Krušné hory – Trojice letadel Antonov An – 2 a jeden vrtulník brázdí už několik dní oblohu nad lesními porosty kolem Perninku, Horní Blatné a Potůčků. Probíhá zde vápnění lesů kvůli redukci kyselosti půdy. Ministerstvo zemědělství uvolnilo přes 10 milionů korun, za které různě po republice doplní leteckým vápněním minerály do půdy v lokalitách, kde je jejich dlouhodobý nedostatek. Jedná se o celkovou plochu devět tisíc hektarů lesů. „Lesy ČR, ale i lesy obcí a měst nebo soukromých vlastníků, které jsou ve vybraných lokalitách poškozeny, se vápní přírodním materiálem – drceným vápnitým dolomitem. Nahrazuje se tak chybějící hořčík a vápník v půdě," řekl Deníku Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany půdy z podniku Lesy ČR.
Vápenec není nijak škodlivý, přesto jsou ale od lidí z dotčených lokalit slyšet negativní ohlasy. Stěžují si přitom především na velký hluk, který letadla vydávají. Letecké vápnění krušnohorských lesů je přitom v plánu až do konce října.
V oblasti Horní Blatné, Potůčků a Perninku probíhá v září a říjnu letecké vápnění lesů. Jeho cílem je kompenzace staré imisní zátěže v lesních půdách, zejména dodání chybějících živin do půdy, především hořčíku a vápníku, a také stabilizace výživy chřadnoucích lesních porostů.
„Zadavatelem plošného vápnění je Ministerstvo zemědělství, které tuto činnost tradičně zajišťuje v rámci služeb pro vlastníky lesů. V krušnohorských lokalitách se jedná o lesní porosty Lesů České republiky a Lesní společnosti Horní Blatná," uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Nad krušnohorskými obcemi a lesy létají tři stroje AntonovAn– 2 a jeden vrtulník. Tomu pronajaly Potůčky obecní pozemek, aby měl kde doplňovat vápenec. Podle starosty Vlastimila Ondry je práškovací vrtulník spíše atrakcí pro občany, ti se chodí dívat, jak se plní vaky vápencem.
„Antonové" mají své letiště na louce u Perninku, odkud dávají každý až 60 startů denně. O práci se tady svorně podělily tři společnosti – AGROAIR Chrudim, BETAAIR Mnichovo Hradiště a JASAIR Hosín. V akci nad krušnohorskými lesy jsou od 7. září. „V každém letadle je speciální zásobník na 1400 kilogramů vápence. Na jeden hektar lesní půdy musíme vysypat zhruba tři tuny vápence," uvedl Václav Perník, jednatel společnosti JASAIR. Jak často jsou letadla v permanenci, to ovlivňuje především počasí. „Musí být optimální viditelnost a odpovídající vítr. Pokud je vše ideální, tak každé z letadel za den zvládne kolem šedesáti letů," poznamenal Perník.
Pro laika se zdá nepochopitelné, jak vlastně piloti vědí, která místa už „posypali" a která ještě ne. „Ve speciálním navigačním přístroji máme všechny sektory nahrané a podle nich se piloti řídí. Někde pomáhají i orientační body na zemi," uvedl Perník.
Chápe, že letecký provoz je poměrně hlučný. „O připomínkách lidí víme, snažíme se s nimi domluvit. Zastavili jsme nyní lety v neděli," podotkl. „Zatím jsem slyšela jedinou stížnost ze strany našich občanů. Ta se týkala toho, že práškování probíhá i v neděli. S leteckou společností jsme se tedy domluvili, že vzhledem k naší obecní vyhlášce, která zakazuje veškerý hluk právě v neděli, se zítra ani příští neděli a ani ve sváteční pondělí práškovat nebude a nad Perninkem bude klid," uvedla starostka Perninku Jitka Tůmová. Dodala, že ze strany Ministerstva zemědělství ani od LČR nedostala předem žádnou informaci, kdy, kde a v jakém rozsahu bude vápnění probíhat, a nemohla tedy občany varovat. „Obdrželi jsme pouze informaci o tom, že bude přes obec zvýšený průjezd kamionů a nákladních vozů, které budou navážet vápenec na plnící stanoviště."
Nákladní vozy se na plnící stanoviště dostávají po cestě, která je v katastru Abertam. „Nás se samotné práškování ani hluk letadel přímo netýkají. Ale náklaďáky s vápencem jezdí po cestě, která je jinak využívána cyklisty a pěšími. S firmou, která práškování zajišťuje, jsme domluveni, že až zde skončí, dají cestu do původního stavu, nezůstane rozježděná od tater," řekl Zdeněk Lakatoš, starosta Abertam.
„Vápnění krušnohorských lesů probíhá na ploše cca 895 hektarů. Voblasti Horní Blatné je pro rok 2016 zároveň připraveno vápnění dalších lesních porostů v rozsahu zhruba 1915 hektarů," doplnil mluvčí Jordán.
Vápnění probíhalo v České republice již v letech 1975,1991, 2000 a 2012, kdy bylo poprášeno 130 tisíc hektarů půdy. „Stejný systém redukce kyselosti půdy v lesních porostech provádějí i sousední Sasové. Z minulých cyklů vápnění víme, že se zdravotní stav lesů a jejich odolnost vůči dalším škodlivým vlivům, například suchu, po zásahu zlepší. Proto předpokládáme, že na projekt navážeme i v dalších letech," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.