Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Při poslechu Radiofóra vás vítá Zuzana Burešová. Vláda schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro všechny čtyři národní parky v Česku, tedy v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Nejcennější příroda by se měla podle ministerstva životního prostředí více otevřít turistům. Návštěvníci se tak dostanou na území první zóny, kde byl vstup mimo značené cesty dosud zakázán. Nadále ale budou určena klidová místa, která by mohl poškodit nadměrný pohyb osob a taky vyšší ruch. Mají mít turisté možnost dostat se i do nejpřísněji chráněných částí národních parků? Jaký to může mít vliv na tamní přírodu? Jak by se měla určovat takzvaná klidová zóna, kam turisté vstoupit nemohou? Ptáme se v dnešním vydání Radiofóra. A pozvání do Českého rozhlasu Plus přijal Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku a legislativu. Vítejte, dobrý večer.
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Dobrý večer.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zváni jste i vy, můžete s námi diskutovat, to znamená, volat na telefonní číslo 221552755, což už učinila paní Eva Krausová, kterou zdravím. Vítejte v Radiofóru.
Eva KRAUSOVÁ
--------------------
Děkuji za přijetí, krásný dobrý večer všem do studia a všem posluchačům přeju.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. A na další telefonní lince je pan Ota Dračka. I vás vítáme v Radiofóru.
Ota DRAČKA
--------------------
Dobrý podvečer.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. První otázka bude směřovat na Daniela Vondrouše, abychom si vysvětlili ta, řekněme, negativa a pozitiva novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kdybychom to vzali po bodech, co vlastně pozitivního přináší z vašeho pohledu a s čím tak úplně nesouhlasíte, co by ještě mělo být předmětem další diskuse a debaty?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tak já bych předsunul, že takové základní pozitivum je, že tahle právní norma by měla ukončit ty letité spory, které vedou vědci, obce, ministerstvo, kraj a dojít k nějaké dohodě, která by platila a která by skutečně zajišťovala ochranu tohoto vzácného území a zároveň rozvoj turistického ruchu a rozvoj obcí na tomhle území. Pokud bych měl vypíchnout tři hlavní body, které ta novela přináší, tak jednak ten, že garantuje, že většina území národního parku bude směřovat k ponechání přirozenému vývoji, to je takové základní kritérium platné pro všechny národní parky v Evropě. Potom, že dojde právě k tomu zmíněnému většímu otevření pro turisty, dostanou se dál, budou moci poznávat ta vzácná území a to nejenom chráněné vzácné lesy, ale také třeba kaňony velkých řek, a potom, nebo kaňony řek na Šumavě, potom ta třetí, ten třetí přínos je, že nedojde ke zmírnění pravidel pro stavbu v národním parku, tam si určitě pamatujeme, že ten poslední zákon, který byl zamítnut, tak navrhoval, aby se ta pravidla uvolnila a aby se mohlo více stavět na území národního parku velké hotely, velká rekreační centra a to by ohrozilo turistiku a příjmy z ní.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsme si řekli ta pozitiva, vyjmenoval jste tři hlavní, se kterými souhlasíte. Stejnou otázku teď položím paní Evě Krausové. Vy jste jasně řekl, že je vlastně velké plus to, že se národní parky otevřou více turistům a budou moci víc poznávat krásy národních parků, místa, kam vlastně nemohli. Paní Krausová, souhlasíte s tím, že se národní parky více otevřou turistům?
Eva KRAUSOVÁ
--------------------
Já v to velice doufám. Já bych chtěla sama zažít noc pod širým nebem, což už teďka zákon dovoluje, že po provalení toho zákona panem Hyťhou z dubna roku 2011, a chtěla bych vidět miliony hvězd někde na nebi, kde není světelný smog, chtěla bych slyšet v přírodě, jak správně, to krásný slovo, kolotá ten pravej život, chtěla bych vidět mloka, chtěla bych vidět čolka, chtěla bych vidět, jak leze škeble z písku, moc se na to těším a budu nejopatrnějším turistou a návštěvníkem, který tam vstoupí.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Krausová, vy prý bydlíte blízko Šumavy?
