Šumava – Pokud by vzhledem k uprchlické krizi v Evropě bylo potřeba kontrolovat hranici nejen na oficiálních hraničních přechodech, ale také na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, tahala by ochrana přírody lidově řečeno za kratší konec. Ochrana státní hranice by měla absolutní přednost. Deníku to potvrdil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Působení orgánů ministerstva vnitra a obrany neovlivníme. V takových případech není potřeba ani udělení výjimky, to je stanoveno přímo v zákoně," uvedl Pavel Hubený.
Hranice
Na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava leží státní hranice s Rakouskem a SRN, přičemž zhruba jednu třetinu celkové délky zabírá hranice s Rakouskem, zbylou část pak tvoří hranice se SRN. Po celé její délce je celkem pět oficiálních hraničních přechodů pro motorová vozidla počínaje od Lipna dvěma přechody s Rakouskem Přední Výtoň – Guglwald a Zadní Zvonková – Schöneben, a následně na hranici se SRN Strážný – Philippsreut, Železná Ruda – Bayerich Eisenstein včetně jediného železničního hraničního přechodu Alžbětín až po přechod Svatá Kateřina – Rittsteig u Nýrska.
Nicméně vedle těchto pěti hraničních přechodů leží na státní hranici České republiky a Rakouska a SRN dalších 28 přechodových míst, mezi kterými je i několik, přes něž vede i asfaltová komunikace, jako například pod Plešným jezerem Rakouská cesta, Ježová – Iglbach na Schwarzenberském plavebním kanálu, Nové Údolí – Haidmühle na Stožecku, nedaleko Českých Žlebů přes Mechový potok Mlaka – Bischofsreut a dalších více než dvacet přechodových míst, která leží na turistických značených trasách. Pokud by se tedy uprchlíci dostali nepozorovaně na území České republiky, najít místo k překročení státní hranice z České republiky ať již do Rakouska nebo do SRN není problém, stačí k tomu jakákoliv turistická mapa dané oblasti.
Nenarazili
Podle Pavla Hubeného zatím Správa parku neřešila aktuální situaci vzhledem k působení pracovníků informační a strážní služby v terénu, přestože by spolu s pracovníky jednotlivých územních pracovišť mohli být prvními, kteří se v oblasti národního parku s případnými migranty setkají.„Je sice pravda, že by naši zaměstnanci mohli být ti, kteří na jednotlivce nebo skupiny migrantů mohou narazit, ale zatím se tak nestalo, pokud vím. Nicméně informační a strážní služba není tím,kdoby měl takovou situaci řešit. Pokud by skutečně někdy podobná situace nastala, budou okamžitě kontaktovat Policii ČR," ubezpečil ředitel s tím, že dohled nad územím z hlediska ochrany státní hranice není primárním úkolem Správy parku a jejích pracovníků.
Před lety byl dohled na státní hranici tam, kde byla turisty využívána místa pro přechod hranice a kde z obou stran státní hranice fungoval dohled minimálně v hlavní turistické sezoně. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru skončil. „V případě nutnosti by byla veškerá opatření v gesci ministerstva vnitra a obrany. Znamenalo by to i logistická opatření včetně vytvoření zázemí. Například na Strážném se nadále udržují objekty, které by mohly v případě nutnosti sloužit jako zázemí. Podobně je to i v případě některých objektů v majetku Správy, ať už se jedná o bývalé roty v Borových Ladech, případně ve Stožci," říká Pavel Hubený.
