Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Příjemný páteční podvečer, začíná Radiofórum, dnes se Zuzanou Rejchovou. Potřebuje česká armáda vojenské prostory? Téma pro dnešní debatu, do které se teď zapojí na vlnách Českého rozhlasu Plus i Bohumil Fišer, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Pěkný večer.
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Dobrý večer.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
A dále vítáme v dnešní debatě Jana Králíka, který se angažuje ve vyhlášeních CHKO Kralický Sněžník. I vám pěkný večer.
Jan KRÁLÍK
Králík, dobrý večer vám přeji.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Hostem dnešního Radiofóra bude Ondřej Vaculík, předseda mikroregionu Hořovicko. Hezký večer.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
Dobrý večer.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Ministr obrany Martin Stropnický stáhl z jednání sněmovny návrh na zrušení třetího největšího vojenského újezdu Brdy. Tím vyvolal bouři nevole, zejména u starostů měst a obcí, mezi které měla být rozsáhlá lokalita rozdělena a kteří podporují její transformaci v chráněnou krajinnou oblast Brdy. Na pořad jednání se má vrátit v březnu. Podle obcí je návrat lokalit do jejich správy důležitý, zejména k ochraně přírody a krajiny, kontrole zdrojů pitné vody a zabezpečení proti povodním majícím původ v oblasti středních Brd. Proti vrácení jsou starostové středočeských obcí a hejtman tohoto kraje Josef Řihák. Ten se domnívá, že vojenský dohled přírodě Brd skutečně svědčí a že vojáci, ať již vědomě nebo jaksi mimochodem dlouhé desítky let o území pečují dobře. Podle ministra Stropnického máme vojenská území jako pro 100-tisícovou armádu, takže případné snížení jejich počtu rozhodně připouští. A teď otázka na naše panelisty po trochu delším úvodu. Bohumile Fišere, jak by se podle vás mělo nakládat s vojenskými prostory?
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
No, v případě, že armáda dospěje k závěru, že některý z vojenských újezdů zruší, pak nějaká forma zvláště chráněného území je na místě, neboť ta příroda je samozřejmě dlouhodobě mimo vlastně zásahy ostatních civilizačních tlaků, než je ta armáda, která samozřejmě v případě, že se chová nějakým náležitým způsobem, tak chrání tu přírodu dobře.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Stejná otázka na Jana Králíka.
Jan KRÁLÍK
Tak já osobně se domnívám, že armáda by se neměla zbavovat vojenských újezdů a že je to spíše otázka efektivní, efektivního využití těchto, těchto prostor.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Možná na úvod hned se zeptám, proč by se podle vás armáda neměla těch vojenských újezdů, vojenských prostorů zbavovat?
Jan KRÁLÍK
Tak třeba konkrétně tady ten vojenský prostor Brdy, který teď je tématem dnešního večera, jednak samozřejmě má za sebou určitý historický vývoj, ale především v dnešní době já jsem přesvědčen, že má významnou strategickou polohu v blízkosti Prahy a možná do budoucna nás čekají důležitá rozhodnutí, o kterých si myslím, že ty vojenský prostory budou hrát důležitou roli, je to například třeba výstavba úložiště jaderného odpadu a tak dál a i možná z toho vojenského hlediska tady budou problémy, které dneska se nám zdají poměrně vzdálené, ale třeba poslední události na Ukrajině nám můžou říct, že u nás můžou čekat určité humanitární problémy a to si myslím, že zrovna ten vojenský prostor je vhodný na to, aby se tam ty otázky řešily.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Ondřej Vaculík, předseda mikroregionu Hořovicko. Ondřeji, na jakou stranu vy byste se přiklonil, pokud rozdělím názory našich panelistů?