Eva KRAUSOVÁ
--------------------
Ano, samozřejmě, bydlím tady dole pod Šumavou, bydlím v Klatovech. A velice bedlivě sleduji dění v chráněných krajinných oblastech a hlavně jsem věnovala velikou pozornost Modravě ze zcela pochopitelných důvodů.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě, k tomu se také můžeme v naší debatě dostat. Pan Ota Dračka dostane ode mě stejnou otázku, také souhlasíte s tím, že se národní parky více otevřou turistům a dostanou se do míst, kam dříve nemohli?
Ota DRAČKA
--------------------
Tak částečně, protože jsou i místa, která jsou v parcích velmi extrémně zatížená právě tím turistickým ruchem a bylo by docela dobré, kdyby ten turistický ruch se dostal i do jiných částí, ale zase opatrně s tím, aby nedošlo ke zbytečné zátěži asi jiných, kde by to potom utrpělo. Takže dám ...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Ota DRAČKA
--------------------
... takový příklad, když se podíváme třeba na České Švýcarsko, tak jaká návštěvnost Pravčické brány, tak tam třeba erozní činnost už je v takovém stavu, že když tam ten turista jde po té pěšině, tak pokud se pozorně dívá, tak zjistí, o kolik se tam snížily ty chodníky, ty cesty jenom tou erozní činností, jak tam lidi procházejí v takovým obrovským množství.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete na to rovnou, pane Vondrouši, reagovat, na tu výtku nebo připomínku, kterou měl náš posluchač?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Určitě. To je důležité sledovat, ona ta klidová území nejsou stanovena, budou stanovena následně po schválení zákona a je velmi důležité, aby opravdu byla stanovena území, kam nebude možné chodit, nebo kde zůstane přece jenom ten, ten omezený vstup a to hlavně kvůli ochraně třeba tetřeva a dalších vzácných ptáků při hnízdění a podobně. Takže ta území mohou být třeba uzavřená jenom část roku, nebo mohou být uzavřená úplně a zajišťovat klid těm vzácným zvířatům, takže nebude to úplně volný vstup všude. A pak je taky důležité, aby ta zóna, na kterou se turisté nejčastěji jezdí dívat, tedy ta zóna té divoké přírody, byla rozšiřována rychlým tempem a umožňovala právě rozptyl těch návštěvníků po větší ploše, aby nechodili opravdu jenom několik vybraných míst a ta tou intenzitou nepoškodili.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy určitě dobře znáte, pane Vondrouši, Šumavu. Tak kam se tam lidé budou moci podívat a dříve tu šanci neměli?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tak to je otázka, jak budou přesně ta území vymezena, ono dneska je to tak, že, že se vlastně turisté dostanou po značených cestách i do první zóny, i do těch nejcennějších území na většinu míst, takže mohou být na ptačím potoce, mohou být na pramenech Vltavy, mohou být leckde uvnitř těch nejcennějších zón, ale nemohou mimo cesty a ta, ta změna je právě, mohou tedy tak, že se objednají a s průvodcem v omezeném množství mohou na některá místa vyrazit. Teď by to uvolnění mělo být větší a měla by být jenom jasně stanovena ta klidová území, kam se nějakou dobu roku nebude moci.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená tedy i mimo cesty se ti turisté dostanou?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Ano, ano, tam bude možné, většina turistů je opravdu tak, jak říkala posluchačka, naprosto ukázněných, chtějí se tam podívat na, na vzácnou přírodu a mimo ty cesty mohou samozřejmě chodit, tam nedojde k žádným velkým škodám. Problém by byl u nějakých masových akcí velkých a podobně, ale ta budou nadále, předpokládám, regulována.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, paní Krausová, na které místo v Šumavě byste se, až samozřejmě tento zákon bude schválen, kam vy byste se třeba podívala, nemusí to být jenom Šumava, máme samozřejmě čtyři národní parky. Máte místo, kam se ráda podíváte?
