JIZERSKÉ HORY Prací na pomoc Jizerským horám, které se ještě nevzpamatovaly z ekologických pohrom v minulém století, oslaví své dvacáté narozeniny Jizersko-ještědský horský spolek.
Vznikl v roce 1996 a do pomyslného erbu si dal ochranu přírody a šetrnou turistiku, z níž by měly Jizerské hory co největší užitek. „Za největší úspěch považujeme, že jsme tady i po dvaceti letech," říká předseda spolku Pavel Schneider. „Ve spolku je nás už několik let kolem tří set. Nejde jen o lidi z Liberce, Jablonce nad Nisou a z dalších měst a obcí v Jizerských horách. Patří k nám také členové z Prahy nebo z Německa a z Polska."
Letos se chce spolek pustit do dvou projektů v Jizerských horách. Chystá se vrátit původní ráz vysychajícímu rašeliništi v přírodní rezervaci Nová louka a upravit turistickou pěšinu přes vrchol Poledníku a pěšinu malebným údolím Malého Štolpichu - z Bílé kuchyně do Ferdinandova.
„Rašeliniště na Nové louce vysychá, protože se tam už před sto lety udělaly odvodňovací rýhy," říká pracovník spolku Leoš Vašina. „Vznikly tam kvůli těžbě dřeva. V rašeliništi totiž stromy nerostou nebo rostou mnohem pomaleji." Spolek požádal o dotaci na obnovu rašeliniště Evropskou unii. Pokud ji získá, vyroste v rašeliništi 380 přehrážek zadržujících vodu. Díky nim skončí smutný proces, kdy rašeliniště přestává být rašeliništěm a hrozí, že se z něj stane „docela obyčejný" vlhký les.
Rašeliniště na Nové louce se rozkládá nedaleko od Blatného rybníka na pěti a půl hektarech v nadmořské výšce 765 až 780 metrů. Nacházejí se tam rašelinné a podmáčené smrčiny a také vrchovištní plochy zcela bez lesů. Na rašeliništi se vyskytují vzácné rostliny - především pak rosnatka okrouhlolistá, šicha černá, kyhanka sivolistá a klikva bahenní. Území přírodní rezervace odvodnili už dávno drenážními příkopy, vzdálenými od sebe přibližně patnáct metrů.
Většina odvodňovacích příkopů tam stále zůstává, což vede k rozkladu rašeliniště. Zastavit ho může zvýšení hladiny podzemních vod a její stabilizace.
Rašeliniště oživí kaskáda dřevěných přehrážek, umístěných do odvodňovacích příkopů. Díky nim přestane vysychající rašeliniště v rezervaci Nová louka zarůstat nepůvodními dřevinami - zejména smrky, jimž se daří kolem odvodňovacích příkopů. Bez přehrážek by se rašeliniště zmenšovalo nebo by úplně ztratilo charakter bezlesnatého území.
Voda z rašeliniště na Nové louce míří do přehrady v Josefově Dole. Přehrážky by měly být buď z kůlů a vodorovných prken, nebo ze svislých a do sebe zapadajících fošen. Vydrží tam dlouho, poněvadž dřevo podléhá v kyselém prostředí rašeliniště zkáze mnohem pomaleji než na území s běžnými přírodními podmínkami. Při projektu za necelé dva miliony korun počítá spolek s příspěvkem od Evropské unie ve výši přes 1,7 milionu korun. Pokud peníze obdrží, přehrážky se v rašeliništi objeví už během léta a podzimu.
Další projekt, tentokrát na úpravu pěšin přes Poledník a údolím Malého Štolpichu, si vyžádá přibližně milion korun. Také zde věří spolek v podporu z Evropské unie. Vylepšené pěšiny odvedou turisty z cestiček, vyšlapaných na místech, kde dotyk lidských nohou škodí přírodě. Na pěšinách vyrostou například kamenné stupně a na zamokřených místech dřevěné povalové chodníky.
Spolek se stal v uplynulých dvaceti letech známým také úklidem Jizerských hor a krajinou pod nimi. Rok co rok čistí od odpadků silnici z Oldřichovského sedla do Raspenavy a zátočiny Smědé. Seče také louky kolem osady Jizerka, aby nezarůstala plevelem. „Úklidu kolem silnice se účastní každoročně asi dvacet pět lidí, ke Smědé nás chodí zhruba pětačtyřicet," konstatuje Vašina. „Louky na Jizerce seče až padesát lidí."
Na druhé straně Liberce díky spolku vznikly dvě naučné stezky - Ještědské terasy a Ještědské vápence.
Členem spolku se může stát každý. Za celou jeho existenci výbor nepřijal pouze dva lidi. Podezříval je, že do spolku vstupují kvůli svému prospěchu.
