Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Češi si našli cestu k dřevostavbám. Po letech, kdy řada lidí upřednostňovala klasický kamenný dům, si dřevěné domky oblíbili zejména mladí lidé. Rozhodující je pro ně hlavně rychlost výstavby. V módě jsou ale i stavby z dřevěného masivu, tradiční roubenky. Jaké jsou výhody a nevýhody stavění ze dřeva a jaký je rozdíl mezi roubenkou a srubem? Na to bude v pořadu Zaostřeno odpovídat Kamil Trgala z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Příjemný poslech přeje Eva Rajlichová.
Příjemně vyhřátý dům, kde se dobře dýchá. Tak popisuje svou více než 300 let starou roubenku starousedlík a kronikář východočeského Kuksu Vladimír Kučera. V domech z dřevěného masivu sídlili kdysi řemeslníci zaměstnaní stavbou barokních lázní pro hraběte Šporka. Trvale bydlet se v nich dá i dnes.
Tohle je to původní sklepení z toho roku ...
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
1703. To jsem vám vlastně ani do toho neříkal, /nesrozumitelné/ takovýhle studánky.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ta voda se tam drží.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
No, nedrží, jenom když to, třeba řeknu, z jara hodně tálo, to bylo schopný zatopit sklep. Ale oni to asi věděli, takže udělali vždycky studánku a ta voda se tam scházela, že jo, a odtamtud ji vynášeli. Aby jim to nezatopilo.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Provází mě po svém domě Vladimír Kučera, který o sobě říká, že je poslední kukský starousedlík.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Akorát jsem to podbil polystyrenem, protože byla studená podlaha v tý místnosti.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady máte i slivovici.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
To jsem ještě když byl malej, s vykulenejma očima, babi, bylas ve sklepě, no, a vidělas, co tam má děda slivovice?
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Spolu s panem Kučerou míříme na půdu. I tady jsou původní více než 300 let staré trámy.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
No, oni tudy tahali seno.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, jasně.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Anebo objemnější ty ... Já jdu dneska tady, seno tahám, abych nemusel chodit někudy, oni nebyli jako hloupí, no, tadyhle vidíte, tam byla původní střecha, krov, a tam to je vlastně přestavěný.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Nelitoval jste někdy, že jste nešel do novýho?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Ani ne. Já jsem tady zvyklej. Je tady kam jít po okolí, že jo. To okolí je tady nádherný.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. A jestli s tou chalupou nebylo víc třeba práce, než byste měl s běžným bytem?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
To je pravda, a zas taky je dobrý, když člověk něco dělá, že jo. Než jenom sedět u baráku a v televizi, anebo vyjdete a jste na ulici. Tady jsem aspoň na dvorečku nebo mám zahradu naproti. Tady mám zahrádku.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. A ještě jsem se chtěla zeptat, vy tady máte ještě, vlastně teď jsme na půdě a to je původní jakoby hliněná taková ta podlaha, udupaná jenom?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Ano, ano. Hlína se slámou vlastně. To jsme chtěli shodit, že by se, ono to je docela těžký, no, ale tak jsme to nechali, a protože jsme dělali střechu, topení při jednom, že jo, bylo toho moc, no. Jsme tam ...
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
A řekl byste, že to má nějaké jako lepší třeba izolační vlastnosti, tohle ta původní?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
No, izolační to má, ale ono dneska už by se to asi dalo nahradit nějakým tím polystyrenem, že jo, nebo nějakou tou izolační maltou nebo, ale ona jednak by byla lehká, že jo, z toho polystyrenu, a asi by, asi by to izolovalo víc.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a přemýšlel jste třeba, co jako ...
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Já jsem si tady nadělal dost ...
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s chalupou bude jednou?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
No, já jsem říkal, že mám srostlý obočí, takže budu po smrti strašit, tak jestli chalupu prodaj, tak že budou mít smůlu, že je budu strašit. Když už tady vydrželo 5 generací, ne?