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, tak mně tenhle ten poslední názor překvapuje, trochu mu nerozumím, protože ten vojenský újezd, ta celá jeho rozloha je 26009 hektarů. Přičemž armáda, i když ještě byla povinná vojenská základní služba, tehdy využívala 3217 hektarů, což je jedna devítina. Poté, co se armáda profesionalizovala, tak sama přiznala nebo sama uvádí, že ji postačí k dalším pro brigádní cvičiště a posádkové cvičiště, kde by měl dále působit, nebo měla by tam působit třináct dělostřelecká brigáda, která v Jincích je, takže ji postačí 560 hektarů. To, že prostě ta armáda ten prostor nepotřebuje, no, to je evidentní a ta sama armáda to říká od samého začátku pořád, takže já se prostě divím, asi nikdo ji nemůže přinutit k tomu, aby začala využívat něco, co ona ale opravdu nepotřebuje.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
To, že zřejmě tento vojenský prostor není potřeba, už jsem zmiňovala v úvodu, je to i názor ministra Stropnického, zajímalo by mě, jak to konkrétně ve vojenském újezdu Brdy teď funguje, jak přísný je tam režim pro ty, kteří nemají představu, nikdy tam nebyli.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, já vojenský újezd Brdy znám, do těch Brd chodím od té doby, co za ministryně Vlasty Parkanové ta část prostě byla zpřístupněna takovým přívětivým režimem pro už jakousi měkkou turistiku, to jest v sobotu a v neděli a o svátcích, tam prostě můžou jít chodci a může se tam jezdit na kole. Tehdy ještě v těhle těch začátcích to bylo strašně krásné, že jo, dneska, kdo tam jde, tak asi bude překvapen tím, že bude jako velmi často uskakovat rychle jedoucím autům, která prostě projíždějí napříč těmi Brdy po poměrně sice rovných, ale úzkých cestách, bude možná překvapen tím, že se tam jezdí jak s povolenkama, tak i bez povolenek, a možná už znamená něco, co jako nejsem schopen říci, do jaké míry to je v rozporu s nějakým lesním zákonem, ale prostě to hospodaření se změnilo, změnilo se ve prospěch jaksi toho, co bychom řekli, že přináleží normálním lesům, on i to je normální hospodářský les, ale je právě zajímavé to, co uvádí hejtman Řihák, to je, že ty vojenské lesy a statky, které tam hospodařily, tak hospodařily tak jako ohleduplně, možná i v souvislosti prostě s činností té armády, že skutečně vznikl z přírodního hlediska unikátní jaksi útvar přírodní, ale to už se bohužel dneska neděje. A neděje se to proto, protože ta armáda už tam nevyvíjí tu činnost, kterou tam vyvíjela před tím a myslím si, že už i sama prostě ví, že to asi pozvolna opouští, takže nemá zájem to tam tak hezky chránit, jak o tom mluví pan hejtman. Pan hejtman, kdyby se tam podíval, tak by zjistil, že já, co tady říkám, je pravda.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Je pravda, že pan hejtman označuje armádu za dobrého hospodáře, co se týká témat vojenského újezdu Brdy. Zeptám se Jana Králíka, teď jsme si povídali nebo slyšel jste názor Ondřeje Vaculíka. Myslíte si pořád tedy, že armáda je tím dobrým hospodářem a ochráncem tamní přírody?
Jan KRÁLÍK
To samozřejmě já ten názor neměním. Já ho mám trvalý. A samozřejmě, pokud tam dochází k nějakým porušování pravidel, to znamená, jezdí tam motorová vozidla, nebo ti návštěvníci se nechovají tak, jak mají, tak si myslím, že to je podnět pro vojenskou policii, která by měla konat, pokud do současné doby tedy jaksi nekoná. A k samotnému tomu hospodaření jaksi vojenských lesů a statků, tak to zase se domnívám, že je otázka taková spíše celospolečenská, protože bohužel tady u nás, ať už vidíme hospodaření Lesů České republiky nebo i dalších státních firem, tak jsou poměrně významně postiženi všeobjímající korupcí, takže si myslím, že to je spíš otázka managementu a toho zadání, jinak obecně ta filozofie, že ten vojenský prostor by měl zůstat vojenským prostorem nebo újezdem, je podle mého názoru správná, to, že tam dochází k určitým selhání jednotlivců, to je, to je věc vedení ministerstva obrany, případně managementu těch firem, které na tom území hospodaří.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Ondřej Vaculík by chtěl okomentovat.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, já k tomu jenom poznamenám to, že to není záležitost pochopitelně selhání jednotlivců, to prostě je zajímavé, že před tím ti jednotlivci neselhávají a teď selhávají, ta armáda na to prostě nemá ty síly, nemá ani ty peníze, ona to říká od samého začátku, ona říká neustále, my se nemůžeme starat o území v rozloze 26 tisíc hektarů, my na to prostě nemáme.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Otázka na Bohumila Fišera, který je zástupcem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Myslíte, že ten režim chráněné krajinné oblasti by pro vojenský újezd Brdy byl ideální, jaká jsou přírodní specifika toho daného prostoru, že by si zasloužil tento režim ochrany?
