Šumava – Znehodnocení lesního majetku, omezení pravomocí i přeměna celé Šumavy na divočinu. Takové obavy mají šumavští starostové z novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v současnosti projednává Poslanecká sněmovna. Dlouhodobým kritikem novely, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, je modravský starosta a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert. Hlavními problémy jsou podle něj chybějící nutnost dohody s obcemi při projednávání zásadních dokumentů národního parku a to, že novela ponechává konkrétní podobu péče o park na vyhláškách, které „si může vydat kdokoli".
DIVOČINU VŠUDE NE
S novelou ale mají problém i další starostové. „Se současnou podobou novely nesouhlasím, jsem zastáncem spíše zelené Šumavy a ne divočiny, která by tu měla vzniknout. Aby na Šumavě bylo více hospodářských lesů, aby přinášela užitek nejen turistům, ale i místním, aby měli práci. Pokud by měla na Šumavě vzniknou nějaká divočina, ať je to mimo území obcí, ve vrchových partiích Šumavy, kde by si ji turisté mohli prohlížet. Ne aby vznikla divočina na celém rozsáhlém území Národního parku Šumava," nabídl svůj pohled starosta Hartmanic Pavel Valdman.
BOJÍ SE O LESY
O městské lesy a zemědělské pozemky má strach starosta Kašperských Hor Petr Málek. „V parku má město obrovské majetky. Proto s obavou sledujeme problematiku uzákonění klauzule, že na veškerý majetek, který by se prodával v národním parku, by měl mít předkupní právo stát a přitom nejsou zcela zřejmé podmínky. Nikdo zatím nedokázal pořádně vysvětlit, jak by to fungovalo. To v nás vzbuzuje nedůvěru, byť ministerstvo deklaruje, že obce by k újmě přijít neměly. Bohužel dlouholetá zkušenost je trochu jiná.
Deklarováno už bylo leccos, a možná i v dobré víře, ale tomu, co následně se schváleným zákonem provedl státní aparát, se nestačili divit ani sami zákonodárci," upozornil Málek.
Ze samotného procesu schvalování má obavy starosta Srní Stanislav Dolejší. „Každý zákon připravují odborníci, příslušné ministerstvo, a do poslanecké sněmovny jde v nějaké podobě, která je výsledkem určité diskuze a připomínek. A v poslanecké sněmovně se z toho pak stane paskvil. Samozřejmě ne pokaždé, ale v tomto případě kvůli neuváženým připomínkám hrozí, že by mohly kvůli ochraně přírody ohroženy potřeby obcí," konstatoval Dolejší.
Nový zákon o ochraně přírody je podle něj zapotřebí.
„Ale měl by se projednávat uvážlivě a ne tak, aby to bylo na úkor obcí. Mě připadá, že je snaha okleštit práva obcí možná s cílem do budoucna obce z národního parku vystěhovat a udělat z něj enklávu, kam budou smět pouze vyvolení a odborníci, ale ne běžní lidé," varoval Dolejší.
Spíše na kolegy starosty se v otázkách zákona o ochraně přírody spoléhá starosta Rejštejna Horst Hasenöhrl. „Samozřejmě to nějakým způsobem sledujeme, ale v této problematice spoléhám hlavně na členství ve Svazu obcí Národního parku Šumava. Ve svazu jsou v těchto otázkách fundovanější kolegové starostové, i lesní inženýři, takže spoléhám na kolegy z oboru, já jsem přece jen profesí strojař," připustil Hasenöhrl.
ROZUMNÝ KOMPROMIS
Výjimkou mezi šumavskými starosty je starosta Prášil Libor Pospíšil. Prášily jsou také stále jedinou šumavskou obcí, která není členem svazu. „Pokud jde o podobu novely, myslím, že je to rozumný kompromis. Obavy ostatních nesdílím, ostatně nakonec vše stejně ukáže až praxe po schválení zákona," řekl Deníku Pospíšil, který v současné fázi už přípravu novely prý příliš nesleduje. „Nyní, když už je zákon ve sněmovně, to nechávám na zákonodárcích," dodal Pospíšil.