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Chalupa pana Kučery s krásným štítem zdobeným zvonky stojí přímo ve středu obce Kuks. Jeho rodina ji vlastní od roku 1926. I přes své stáří je roubenka v mnohem lepším stavu, než čekali.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Ty původní trámy kromě, řeknu, centimetru byly zdravý, jako když se tam daly. Přestože to je nahozený, z toho jsem měl strach, že jo, že to je, ale ono to je vápennou omítkou, tak to asi pod tím dejchá, no. Ona ta chalupa byla celá obílená, ta se každej rok bílila vždycky před poutí, babička, až když jsme se rozhodli, že tady zůstanem, tak já jsem to, tehdá začaly bejt ty brusný kotouče, tak jsem to celý obrousil, spáry byly vypadaný, tak jsem udělal nový.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty spáry jsou z čeho?
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Spáry se mně povedly, původně to byla sláma nakrátko, jako řezanka, smíchaná s takovou, tady byla taková hlína, říkali nějaká /nesrozumitelné/, s takovou jílovatou hlínou, že jo. A špalíky bukový, který tam byly natlučený. A mezi to se to dávalo, no. Já jsem slámu tehdá takovou malou nesehnal, tak jsem dal vápennou maltu, doporučuju teda, kdo to bude dělat, že málo cementu a hodně malty, aby byla pružná, a dal jsem do toho piliny.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Domek Kučerových stojí přímo u dnešního parkoviště v centru Kuksu. Turisté si ho rádi fotí. Ale bohužel někdy si chtějí odnést i něco na památku.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
Tam jsou někde vidět ty, jak to lidi dloubaj, ono to bylo hodně vypadaný, vidíte, takhle jsem tam místo těch kolíčků dřevěných, tamhle jsou, ještě z tý strany, tam jsou kolíčky, tam jsem to nechal, ty původní.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
A oni si to tady berou na památku turisti.
Vladimír KUČERA, kronikář, starousedlík Kuksu
--------------------
No jo, asi jo. Tadyhle vlastně tohle zůstalo, že původní ten slámy a, sláma a hlína, že jo. A tam ještě z tý druhý strany, tam to ještě vlastně v původnějším tom, no, ale tadyhle to už je všechno obnovený, ale je to tady 30 roků a já jsem s tím nic nedělal.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kukské roubenky času odolaly. Možná i proto, že masivní dřevěné konstrukce jsou v případě požáru paradoxně odolnější než ocel nebo beton. U mohutných kusů dřeva se na povrchu při hoření vytváří zuhelnatělá vrstva. Díky ní je schopné vzdorovat ohni.
Dobrou zkušenost s bydlením v montované dřevostavbě má Jan Zlatník. S rodinou bydlí v domku na Praze-východ. S tímto typem bydlení je spokojený, jen by příště víc promyslel akustiku.
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
V době, kdy jsme se rozhodovali, jakým způsobem budeme stavět, tak rozhodla informace od toho dodavatele, že to, ta dřevostavba, je postavená daleko rychleji než, než zděný dům. Takže rozhodla jakoby doba, doba výstavby.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, že je hlavní výhoda tohodle typu bydlení?
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
No, nad tím jsem přemýšlel, ale upřímně, upřímně nevím, protože nebydlel jsem v podobném typu domu, který by byl zděný jako a moderní, takže řekl bych, že to asi bude tím, že, nebo hlavně to, hlavně to, že tam by měla být ta rychlost té výstavby rychlejší.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem slyšela, že je tam právě výhoda, že se to třeba rychlejc vytápí a je to takový jako příjemný na ten, jo, když tam jste.
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
No, tak to je, považované buď za výhodu, nebo i za nevýhodu. Ten dům nemá vlastně žádnou akumulační schopnost, aspoň teda ten, ten náš ne, pokaždé, když se vypne topení, tak strašně rychle vychladne, a zase naopak, když je venku horko, tak strašně rychle, rychle se prohřeje. Takže někdo to považuje za výhodu, ale spíš je to brané za nevýhodu. Protože ta schopnost té akumulace většinou v těch, v těch domech je, je spíš vítaná, no. Že to topení zkrátka vyhřeje nějakou pevnou stěnu, nějakou pevnou příčku, a pak ta příčka vlastně hřeje i v době, kdy to topení je vyplé.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybyste to porovnal třeba s cenou klasického domku, jako bylo to nějak výhodnější, nebo to je už nastejno?