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Tak v první republice se v podstatě uvažovalo i o vyhlášení národního parku, v dnešních poměrech to území samozřejmě na národní park nemá. Chráněná krajinná oblast by byla asi vhodným tím územím pro Brdy, v podstatě jedná se souvislý celek lesa ve středních Čechách, je významný především tím, že je chudý, řekněme, ten půdní horizont je chudý a tudíž i celkově ta příroda je chudá, nicméně je tam několik vodních toků, který jsou velmi čisté a hostí zvláště chráněné druhy, které i z pohledu Evropské unie jsou chráněny. Jedná se především o raka kamenáče, mihuli, vranku obecnou, jistě posluchači rozhlasu si vzpomínají ještě na čápici Kristýnu, takže hnízdí tam i některé druhy ptáků, které potřebují právě nerušený prostor. Takže chráněná krajinná oblast je vhodným pro vyhlášení tady v tomto prostoru, je třeba říci, že chráněná krajinná oblast rozhodně nenahradí tu vojenskou správu.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Chtěla jsem, chtěla jsem se zeptat, jestli byste rozsoudil ten spor, zda bude armáda lepším ochráncem přírody, nebo jestli přírodu lépe ochrání ten režim chráněné krajinné oblasti.
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Já myslím, že není možné tohle to rozhodnout ani rozsoudit, prostě v případě, že armáda nemá vlastně prostor pro využití tohoto území, tak pak je na místě se bavit o tom, co s tím územím dál a pak je na místě se bavit o tom, že by tam mělo být chráněné území, v tomto případě chráněná krajinná oblast. Říkat, jestli bude lepším správcem armáda nebo chráněná krajinná oblast, je podle mě irelevantní, protože vojenské statky a lesy budou dál vlastníkem většiny lesních porostů v té připravené chráněné krajinné oblasti a budou dál správcem těch pozemků, takže správa chráněné krajinné oblasti přinese v podstatě především dotační politiku do toho území a přinese otevření veřejnosti a zpřístupnění tý veřejnosti celého toho území, to, co bylo už řečeno, to území je zpřístupněno, ale je zpřístupněno částečně nejen časově, takže nejen o víkendech a ve svátcích, ale i územně není zpřístupněno celé, ale je zpřístupněno jenom z části.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
Já bych tady to chtěl doplnit, že pochopitelně úlohou armády není chránit přírodu. Ta armáda přeci musí cvičit, ta je k něčemu jinému, právě na to máme chráněnou krajinnou oblast a celý ten aparát ministerstva životního prostředí a jestliže nejsme schopni chránit přírodu tak, jak jí máme chránit a musíme to dělat vojensky, tak já nevím, co se tam bude vraždit, nebo o co tam půjde, že jo. Tohle mě překvapuje. A já pak bych doplnil to, v čem je ještě cennost z přírodního hlediska i z jiného, z historického tohoto území, to je v tom, že tam v minulosti ve středověku zanikala osídlení, tam byla průmyslová výroba, tam byly doly na železnou rudu a to pozvolna jako se utlumilo a ta příroda jaksi si to všechno vzala a je to podobné třeba jako je Český les, tam, kde zanikly ty obce, tak v podstatě vznikají partie, které jsou dneska neuvěřitelně cenné a jsou málo kde, že jo, takže ono nejde jenom o to, jestli tam bude koniklec nebo to, ale vůbec ta proměna té krajiny do toho unikátního tvaru, v kterém to dneska je.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