Eva KRAUSOVÁ
--------------------
Víte, já mám už několik let opravdu v plánu navštívit tu Jizerku. Já jsem o ní zatím jenom četla, viděla jsem jenom fotografie, mluvila jsem s lidma, kteří tam byli, je to ode mě kousek cesty, je to ale pořád ještě u nás doma v republice a tam opravdu strašně toužím se dostat, jednou se mi to určitě povede. Nicméně já bych se chtěla třeba se dostat tady na Šumavě ke Sloupu. Já vím, že je tok, že je říje, že něco vždycky někde kvete, že je třeba to chránit, je třeba opravdu udělat vstup tak, aby se neohrožovalo to, co zrovna nějakým způsobem je citlivější, protože vidím i u nás ve městě, že neúcta k přírodě je strašná. V každým městě je trochu parků, něco tam kvete, něco tam roste a vidíte lidi, že jdou a rvou azalku a za 20 metrů najdete tu azalku, protože rychle zvadne, zahozenou na zemi. Já mám osobně hrůzu z toho, že stejně necitlivě a hnusně by se chovali náhodní návštěvníci i v těch chráněných krajinných oblastech, proto se mi zdá velice schůdné se objednat a s průvodcem velice šetrně a potichu decentně navštívit ta místa, kam ten člověk chce, to se mi zdá nejschůdnější.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom vlastně vy jste, pane Vondrouši, mluvil, že do právě určitých míst to bude možné s průvodcem, který ukáže ty zajímavé partie, popovídá samozřejmě o zajímavostech, které se třeba v průvodcích nedočteme.
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tohle je dokonce možné už dnes, akorát je ta kapacita velmi omezená, je o to veliký zájem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by teď zajímalo, kdo vlastně stanoví, která budou ta klidová místa, kam lidé nebudou moci přijít, je to určitě tam, kde je tetřev hlušec, který není vůbec žádný kamarád s člověkem, ale bude to asi období vyvádění mláďat a podobně. Kdo to tedy stanoví?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tady bude mít tu hlavní kompetenci ministerstvo životního prostředí a to z jednoduchého důvodu, to stanovování těch území je velmi, velmi odborná činnost, tam je potřeba opravdu vymezit přesné období, kdy, kterému druhu může ta nadměrná turistika škodit a kdy už je možné tam turisty pustit. A pak přesně vymezit a pravidelně sledovat výskyt těch chráněných druhů, které samozřejmě částečně mění svá stanoviště, aby bylo možné tedy co nejvíce ochránit ty, ty vzácné druhy a zároveň co nejvíce otevřít plochy těch prvních zón stávajících turistům.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Plus, posloucháte Radiofórum. A dnes se ptáme, zdali mají mít turisté možnost dostat se i do nejpřísněji chráněných částí národních parků, jaký to může mít vliv na tamní přírodu, jak by se měla určovat takzvaná klidová zóna, kam turisté vstoupit nemohou. Naše telefonní číslo do studia 221552755. Je tady s námi Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku a legislativu. Jak jsem říkala, zváni jste i vy, i vy se můžete zapojit do naší debaty, jako to udělala paní Eva Krausová a pan Ota Dračka. Možná bychom si teď měli vysvětlit podle té novely, kterou vláda schválila, do jakých zón nově budou parky rozděleny?