál Armády ČR. Měla být betonové konstrukce, vysoká asi 40 metrů při délce zhruba 500 metrů. Vodní hladina by dosáhla až do údolí Reservy a Padrťského potoka, kde měla končit zhruba v začínajícím bezlesí pod padrťskými rybníky. V rámci projektu byla navržena demolice zámečku Tři Trubky. Záměr byl ale ministerstvem obrany odmítnut.
Podle kritiků tohoto záměru je prý suchý poldr velmi zavádějící pojem. Vzhledem k rozsahu stavby a výše investice se prý jednalo o nádrž na pitnou vodu. Přehrada by tak prý byla trvale zavodněná a pouze by se mělo v předstihu v kritických obdobích manipulovat s vodou tak, aby přehrada mohla zachytit přívaly vody.
Po krátké odmlce v prosazování projektu pak přišlo oznámení o potřebě zrušit Vojenský újezd Brdy. Projekt znovu ožil, ale v roce 2014, kdy byl vyhlášen zámeček Tři Trubky kulturní památkou a po stanovisku ministerstva obrany o potřebnosti vojenského zařízení Na Americe i po zrušení VÚ byl v roce 2015 zásadně přepracován do té podoby, jak je uvedeno výše. Hráz byla snížena 22 metrů a na délku 430 metrů. Hráz by měla být sypaná z obou dvou stran s vnitřními valy, obdobně jako je Pilská nádrž, se spodní výpustí v místě průtoku Klabavy.
Hladina vody by končila pod zámečkem Tři Trubky a projekt počítá i s přeložkami sítí. Tento typ přehrady je víceméně v Brdech již známá věc. Podobnou přehradu založenou na toku známe na Pilské, Lázské, Obecnické a Jinecké nádrži.
Podle některých odborníků budou ale do budoucna vzhledem ke klimatickým změnám téměř existenční nutností zadržovat vodu v Brdech. Aby brdský masív mohl lépe zadržovat srážkovou vodu, je nutné také zásadně změnit hospodářství v Brdech, a to zejména výsadbou listnatých stromů, které mají podstatně větší schopnost zadržovat vodu v krajině. To znamená smrk maximálně 20 %, buk, dub a javor zbývajících 80 %). To je ale řešení na dlouhé desítky let.
O významu vodních děl a vodních toků v Brdech řekl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán, že na území bývalého vojenského újezdu se nachází některá vodní díla, která by po úpravě rozdělení vodohospodářských prostorů mohla příznivě ovlivnit povodňové průtoky. „Povodí Vltavy, státní podnik, byl rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR ze dne 22. prosince 2015 určen správcem 7 drobných vodních toků (Jalový potok, Červený potok, Mourový potok a Rezerva, Třítrubecký potok, Zlatý potok a Vlčí potok). Současně se správou těchto vodních toků přechází na Povodí Vltavy, státní podnik i právo hospodaření k pozemkům a vodním dílům souvisejících s určenými toky. Soustava Padrťských rybníků má nezanedbatelný vliv na řízení a transformaci zvýšených průtoků. Cílem tedy je vytvořit větší retenční schopnost stávajících Padrťských rybníků," uzavřel mluvčí státního podniku.
A jaký je názor vedení Správy CHKO Brdy na výstavbu poldru? „Technická opatření na protipovodňovou ochranu nepodporujeme. V případě Brd by se měla raději hledat místa vhodná k rozlivu povodňové vody, bylo by to levnější a k přírodě šetrnější," říká vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
Podobně se vyjadřuje i strašický starosta Jiří Hahner, který není příznivcem poldru a je kritikem meliorací. „Podle nás by se měla tomuto území napřed vrátit retenční schopnost, kterou mělo dříve. Pak by se ukázalo, zda je třeba vymýšlet nějaké miliardové stavby nad Strašicemi," řekl Hahner pro Právo a připomněl: „Původně všechny příkopy a propustky v Brdech ústily do údolních niv a rašelinišť, které mají velký akumulační potenciál. Jenže přišel meliorační boom, všechno se svedlo do potoků a teď to máme při každém dešti okamžitě ve vesnici."