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
Hm, já bych řek, že vzhledem k tomu, že to dřevo je poměrně drahé, to, to, ty vysušené KVH hranoly, ta cena asi tak úplně jakoby nižší není, oproti, oproti zděnému domu. To, co si myslím, tak je levnější jakoby materiál pro zděný dům, ale zase se prodraží ta práce, která trvá déle údajně.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Celkově jste s tím spokojený? Nebo ...
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
Šel bych znova do dřevostavby, akorát bych si určitě líp pohlídal vlastně tu realizační firmu, aby, aby to byla firma, která má nějaké zkušenosti a reference z vlastně, z jiných zakázek, protože to jsme trochu podcenili. A ten dům nebyl provedenej úplně tak detailně, jak by měl. Ale do dřevostavby bych šel znovu. A odrazování samozřejmě na začátku, nějaké, nějaké informace byly, ale většinou to spíš se jednalo o požární bezpečnost, že to shoří, jo. Což, což je prokázané, že tyhlensty domy mají stejnou nebo i možná i lepší odolnost pro...
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste na tom tam s akustikou? Jestli jako tam máte takovej ten komfort, nebo jestli to jsou takové ty domy, kde je všechno slyšet?
Jan ZLATNÍK, obyvatel dřevostavby
--------------------
Úplně všechno slyšet není, každopádně jsme mohli víc zapřemýšlet nad podlahou v podkroví, tam skutečně když se vlastně někdo rozutíká, tak to slyšet je, a duní to v tom, v tom domě. Do dřevostavby bych určitě příště dal jakoby těžkou, těžkou podlahu, i do patra. Ono to jde, to jsme zjistili až později. A tím by se ten kročejový hluk měl snížit. Takže tohlensto je trochu nevýhoda, že je slyšet skutečně kroky z podkroví do, do přízemí.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dřevostavby procházejí v současné době na celém světě dynamickým vývojem. Už dávno to nejsou chaloupky na pomezí zahradního domku a účelové chatky. I o tom jsme se bavili s hostem druhé části pořadu Zaostřeno, Kamilem Trgalou z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Rozrostl se objem té výroby v sektoru rodinných domků z nějakých 3 % na 10 až 11 %. No, tak tam hraje roli i určitě spoustu věcí, hlavně je to pozitivní zkušenost těch uživatelů, kteří tu informaci šíří dál, a potom mezi tou mladší generací už není tolik těch zábran, které měly v sobě ty generace starší, a často i pořád ty rodiče přesvědčí ty děti, aby nestavěly dřevostavbu, ale cihelný dům, že to je prostě nějaký pevnější materiál a odolnější, ale ono to dneska úplně až tak ani neplatí o těch cihlách, protože ty taky v sobě mají spoustu dutinek a i ta trvanlivost toho, toho keramického střepu je tím omezena.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde se vzaly ty předsudky vlastně vůči, vůči těm dřevostavbám nebo těm konstrukcím ze dřeva?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Sahá to až do dob Marie Terezie, kdy Marie Terezie se zasloužila o to, abysme tady vůbec měli nějaké lesy, protože v té době byly dost lesní porosty vytěžené pro sklářství a vzrůstající a rodící se průmysl hlavně. Zároveň ona ale omezila používání dřeva v městských stavbách, byl to rozvoj zase toho cihlářského průmyslu a následně potom ve 20. století betonářského a ocelářského umu, který se tady v České republice velmi rozvinul. Po druhé světové válce zrovna tak ta doba, která přišla, tak omezila použití dřeva ve stavebnictví, což mělo za pozitivní následek to, že dneska máme v lesních porostech největší lesní zásobu nebo zásobu dřevní hmoty od dob Marie Terezie. V porovnání třeba před 100 lety, tak ta zásoba je 4x větší, než bylo na počátku 20. století.