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Nově se parky ze tří zón stávajících rozdělí do čtyř, čímž, přičemž tedy bude existovat jednak zóna zastavěného, zastavitelného území obcí, tedy to, kde mají obce prostor pro svůj rozvoj a tam ta pravidla se velmi zmírňují oproti stávajícímu stavu. Pak bude velká zřejmě zóna soustředěné péče takzvaná, kde se bude pečovat o les, budou se tam, bude se tam i měnit dřevěná skladba směrem k přirozenější, bude se tam dosazovat více listnáčů a podobně. A potom přicházejí na řadu dvě ty nejcennější zóny, z nichž ta první, ta úplně nejcennější bude postihovat ta bezzásahová území a kolem ní bude zóna, která by se výhledově měla stát tady tou bezzásahovou zónou. Takže v ní se bude zasahovat jenom velmi omezeně a měla by se připravovat na připojení tady k té, k té zóně bezzásahové. A velmi záleží na tom, jak bude která veliká a tohle je právě proces, který nás teprve čeká.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A váš názor, jak by právě ta zóna měla být veliká. Můžeme to vlastně srovnat i třeba se zahraničními zkušenostmi, asi nejblíže je nám v tomto směru Německo?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
To ano, tam ..., jednak, jak jsem říkal, ve všech evropských zemích, ať je to Itálie, Rakousko, Německo nebo Polsko, tak Národní parky mají divočinu na převážné části svého území. Je to jedno z kritérií zařazení do, do ..., mezi národní parky, takzvané kategorie dvě v rámci sítě Europark, která sdružuje evropské národní parky. A u nás tedy očekáváme, že k tomu dojde také, zákon stanoví, že, že tohle je cílový stav, že by mělo být na převážné většině území parku to území bezzásahové, ale uvědomme si, že to ... ani tímhle způsobem jaksi nedosáhneme toho, že by se Česká republika stala do velké míry nějakou, nějakou divočinou. Česká republika je z celé jedné desetiny zabetonována, 10 procent území je zastavěno stavbami jako jsou silnice, dálnice, města a podobně. A pouze tři desetiny procenta plochy České republiky tvoří divočina, tedy bezzásahová území. Většina, ten největší celek je soustředěn právě na Šumavě, ale je řada různých maloplošných míst po republice, kde je třeba jenom pár hektarů bezzásahových a dokonce i v rámci Lesů České republiky, tedy normálně hospodařícího lesa, jsou vyčleněná území, kde se nezasahuje se souhlasem, tedy Lesů České republiky. Takže není to, není to žádný strašák. Bezzásahové území je běžný způsob, jakým se na řadě míst zachází s lesem. A myslím si, že u nás máme potenciál tohle území výrazně rozšířit a zmírnit ten nepoměr mezi územím jaksi zastavěným, úplně zničeným a územím, které je ponecháno přírodě. Německo plánuje, že jeho divočina bude během příštích let tvořit zhruba 2 procenta rozlohy celého Německa, takže samozřejmě mnohem více než u nás.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to se můžeme zeptat i našich posluchačů, stále je na lince paní Eva Krausová. Co vy si myslíte o té bezzásahové ploše, měla by se rozšiřovat, měl by se ponechat ten proces, nechť ta příroda sama žije svým životem?
Eva KRAUSOVÁ
--------------------
Bylo by to krásné, ale bohužel vzhledem k tomu, jak se lidstvo množí a jak se zvyšujou jeho požadavky na standardy, tak mám vážné obavy, že tohle asi nevyjde. Mě vůbec ohromilo to, že 10 procent celé naší plochy je zastavěno, já jsem to netušila. Já jsem byla někde u 8. 10 už je strašný číslo. A tři desetiny procenta, že máme divoké volné přírody, no, z toho je mi úplně smutno. To jsem teďka úplně, opravdu jsem z toho paf.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak. Tady pan Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku a legislativu, tady má tiskové zprávy, má tady statistiky a těch zajímavých statistik tu máme ještě víc, možná, že na ně ještě přijde řada. Pan Ota Dračka, stejná otázka, také byste rozšiřoval bezzásahové území?
