Zdroj: Radiožurnál
Datum: 07.03.2007
Moderátor: Jakub Železný
Relace: Co nás pálí
Moderátor (Jakub Železný):
15 hodin a 37 minut, posloucháte odpolední Radiožurnál. Ekologičtí aktivisté volají po mimořádné ochraně Rychlebských hor, území, které se nachází severozápadně od Hrubého Jeseníku je podle nich po stránce krajinářské velmi cenné. Navíc jde o jedno z posledních pohoří v republice, které nemá žádný stupeň ochrany. Více informací má Andrea Švubová.
Redaktor (Andrea Švubová):
Ekologům vadí zejména přístup lesáků, kteří vlastní většinu zdejší půdy, žádají proto Krajský úřad v Olomouci, aby oblast vyhlásil alespoň za přírodní park. Potvrdil mi to i předseda občanského sdružení Život v Rychlebách Michal Kristýnek.
Host (Michal Kristýnek):
V prvé řadě se snažíme zachovat a rozvíjet vysoce hodnotnou krajinu Rychlebských hor. Momentálně necítíme nějaký obrovský nápor turistiky, to znamená, že není nutné je chránit před poškozovateli z řad turistů nebo takhle, ale je důležité spolupracovat na ochraně s podnikateli a s organizacemi, které tam vlastní majoritní podíl půdy, což jsou Lesy České republiky a potom akciové společnosti, které se tam zabývají pastvou a obhospodařováním půdy, hlavně v těch horských částech. Lesy České republiky momentálně tam dělají normálně klasickou těžbu, kupříkladu se nám stává, že zalesňují cenné náhorní louky. Ty teď momentálně nejsou chráněny, ale tuhletu ochranu by si rozhodně zasloužily.
Redaktor (Andrea Švubová):
S názory sdružení částečně souhlasí i Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zástupce jejího vedoucího Jindřich Chlapec připouští, že Rychlebské hory mají velkou přírodovědnou hodnotu. V rámci Natury 2000 se tu dokonce nacházejí dvě evropsky významné lokality, přírodní rezervace Sokolský hřbet a Račí údolí. Ochrana Rychleb jako celku by ale území mohla uškodit.
Host (Jindřich Chlapec):
Rychlebské hory jsou skutečně zajímavé pohoří, které tvoří komplex lesů s vysokým podílem přírodě blízkých lesních porostů, určitou svou hodnotu přírodovědeckou má, a to území je významné biocentrum na té regionální úrovni, nicméně nemá žádné skutečné zajímavé lokality na národní úrovni, vhodné ochrany a úrovni například národní přírodní rezervace, jako je tomu v Jeseníkách. Samozřejmě Rychlebské hory by si statut přírodního parku nepochybně zasloužily, vzhledem k tomu, co jsem říkal, jak je zde zachovalá příroda, jaký je zde velký a relativně málo porušený lesní komplex, na druhou stranu jakákoliv nálepka ochrany dává tomu území punc zajímavosti, přitáhne sem více lidí, což je pro život obyvatel v území samozřejmě přínosné, pozitivní, pro tu přírodu už to tak být nemusí.
Redaktor (Andrea Švubová):
Ekologičtí aktivisté si toto riziko rovněž uvědomují. S přílivem turistů počítají. Michal Kristýnek se ale domnívá, že bez ochrany Rychlebských hor by území velmi rychle zpustošili.
Host (Michal Kristýnek):
Samozřejmě je to dvojsečná zbraň. Krajina je krásná, když je prostě panenská, když je tichá a když tam teda nikdo není, jo, když jste tam sami, rozhodně. Každopádně je lepší, když tam nikdo není, ale ti lidi přijdou. Ono se o tom prostě ti lidí dozví, můžete si například vzít Rumunsko. Rumunsko je taky panenská oblast a dneska se otvírá Evropské unii a tam jsou místa, které jsou panenská, ale kde prostě najdete haldy plechovek, takže tomu bych se aspoň chtěl vyhnout, takže jako my se takhle neobáváme, víme, že přijdou ti lidi, ale chceme prostě to nastavit tak, aby to nebolelo.