V dnešním Radiofóru se s předsedou mikroregionu Hořovicko Ondřejem Vaculíkem a našimi panelisty věnujeme tématu vojenského újezdu Brdy. Zda by na tomto území měla vzniknout chráněná krajinná oblast, to je velké téma. Já teď přečtu email, který nám přišel a týká se právě vojenského újezdu Brdy. Petra Matoušková píše, zda je zájmem obcí kolem Brd opravdu ochrana přírody, nebo spíš zájem o to, aby do prostoru nejezdili turisté. Do teďka to tam funguje tak, že místní chodí vesele na procházky, na houby, mají klid a prostor pro sebe, což by se zřejmě změnilo v případě, že by tam vznikla chráněná krajinná oblast. Možná poprosím o reakci Ondřeje Vaculíka.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, tenhle ten ohled asi je také, protože já si myslím, že ty obce, které sousedí s tím vojenským újezdem, tak byly jednak znevýhodněny tou hranicí a oni si, ony si pozvolna nebo ti lidé vytvořili také nějakou výhodu. To jest, že můžou tam chodit, někteří mají propustky, někteří tam chodí načerno a vyprávějí se takové jako chlapácké historky v hospodě, kdo kolik metráků praváků hřibů přitáhl a tak dále, což je jakési jejich privilegium, takže z tohohle hlediska oni skutečně se bojí, tam je taková ta obava před Pražáky, jo, prostě Pražák pořád je někdy jakýmsi strašákem, byť mnozí připouštějí, že naopak Pražáci, zvláště ty okrajové obce, jako pozvedli tím, že mnohé stavby tam zachránili a vlastně to doosídlili ve chvíli, kdy ty obce po rozšíření vojenského újezdu začátkem 50. let se vlastně zůstaly téměř na okraji civilizace, že jo, takže řada lidí se odstěhovala, stáhla se do aglomerací a pak se to dosídlilo lidmi, kterým naopak vyhovuje, že prostě jsou vedle neporušené přírody.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Jan Králík v dnešním vysílání, zmiňovala jsem, že se angažujete ve vyhlášení chráněné krajinné oblasti Kralický Sněžník, zajímalo by mě, proč tedy nesouhlasíte s vyhlášením CHKO v Brdech?
Jan KRÁLÍK
Tak samozřejmě obecně poměrně málo peněz na ochranu přírody v rámci, v rámci České republiky. A samozřejmě každé nové vyhlášení chráněné krajinné oblasti s sebou přináší samozřejmě nějaké požadavky na státní rozpočet, ale já bych se ještě chtěl vrátit k těm obcím a k těm občanům, kteří žijí jaksi v okolí toho vojenského újezdu. Já samozřejmě se domnívám, že takovým hlavním strachem nebo obavou těch starostů je to, ne, že nebudou moc chodit asi na ty houby, nebo že si tam v zimě neuříznou nějaký stromek na Vánoce z nějakých náletových dřevin, ale především to, že prostě ti lidi přijdou o práci, protože samozřejmě ten vojenský újezd je určitým garantem jaksi pracovních příležitostí a to samozřejmě z něj CHKO v žádném případě, v žádném případě nenahradí. A já bych chtěl říct tady, že je to otázka vlastně koncepce Armády České republiky, která se neustále transformuje a ten konec vlastně je v nedohlednu a tady je otázka, jestli vůbec do budoucna se neobnoví jaksi v určité formě základní vojenská služba v nějaké 6, 12-měsíční lhůtě, případně zda tyto vojenské újezdy nebudou využívány pro třeba výstavbu penzionů, pro vojenské veterány a prostě další využití, nabízí se tady i výcvik armád NATO, případně dalších armád nebo nabízí se tady i možnost určitého smíšeného provozu toho vojenského prostoru na vytvoření nějakého polygonu, třeba pro výrobce nákladních vozidel a tak dále. Já se domnívám, že ten prostor je tady poměrně široký, ale ještě z hlediska té ochrany přírody já se nedomnívám, že Brdy jsou významným jaksi reservoárem pitné vody a to si myslím, že pitná voda do budoucna prostě bude strategická surovina a s tímto by se mělo počítat.