Ota DRAČKA
--------------------
No, tak já si myslím, že ta šance by tady být určitě měla. V podstatě tady existuje takový pojem trvale udržitelný rozvoj a tím by se měli všichni řídit. Jestli můžu ještě k jedné věci. Tady zaznělo několikrát třeba to průvodcovství, já bych chtěl zmínit, že u nás v republice existuje stráž přírody a tato stráž přírody, to jsou lidi, kteří jsou znalí toho prostředí a tady ty průvodcovské služby mohou provádět, můžou je i nabízet, takže by bylo docela dobré, kdyby se to více využívalo. Akorát by to chtělo jednu takovou věc, podle zákona 114 z roku 92 Sbírky o ochraně přírody a krajiny tito strážci přírody by měli mít uniformu, což do dneška vlastně za celé ty roky nemají, jo, aby byli jednotní, rozlišitelní, aby se vědělo, ano, to je strážce přírody na první pohled.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně taková obdoba rangerů, dá se říct, v těch jiných parcích. Pane Vondrouši, tady o tom se uvažuje, že by byli v uniformách, aby je ti lidé hned odlišili od těch ostatních a věděli, že patří k tomu národnímu parku?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Já jsem byl před pár lety u nějaké debaty o tom zavádění uniforem v rámci ochrany, státní ochrany přírody, ona jaksi existuje nějaká volná, volný terénní oděv, který správci nosí, který tedy nosí i strážci v rámci národních parků, ale jaksi ta, ta debata o nějakých nových, nových uniformách jednotných jaksi neskončila nějakým jako závěrem, protože to nebylo shledáno jako nějaká velká priorita pro ochranu přírody, tak si myslím, že podstatnější je právě to, aby se stát postaral o to, aby ta vzácná příroda nezmizela, aby se rozšířila a v tomhle případě, kdy touto novelou dochází k uvolnění toho vstupu turistů do prvních zón, tak vlastně i o něco poklesne ten nápor na ty průvodcovské služby, které dosud byly poskytovány, bude možno na řadu míst jít zcela volně bez předchozího objednání.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Plus, posloucháte Radiofórum, ve studiu je stále Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku a legislativu, naše telefonní číslo 221552755. Ptáme se, zdali mají mít turisté možnost dostat se i do nejpřísněji chráněných částí národních parků, jak to schválila vláda ve své novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro všechny čtyři národní parky v Česku. Pane Vondrouši, v úvodu naší debaty jsme mluvili o těch pozitivech, ale teď bychom se měli dostat k tomu, s čím v této novele až tak nesouhlasíte, kde by bylo zapotřebí ještě více debatovat?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tak jednak není jasné, jak rychle bude postupovat plnění toho základního cíle, který ten zákon stanoví, to znamená, jak rychle dosáhneme rozšiřování divočiny v rámci národního parku tak, abychom splnili mezinárodní kritéria, tak, abychom, aby ten park mohl opravdu lákat turisty na divočinu. Potom na části, na velké části národního parku se mění pravidla tak, že dosud bylo možné zasahovat například v případě nějakých kalamit proti škůdcům a kácet na území národního parku jenom na základě výjimky, velmi pečlivě zvažované výjimky, dnes ten, ta novela tohle uvolňuje v té zóně, třetí v té zóně soustředěné péče, o které jsem mluvil, která by měla být největší v rámci parku a tam, tam by nově bylo možné zasahovat podle lesního zákona, to znamená v případě nějakých jaksi škůdců by mohlo, bylo možné vytvářet holiny, velké holiny na tom území tak, jak tomu je i v hospodářských lesích, a to, jak to považujeme za velmi nebezpečné, tady bychom chtěli zákon opravit a tuhle možnost omezit, aby k tomuhle opravdu, opravdu nemohlo dojít. A pak tam ještě není jasné, jestli nebude, nebudou prováděny nějaké preventivní zásahy proti požárům, tam na několika místech v tom zákoně tohle umožněno je a tam zase vidíme trochu riziko, že v Národním parku Šumava, který mimochodem je samozřejmě daleko vlhčí než okolní lesy kolem a daleko méně tam hrozí riziko požárů, tak, takže by tam bylo třeba budovány nějaké cesty nebo udržovány cesty pro, pro auta silniční nebo pro auta hasičské a nebo, nebo by tam byly budovány nádrže, nebo by byly káceny souše a podobně, tohle si myslíme, že je také riziko.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vyjmenovali jsme negativa. Do naší debaty, do Radiofóru, do našeho pořadu Radiofórum na číslo 221552755 se dovolal posluchač Mirek. Dobrý večer. Vítáme vás.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Já bych chtěl, pane Vondrouši, nejdříve vám poděkovat za to, co děláte. Potom bych se vás chtěl zeptat, jak chcete přesvědčit masy voličů, jakou, jakou osvětou, jakým způsobem osvěty, aby volili slušné rozumné lidi, kteří když jsou znalí věci ochrany přírody, jak to chcete dělat. Vychází ještě v tištěné podobě časopis Nika? Jestliže ano, kde je k mání, kdo ho distribuuje, nebo kde se prodává. Potom bych se chtěl zmínit o dvou nejlepších ministrech životního prostředí, byl to v blahé paměti pan Ivan Dejmal, ten udělal opravdu hodně, a potom pan Martin Bursík. Je škoda, že masa voličů volí pořád stejné otrokáře a slušných inteligentních lidí si nevšimne. Děkuji a na slyšenou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Tak nejdříve poděkování za vaši práci.
