Drtivá většina vánočních stromků prodávaných ve Francii pochází z místních plantáží. Plantáže jsou založené na zemědělských pozemcích s méně úrodnými ale vhodnými půdními a klimatickými podmínkami. Méně úrodné půdy omezují bujný růst stromků, takže jsou vzhledově kompaktní a taky omezují růst buřeně.
Velké množství plantáží bylo založeno na bývalých pastvinách, protože takových opuštěných zemědělských pozemků je v rozlehlé Francii s velkou diverzitou přírodních podmínek dostatek. Taky proto, že ve Francii každý druhá den spáchá jeden zemědělec sebevraždu a za posledních deset let ukončilo svou činnost půl milionu hospodářství.
Příjmy majitelů plantáží jsou většinou příjmy doplňkové k příjmům z jiných hlavních činností. V současné době je ve Francii asi 5 tisíc hektarů plantáží vánočních stromků, které jsou roztroušené v polovině francouzských evropských departementů, nejvíce jich je v Burgundsku, Franche-Comté, Dolní Normandii, Bretani a pod Pyrenejemi v departementu Ariége. Tato činnost dává práci asi tisícovce stálých pracovníků a asi 5 tisícům pracovníků sezonních.
Sortiment druhů dřevin pěstovaných na plantážích reaguje na zájem zákazníků, i když k vypěstování stromku do tržní velikosti je třeba 5 až 8 let. V současné době je ve Francii 80% potřeby vánočních stromků uspokojována z domácí produkce, zbytek se dováží z mnoha jiných států.
Na francouzském trhu vánočních stromků převažují z 80% jedle, převážně jedle kavkazská, ale doplňkově v malé míře i jedle vznešená, j. korejská, j. Fraserova a j. obrovská.
Necelých 20% jsou smrky, hlavně smrk ztepilý, ale v menší míře i smrk omorika, s. pichlavý a s. Engelmannův.
Dále lze na vánočním trhu nalézt i douglasky, borovice a na Korsice se tradičně jako vánoční stromek užívá i tam rostoucí stálezelená listnatá planika obecná.
Každý si tedy může z mnoha nabízených druhů vybrat podle rodinné tradice a vzhledu a vůně jednotlivých druhů stromků.
Malá část stromků má Červenou ochrannou známku kvality, která dokládá, že jsou čerstvě uřezány, nebo ochrannou známku
Bioproduktu, což znamená, že byly vypěstovány podle zásad biozemědělství.
Převážná většina plantáží je spravována metodami průmyslového zemědělství s případným použítím pesticidů, herbicidů a s využitím univerzální i speciální mechanizace. Větve stromků se dle potřeby i zastřihávají. Při sklizni stromků jeden zkušený pracovník speciálními pojízdnými nůžkami sklidí za směnu až tisíc menších a středně velikých stromků.
Toto hrozivě vypadající číslo efektivity ukazuje, jak se styl vánoc bohužel změnil od doby v Česku zobrazené na Ladových obrázcích, kdy získání jednoho vánočního stromku bylo spojeno s půldenním výletem do zasněženého lesa a za hajným.
Na bioplantážích se někdy používají ovce k vypásání buřeně, které na rozdíl od koz nespásají stromky.
Vánoční stromky zakořeněné v nádobě s možností pozdější výsadby si kupuje jen malé množství zákazníků. Tyto stromky je však nutné držet v chladu, občas je zamlžovat, aby jehličí nevyschlo a dle potřeby i zalévat.
Pro srovnání uvádím, že v Česku se ročně prodá asi 1,3 milionu vánočních stromků, pocházejících z domácích plantáží i z dovozu, v přibližném druhovém spektru jedle kavkazská 75%, smrk pichlavý 15%, smrk ztepilý s borovicí 10%, doplňkově i jedle bělokorá, jedle obrovská a douglaska.
Podle různých pramenů, Pavel Šimek