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Díky. Poprosím o reakci Ondřeje Vaculíka. Bylo tam hodně věcí zmíněno. Já k tomu možná ještě přidám, vy jste zmiňoval Pražáky, tu hrozbu, pokud převezmu váš argument, dalším z těch protiargumentů starostů z té středočeské části, převážně je to, že území by mohlo být lákadlem pro developery, které podle zástupců obcí nezastaví ani vyhlášení chráněné krajinné oblasti nebo mají obavy o bezpečnost lidí, pyrotechnická očista podle nich vázne. Tak teď je toho na vás hodně.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
Já bych se nejprve vrátil k tomu prvnímu, kde, kde bylo řečeno, že ten vojenský újezd má nějaký velký pozitivní vliv na zaměstnanost lidí těch okolních obcí, no, to pochopitelně vůbec není pravda, já prostě nevím, jak tenhle ten člověk na to přišel. Já si prostě myslím, že tomu bude, bude naopak, ty vojenské lesy a statky prostě zaměstnávají určitý počet pracovníků a určitý počet, já nevím, mechanizace a v celém tom bydlí asi 35 lidí, že jo, takže pokud by šlo o jakési hledisko zaměstnanosti, no, tak to by se vázalo víc právě k té chráněné krajinné oblasti, která by musela mít své pracovníky, správce, lidi, kteří to budou udržovat a tak dále, myslím si, že by tam vznikla jakási, jak se říká, měkká turistika, muselo by tam víc být služeb, ty obce by byly provázané napříč přes ty Brdy, takže jako jejich rozvoj, rozvoji by to naopak pomohlo. Někdy se domnívám, že ty obce se mohou i obávat, že by ten rozvoj právě mohl být až příliš velký, jo, takže možná ta obava je spíš opačná, já, mně se zdá, že ještě se pak vrátím k té vodě, voda je surovina, mě to celé překvapuje, takhle řečeno, ta, v té chráněné krajinné oblasti nebo v tom vojenském újezdu Brdy, to je pochopitelně zdroj vody, který je jak pro Příbram na té jižní straně a ty obce, tak pro tu západní nebo teda pro tu severní stranu, jako je Zaječov, Strašice a tak dále, ale ty zdroje nejsou nějak ohroženy a v té chráněné krajinné oblasti by prostě byly stejným způsobem pochopitelně chráněny jako teď. A dokonce vznikla už někdy v roce, já nevím, tady mám přímo 16. 2. 2012 jakási komise pro optimalizaci újezdu na jednání se starosty, tak tam bylo řečeno, že ty obce budou k tomu mít přístup, prostě k těm svým vodním zdrojům, budou je moci obhospodařovat a tak dále.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Velkým argumentem a hrozbou, jak už jsem zmiňovala, je developerská výstavba, to bude otázka na Bohumila Fišera z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, která by případně připravovala podklady pro vznik chráněné krajinné oblasti. Bohumile, je hrozbou chráněná krajinná oblast pro tamní obce, dává možnost developerům, neochraňuje ty obce, aby tam začala nějaká masivní výstavba, je to tak?