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to asi ale mělo praktický důvod, ne? Že ty stavby vlastně z toho dřeva, když začal hořet jeden dům, a když to bylo město, tak prostě lehlo popelem?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
V 19. století určitě, ale dneska jsme úplně někde jinde a požární bezpečnost staveb a i staveb na bázi dřeva je tak ve světě na takové úrovni, že to riziko už je velmi omezené. Že by se přenášel požár z jedné stavby na druhou. Máme celou řadu požárních norem a v České republice jsou jedny z nejpřísnějších na světě.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zmínil tu uživatelskou příjemnost. Ono se to rychle vytápí, ta dřevostavba. Co jsou ještě další výhody?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Za mě můžu zmínit i to, že ta výstavba montovaných domů na bázi dřeva se dá poměrně dobře prefabrikovat a převést ze staveniště do té průmyslové výroby, kde se taky mnohem lépe dá uhlídat kvalita. Dneska stavebnictví se potýká s velkým nedostatkem řemeslně zdatných pracovníků, takže já vidím i ten potenciál do budoucna, že tahle technologie poroste. Navíc ty prefa...
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Že si ten dům sestavím sama potom, jako třeba skříňku z nejmenovaného řetězce.
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
To úplně ne. To úplně až takhle nebude, i když ty pokusy tady taky v historii byly. Někdy 20, 25 let zpátky měli doma lidé na dvoře složený dům z Rýmařova, /nesrozumitelné/, s tím, že to dětem potom někdy někde postaví, ale samozřejmě dřevostavba není jenom panelový dům na bázi dřeva, ale může to být i dům z rostlého dřeva, jako roubenka, srub, kde taky za těch 15 let můžeme vidět, že se etablovalo zhruba 35 poměrně stabilních firem, které tu technologii nabízí. Je to vlastně technologie, která z 90 % je to ta historická technologie, ty firmy se to často naučily přes opravu těch památek a, a v součinnosti s památkáři vlastně si osvojily tu technologii a ten um a zdokonalily to zase těmi moderními materiály, které jsou používané v těch spárách, to znamená, jsou schopni tu roubenou stavbu zatěsnit tak, že pak to dřevo jako izolant tam postačuje na to, aby, aby to vyhovělo dnešním nárokům na tepelnou pohodu v těch objektech, a nepotřebuje to dodatečné zateplení, ačkoliv nějaké předpisy úplně se k tomu takhle nestaví.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Obstojí ta původní roubenka ve srovnání s tou novodobou?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Je, je celá řada velmi zdařilých renovací, zase záleží na tom, kdo se té renovace chopil, a je spoustu historických roubených staveb, které jsou uzpůsobeny pro trvalé bydlení a, a to dřevo v nějaké tloušťce kolem 20 centimetrů postačuje na to, aby se srovnalo s jiným typem historických staveb, kde je mnohem možná náročnější udržet tu tepelnou pohodu, kterou dneska běžná populace vyžaduje.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě, že ty staré kamenné domy vlastně nejsou třeba až tak jako udržitelný pro to bydlení jako třeba právě ty dřevěný.
