Padrťské rybníky v Brdech by mohly pomoci obcím na Rokycansku, které při vytrvalých deštích zaplavuje řeka Klabava. Povodí Vltavy, které nyní rybníky nově spravuje, totiž slibuje, že s jejich pomocí pozdrží povodňovou vlnu.
Když v Plzeňském kraji delší dobu prší a začnou se zvedat hladiny řek, nejdříve to schytají obce pod Klabavou. Jako první pocítí velkou vodu většinou v Hrádku u Rokycan a v Kamenném Újezdu. Tak tomu bylo v roce 1997, 2002, 2006 i v dalších povodňových letech.
Radnice zaplavovaných obcí, kam patří také Rokycany, Mirošov či Holoubkov, jsou přesvědčené, že povodňové škody by mohla výrazně snížit změna ve správcovství toků.
Od 1. ledna letošního roku, kdy vznikla CHKO Brdy, má totiž Klabavu i sousední Padrťské rybníky ve správě Povodí Vltavy v Plzni namísto dosavadního správce - Vojenských lesů a statků. Povodí slibuje, že kapacitu rybníků hodlá využívat i k zachycení povodňové vlny.
„Od změny správce si slibujeme, že se v Padrťských rybnících omezí komerční chov ryb, že se tam vybudují nové moderní výpustě a v případě velkých dešťů se v rybnících bude snižovat hladina, aby se mohla zachycovat povodňová voda," uvedl starosta Hrádku Jaroslav Perlík.
Problém je ale v tom, že Vojenské lesy a statky podaly proti změně správcovství toků v Brdech rozklad. Toto nesouhlasné stanovisko bude řešit rozkladová komise Ministerstva zemědělství. Vojenské lesy argumentují, že jsou dominantním správcem
Vojenské lesy argumentují, že po vyhlášení CHKO Brdy jsou dominantním správcem drobných vodních toků v lokalitě.
„Z 302 drobných vodních toků, o něž jsme v CHKO Brdy žádali Ministerstvo zemědělství, nám bylo přiděleno 295 z nich. Pouze sedm přešlo pod Povodí Vltavy," uvedl mluvčí vojenských lesů Jan Sotona.
Dalším důvodem podání rozkladu je podle něj fakt, že Ministerstvo zemědělství při rozhodování, kdo bude správcem vodních toků v územích s lesnatostí nad 40 procent, běžně upřednostňuje subjekty s právem hospodaření s lesními pozemky.
„A lesnatost je v případě bývalého Vojenského újezdu Brdy přibližně 80 procent," dodal Sotona.
Jeden tok, jeden správce, říká šéf odboru životního prostředí
Názor šéfa odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martina Plíhala je, že jeden tok by měl mít na starosti jeden správce.
„A jestli dosud mělo Klabavu od vojenského újezdu ve správě Povodí Vltavy, tak si myslím, že by mělo řešit i zbylou část toku," uvedl Plíhal.
Podle něj by se v případě jednoho správce mohlo operativněji než dosud řešit předávání informací v době povodní.
„Povodí Vltavy se netají tím, že chce, aby Padrťské rybníky byly trochu více jako protipovodňové vodní dílo. Tedy aby bylo možné při povodních využívat retenční schopnost," popsal Plíhal. Klabava by měla směřovat na plánovaný suchý poldr Amerika
Podle něj jsou rybníky schopné zachytit tolik vody, jako suchý poldr Amerika, který se Povodí Vltavy snaží zakomponovat do státem plánovaných protipovodňových staveb dotovaných z EU.
Na ně má z Unie přitéci v nejbližších letech několik miliard korun. Poldr by měl zadržet dva miliony kubických metrů vody. Zajímá vás dění v krajích?
A jak by tedy nově při povodních odtékala voda z Brd? „Ze dvou třetin CHKO Brdy odtéká voda Klabavou směrem na Rokycany a další vesnice jako jsou Strašice, Hrádek, Kamenný Újezd a tak dále," popsal šéf Povodí Vltavy v Plzni Miloň Kučera.
V těchto dvou třetinách jsou třemi rozhodujícími toky Klabava, Třítrubecký potok a potok Rezerva.
„Pokud by měla plošně nastat povodňová situace, tak právě Klabava s jejími Padrťskými rybníky může pozdržet povodňovou vlnu. To znamená, že se nejdříve nechají odkulminovat Třítrubecký potok a Rezerva a po naplnění Padrťských rybníků by mohl se zpožděním začít odtok Klabavy," popsal Kučera.
Klabava by pak směřovala na suchý poldr, který by se měl stavět nad Strašicemi za zhruba půl miliardy korun.
„Tato hráz by pustila na obce pod bývalým vojenským újezdem jen neškodné průtoky," poznamenal Kučera. Podle něj by měl poldr zadržet stoletou vodu.
Proti suchému poldru Amerika se ale v minulých dnech postavily Strašice, které budou mít rozhodující slovo při jeho budování. Měl by totiž ležet v katastru obce.