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Tak není v žádným případě hrozbou, to určitě ne. Nicméně samozřejmě vojenský újezd jako vyčleňuje to dané území z jakéhokoliv dalšího využití. Chráněná krajinná oblast v žádném případě neochrání to území od jakéhokoliv zásahu, nebo jakéhokoliv záměru stavebního, ochrání ho výhradně pouze v první zóně, což v připravených podkladech je asi 5 procent území, v tom zbytku toho území se správa chráněné krajinné oblasti bude vyjadřovat jednak ke zpracování územního plánu, kde je možný ošetřit některé věci a jednak pak v jednotlivých stavebních řízeních se vyjadřuje a to ze dvou pohledů. Vyjadřuje se jednak k vlivu tý stavby na biotop, zvláště chráněných druhů, a jednak se vyjadřujeme ke krajinnému rázu, to znamená, v podstatě, jaká stavba patří nebo nepatří do toho daného krajinného rázu a případně se určí nějaké meze té stavby, stavební činnosti.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
V Česku je několik příkladů toho, jak se stavělo ve velmi přírodně chráněných celcích, tedy ty obavy starostů by mohly být opodstatněné v tomto ohledu, ale oni budou ti, kteří budou rozhodovat o tom, zda se bude stavět nebo ne.
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Tak, přesně tak. Tím hlavním nástrojem, který v podstatě může pustit, anebo naopak zabránit stavební činnosti v takovémto území, tak je územní plán jednotlivých obcí, kde právě jednotlivé obce mohou samozřejmě ve spolupráci se správou chráněné krajinné oblasti, která disponuje podklady, jako je hodnocení třeba krajinného rázu, kde právě jednotlivé krajinné celky jsou nějakým způsobem roztříděny podle významnosti a jsou tam nějaké, nějaké teda parametry pro tu výstavbu určeny, stejně tak disponujeme s informacemi o tom, kde se vyskytují, jaký chráněný druhy a které je potřeba ochránit. Takže můžeme poskytnout podklady pro to, kde to není vhodné, nebo kde naopak by to bylo vhodnější, nějaká, nějaká stavební činnost povolit, každopádně ta hlavní odpovědnost je na jednotlivých obcích.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Říká Bohumil Fišer, společně s Janem Králíkem byli hosty, panelisty dnešního Radiofóra, pánové, díky a přejeme vám pěkný večer.
Jan KRÁLÍK
Hezký večer. Na shledanou.
Bohumil FIŠER, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
Hezký večer všem posluchačům.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Jak by podle vás se mělo naložit s vojenským újezdem Brdy, jste pro vznik chráněné krajinné oblasti, to je právě teď otázka na vás, naše posluchače a posluchačky, zapojte se do dnešní debaty na telefonu 221552755. Hostem Radiofóra je stále Ondřej Vaculík z mikroregionu Hořovicko. Ondřeji, vy jste chtěl reagovat na to, co zmiňoval Bohumil Fišer?
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, já bych, já souhlasím s tím, co řekl Bohumil Fišer, jenom bych to ještě doplnil o to, že tam na tom území zaniklo v minulosti několik obcí, právě v těch 50. letech, jako je Kolvín, Záběhlá, Hrachoviště a tak dále, a že ty katastry těchto zaniklých obcí byly v návrhu ústrojným způsobem přičleněny k obcím existujícím, takže je skutečně na těch obcích, aby si svým územním plánem stanovily, jestli prostě tam budou realizovat nějaké developerské plány nebo ne.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Přeruším vás, máme několik posluchačských dotazů. Přála bych si, abychom je stihli všechny. Pan Janeček, hezký večer.
posluchač
Dobrý večer. Prosím vás, já, můj názor je ten, mělo by to zůstat ve vojenském újezdě, co všechno, co se zničilo v tomto státě, školství, zdravotnictví, armádu jste zrušili, všechno se ruší, a podívejte se, k čemu to vede. Ta armáda, přestože jako nebyla taky to nic ideálního, ale tam si mladí kluci, ti se naučili slušnýmu chování, všemu, to dnes ...