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Určitě, ale i zase jich tak těch dřevěných historických staveb tolik není, protože se tam podepsal ten zub času, často se taky podepsali ti majitelé svými nešetrnými zá..., zákroky, a snahami si to nějak zobydlit v dobách, kdy úplně nebyly dostupné materiály, a to dřevo často vytěsňovali.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty starší generace mají takovou pořád nedůvěru k tomuhle typu staveb. Už jsme něco zmínili, ale jako co je takový hlavní argument třeba proti dřevostavbě?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Ti lidé často zvolí ty ostré termíny, jako to vám shoří a shnije to. Jak jsem říkal, ta požární bezpečnost už je úplně v jiných polích v tuhle chvíli a co se týká té životnosti, tak pokud jsou dodrženy nějaké základní konstrukční předpoklady, tak ten materiál vlastně je velmi odolný, dřevo je i výborný požá..., protipožární materiál, má výbornou požární odolnost co do minut, ono sice hoří, ale zároveň vytváří zuhelnatělou vrstvu, která izoluje ten konstrukční materiál proti tomu, aby zkolaboval, takže i na velkorozponové konstrukce je dřevo vhodnější než kupříkladu ocel, protože ta ve chvíli, kdy se zahřeje, tak ztrácí okamžitě svoji únosnost, kdežto dřevo může odolávat a plnit tu nosnou funkci i při požárů a dlouhé minuty i hodiny. A co se týká té životnosti, když se k tomu vrátím, tak při dodržení konstrukčních zásad, kdy je potřeba ten materiál udržet hlavně v suchu, tak mu nehrozí ani napadení hmyzem, ani nějaké plísně a houby, protože tam to riziko začíná stoupat od nějaké 15, 20% vlhkosti, a u těch hub až od 30% vlhkosti, to znamená i v exteriéru se dají vhodné dřeviny používat bez nějaké chemické ochrany, když je zajištěno to, aby to dřevo nebylo v dlouhodobém kontaktu s vodou. To znamená, může na to zapršet, ale když ta voda může volně odtéct a oschnout na větru, tak to dřevo není v nějakém riziku.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem byla v několika těch severských zemích se dívat, tam se staví vlastně skoro jenom ze dřeva. A tam je zrovna klima, které je docela drsné vlastně ve srovnání s tím naším. Čím oni tam dosahují těch dobrých jako výsledků v tom stavění?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
No, je to asi tou tradicí, která nebyl nikdy nijak uměle nebo politicky přerušená. Ta výstavba tam bude i z toho historického pohledu mnohem víc roztroušená, ne tolik centralizovaná do nějakých vesnic a měst, jako je to u nás. U nás je trošku jiný typ urbanismu a sestavování té krajiny než v těch severských zemích. Dalším důvodem bude asi, že to dřevo je tam všeobecně dostupný materiál. Stavební inženýr v té severské zemi je z mého pohledu mnohem více vyškolen směrem k dřevěným konstrukcím než u nás. U nás na stavební fakultě je základním předmětem beton a betonové konstrukce, ocelové konstrukce, a to dřevo je až úplně v pozadí, to znamená, jo, ono to dřevo vypadá jednoduše, ale jednoduché není, protože pracuje, neustále pracuje, na rozdíl od lidí.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba nějaké dřevo, které je výborné na právě na ty, na to stavění třeba těch rodinných domků? Jak cenově, tak i těmi vlastnostmi?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
No, jako konstrukční dřevo je, je velmi dobrý smrk. Ty kmeny smrku jsou, jsou rovné a dobře se opracovávají, dobře se z toho vyrábí konstrukční řezivo. Tam je právě důležité spíš, jakým způsobem se s tím materiálem zachází, než se dostane do té stavby. Dneska je standard u těch firem, které se věnují dřevostavbám, používat technicky vysušené řezivo, které je ohoblované, má sražené hrany, a tím se vlastně eliminuje i riziko toho, že to napadnou nějaký škůdci, jako je hmyz, broučci. Z toho důvodu, že tím technickým vysušením se i zlikvidují biotické látky, které jsou pro ně jako živnou půdou, pro to, aby se tam nastartoval ten jejich život v tom dřevě. Takže tím se to vlastně to eliminuje. A to znamená, smrk má určitě zelenou jako konstrukční materiál. A pak lze třeba vypíchnout nějaké trvanlivé dřeviny právě na to použití v exteriéru, na ploty nebo na fasády, kdy z těch jehličnatých v České republice dostupných je nejtrvanlivější dřevinou modřín, který zase má svoje specifika, ...
