BRDY Uškodilo středeční vypalování stovek metrů čtverečních vřesovišť živočichům, kteří v těch místech žili, nebo vše skutečně přečkali bez ohrožení, jak předpovídali na základě zkušeností ze zahraničí ekologové? Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prošel obě plochy určené k zapálení několik hodin před řízeným požárem, a pak i hodinu po uhašení. „Podařilo se mu zachytit na fotografii čmeláka, který vylétl ze svého hnízda v zemi asi hodinu po požáru. Dokumentuje, že takový oheň je opravdu šetrný a čmeláci jej přežili," řekl včera ředitel Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer.
Fotografie čmeláka vylétávajícího ze spáleniště je jako důkaz na facebookové stránce brdské CHKO.
Ředitel regionální agentury ochrany přírody střední Čechy Jaroslav Obermajer vysvětlil, že obě spálené plochy o stovkách metrů čtverečních jsou cílem důkladného sledování mnoha přírodovědců z celé republiky. „Když shoří hospodářský les, člověk tam záhy naběhne a obnovuje ho zase jako hospodářský les. Tady máme jedinečnou šanci zkoumat přírodní procesy na území, které necháme přírodě. Takových je velice málo. Většinou jsou vypálené plochy velice atraktivní pro všechno živé, cítí tam volnou niku (začlenění organismu do struktury a funkce ekosystému - pozn. red.), kterou chtějí obsadit. Na spáleniště se živočichové, rostliny nebo i houby vrací ve velmi bujné formě. Život se tam navrací velice rychle," vysvětlil Jaroslav Obermajer.
Rozsáhlá a ve střední Evropě ojedinělá vřesoviště vznikla ve vojenském prostoru Brdy v místech, kde měla vojska střelnice pro těžké zbraně. Dopadová plocha Jordán měla původně rozlohu 450 hektarů. Za dobu, co ji armáda nepoužívá, zahltily náletové dřeviny, především břízy, už asi 200 hektarů území. „Oheň sežehne jen to, co je nad povrchem. Zničí nebo vážně poškodí náletové dřeviny. Jejich další růst se buď zastaví, nebo nepřežijí. Pokud usychají pomalu, je to pro ekosystém výhodnější, protože tím vznikají niky pro další druhy a případné další náletové dřeviny se hůře uchytí," laicky vysvětlil šéf Chráněné krajinné oblasti Brdy. Za armádních časů dopadové plochy sežehly při střelbách požáry několikrát za rok, nejčastěji to prý bývalo právě v květnu.
Hasiči si při unikátním cvičení s reálným ohněm vyzkoušeli, jak rychle se plameny šíři i jakým způsobem je co nejefektivněji uhasit.
Jak budou Brdy vypadat v budoucnu? Smrky, které jsou ve správných nadmořských výškách, v nich budou růst dál. Pokud by je ohrožoval kůrovec, tady s ním budou bojovat, bezzásahová území jako v prvních zónách šumavského národního parku tu nebudou. Naopak by správci do Brd vrátili smrčiny, které tu v minulosti bývaly. „Z hospodářských lesů se voda spíše odvádí. Tady by spíše měly být podmáčené smrčiny, což je řídký les, který nepřináší hospodářský efekt, ale jak je přirozeně různověký, je mnohem stabilnější než kulturní hospodářský les," vysvětlil Jaroslav Obermajer.