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Pane Janečku, díky, pochopili, pochopili jsme, kam míříte. Opět je to to, že armáda by byla tím ideálním správcem té dané lokality. To je teď momentálně na ministru obrany a na tom, zda projde zákon, který by měl o tom zrušení vojenského újezdu rozhodnout. Ondřeji, možná teď ve zkratce, co je v tom návrhu zákona, nebo jaká je aktuální situace, než se dostaneme k dalšímu posluchači.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
No, já se domnívám, že ministr Stropnický již prostě odpověděl a ten jeho dopis, který on adresoval vlastně nám, kteří jsme pro, aby byl transformován teda vojenský újezd na chráněnou krajinnou oblast, zní také, já tady kousek můžu ocitovat, že: "Předem vám děkuji za zaslání zmíněného stanoviska, které je konzistentní se záměrem ministerstva obrany." On vlastně říká to, že k tomu, k té proměně na chráněnou krajinnou oblast dojde, akorát tady se zmiňuje, že si potřebuje to prostudovat a rád by dokonce ten vojenský újezd Brdy navštívil a prostě prohlédl si to.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Co na to další posluchač, pan Březina, hezký večer i vám.
posluchač
Dobrý večer. Já jsem toho názoru, že tato země se svojí pidi armádou má příliš mnoho vojenských prostorů, takže jsem pro to, aby byla vyhozena armáda z Brd. A je paradoxní, že proti tomu jsou okolní obce, tam ten mailík už to vysvětloval, oni mají v podstatě svůj soukromý les, kam si chodí sbírat metráky hřibů, nikdo je odtamtud nevyhazuje a když, tak jenom pohrozí, protože se tam všichni znají. Takže jsou to čistě sobecké důvody. Já jsem pro to, aby Brdy byly otevřeny, ale abychom se zamysleli před tím, co z nich chceme mít, národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, protože je to něco unikátního, což bychom měli ochránit.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Díky.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
Já bych tady chtěl jenom podotknout to, že když přemýšlíme o tom, jestli ta chráněná krajinná oblast tam má být, tak my v tomhle tom už jsme určitě dál, to ministerstvo životního prostředí už udělalo mnoho jako rozborů, analýz, mnoho návrhů, jak by měly být ty stupně, jak by měla vést ta hranice, ona by neměla kopírovat přesně jenom ten vojenský újezd. Takže jaksi to rozhodnutí, že to nemůže být přírodní národní park, jo, že to nemůže být národní kulturní památka a tak dále, k tomu už došlo a ti přírodovědci a ti ochranáři, ale já bych řekl předně přírodovědci, to už vyhodnotili, a to už se děje několik let, já bych jenom připomněl jméno našeho významného přírodovědce, dneska již starého pána Vojena Ložka, který vedl seminář ve Strašicích, který jsme navštívili, a já jsem byl překvapen, jak to území je dobře probádané a jak je dobře popsané a jak vlastně přináleží tomu režimu té chráněné krajinné oblasti.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Máme poslední minutu, ve zkratce, pokud to půjde, co tedy rozděluje zásadně ty dvě skupiny obce ve středočeské a plzeňské části, pokud to takhle zobecním.
Ondřej VACULÍK, předseda mikroregionu Hořovicko
Já si myslím, že to takhle zobecnit nejde, jo, já bych řekl, že je tady to, že se nedomluvili na té hranici mezi Plzeňským krajem a Středočeským krajem. Jedna a teď, když bych to trochu jako vulgarizoval, tak jedna ta skupina se obává toho, že chráněná krajinná oblast není schopna zamezit nějakým developerským plánům. A druhá skupina, třeba za mě, se obává skoro toho, že když se jako smete se stolu chráněná krajinná oblast, tak ta armáda se stejně stáhne, protože ona to opravdu nepotřebuje, že to opravdu nepotřebuje, to se každý může přesvědčit, a v tu chvíli se to uvolní pro naplnění nějakých developerských plánů, ale to, co celé říkám, doufám, že je hovadina.
Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka
Říká Ondřej Vaculík, předseda mikroregionu Hořovicko, v dnešním Radiofóru. V pondělní debatě s námi diskutujte sportovní téma a tím je fenomén biatlon. Hezký zbytek večera a příjemný víkend vám všem.