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
A on hnědne, ne? Tak jako mění barvu, ne? Potom je červený?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Mění barvu. Mění, on je, on je, když, když se pořeže, tak je takový dozlatova, medově hnědý, a postupně na, na, v exteriéru dokáže ty barvy měnit směrem do stříbrné a do černé i. Ale tam zase záleží na té ochraně toho, té fasády, ten modřín se doporučuje i na ty plochy, kde je přímé zatížení deštěm a, a vodou z podnebí.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste o tom mluvil, že to dřevo pořád pracuje. A právě jedna, jedna taky z těch věcí, která možná někoho odradí od toho, je, že ten dům tak jako různě praská, jak se to, jak to dřevo třeba vysychá nebo tak. Dá se tohle nějak ovlivnit? Nebo to prostě člověk musí respektovat a přistoupit k tomu tak, že jsem si zvolil tenhle typ stavby a prostě takhle to bude?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Tyhle efekty se dají eliminovat. Kupříkladu ty sendvičové panelové konstrukce to mají eliminované, protože toho dřeva zas až tam není tolik, a je technicky vysušené už, ale u těch masivních staveb ve chvíli, kdy se dostaneme do té technologie roubených staveb, které se vyrábí tesařsky a řemeslnou technologií, tak často se používá syrové dřevo nebo jenom mírně vysušené, tam samozřejmě ve chvíli, kdy ten dům se postaví, a i když třeba i rok, dva se nechává vyschnout přirozeně, a ve chvíli, kdy se tam zatopí a je velmi velký mráz venku, ten interiérový vzduch je velmi suchý a dovysuší vlastně to dřevo takovým způsobem, že se tam pak během několika týdnů vytvoří obrovské trhliny výsušné, které nemají až tak velký vliv na nějakou únosnost, ale jsou to zvuky. A čím syrovější je to dřevo ve chvíli, kdy se tam zatápí, tak tím je to horší.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě je nějaký rozdíl mezi tou roubenkou a srubem? Jako v té konstrukci? Nebo, nebo je to vlastně totéž?
Kamil TRGALA, Fakulta lesnické a dřevařské, Česká zemědělská univerzita
--------------------
No, já tam ten rozdíl vidím, ale je to asi otázkou nějakého odborného názoru, nikde to není zachyceno, co je přesně srub a co je přesně roubená stavba. V zahraničí to nerozlišují, protože ta naše technologie roubených staveb, ta historická, je trošku specifická a nikde v zahraničí není až takhle aplikovaná. Já to vidím tak, že roubený dům je dům, který je spojený v rozích především staticky těmi rybinovými spoji, nebo můžeme jim říkat cinkovými, a mezi těmi trámy je mezera, která je vyplněná nějakým izolantem, dříve to býval mech, hlína, plevy spojené s hlínou a tak dál. A ono to má svůj důvod, proč je to tak. To dřevo má tendenci při tom sesychání se taky kroutit a ve chvíli, kdy je to spojeno tímhle tím zámkovým spojem v těch rozích a tudy se přenáší i svislé zatížení celé té stavby směrem k základům, tak vlastně ta, to zatížení drží v těch rozích ty trámy proti tomu, aby se nějak vykroutily z té stěny a vybočila celá i stěna. Také se to děje, když ve chvíli, kdy, kdy vlastně ten trám dolehne celou svou plochou a zároveň v tom zámku, tak při tom sesychání dojde k tomu, že se v tom zámku to začne otevírat a sesychat a ten, ten trám je schopen jakoby opouštět tu stěnu. A ta druhá technologie je ta technologie, kdy se ty trámy právě navrství na sebe v té ložné ploše, vytvoří se tam třeba i systém nějakých per a drážek, do kterých to zapadne v té ploše, a v tom rohovém spoji se udělá takový zámek, který umožní právě proklouznutí. A to je úplně obrácená funkce té statiky, kdy to vlastně sedí na těch ložných plochách v celé délce.
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává Kamil Trgala z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Mluvili jsme o historii i současnosti dřevěných staveb v Česku. Ničím nerušený poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus přeje Eva Rajlichová.