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Já také děkuji. A jsem rád za každého člověka, který se zajímá o ochranu přírody a věnuje se jí až do takové míry znalostí, které prokázal pan, pan posluchač. Časopis Nika, pokud vím, bohužel v tuto chvíli nevychází, vycházejí ještě nějaké jiné podobné časopisy, jako například Sedmá generace nebo elektronicky Ekolist, ale, ale je opravdu ta situace, pokud jde o možnost provádět nějakou osvětu velmi, velmi špatná. A nevím, jestli zazněla ještě nějaká ...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě taková připomínka, pan Mirek říkal, kteří ministři se mu nejvíc zamlouvali.
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Ano, souhlasím.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jenom kývete hlavou, že souhlasíte. 221552755, to je telefonní číslo Radiofóra, bavíme se o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která nově upravuje pravidla pro všechny čtyři národní parky v Česku. Jenom připomenu, jsou to Krkonoše, České Švýcarsko, Podyjí a také Šumava. O té se asi nejvíc diskutuje. Jakou roli budou mít obce, protože starosta každé obce chce, ať je to jakákoliv /nesrozumitelné/ obec, tak chce přilákat turisty, je proto ochoten udělat cokoliv. Starostové se vyjádřili v tom slova smyslu, že ta novela jim svým způsobem upírá jejich pravomoci. Souhlasíte s nimi?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tohle je dlouhodobý problém. Starostové úplně nepřijali tu myšlenku národního parku, který opravdu do určité míry omezuje jejich kompetence, protože je to prostě národní park, který stanovuje pravidla pro poslední zbytky vzácné přírody národního významu, vlastně mezinárodního významu v případě Šumavy a hlavně divočiny na Šumavě. Takže mohou to brát tak, že na jejich území nemohou rozhodovat, až tak ovšem jako jejich kolegové mimo území národních parků. Oni ovšem z toho mají jako významné výhody, o kterých ne vždycky hovoří a to, že ...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám do toho skočím, protože jenom řeknu ty jejich argumenty, nelíbí se jim, že se jim obce vylidňují, že je tam velká nezaměstnanost, to jsou takové časté argumenty, ale vy máte tady údaje z jednoho zajímavého průzkumu, tak bych byla ráda, týkají se tedy Šumavy, co jste tedy vyzkoumali, co byste teď předal našim posluchačům?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
No, on, ony tyhle argumenty nejsou založeny na skutečných číslech. Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku je minimálně dvojnásobný, než je krajský průměr v příslušném kraji. V Plzeňském kraji je průměr 20 tisíc. V Jihočeském 22 tisíc. Šumavské obce mají 42. Takže ten, ty obce si opravdu žijí lépe a žijí si lépe proto, že mají příjem z turistů, a ti turisté tam jezdí proto, že tam jezdí obdivovat divočinu, která není k vidění jinde na našem území, ale i je obtížně viditelná v rámci Evropy. Samozřejmě čísla, o kterých jsem mluvil, tak do nich nezapočítávám tu už zmíněnou Modravu, která má zvláštní podmínky, zvláštní čísla díky sídlu miliardáře, pana, pana Bakaly, takže tam ty příjmy jsou jiné, ale pokud vycházíme z těch ostatních obcí, tak tam je to, tam se dá dokázat, že opravdu ten příjem je dvojnásobný. A něco podobného platí i, pokud jde o vylidňování na Šumavě, skutečně za posledních 20 let v centrální části Šumavy ubyli obyvatelé, ubylo jich celkem 5. A samozřejmě nějaké přijeli, nějaké ubyli, čistý úbytek je, čistý úbytek je 5. Takže opravdu ani ten ..., nelze souhlasit s tím, že by docházelo k vylidňování, k vylidňování dochází v jiných krajích postižených nezaměstnaností, nikoliv v tomto kraji.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou tedy údaje ze statistického úřadu. Na závěr si povězme, jaký bude další osud této novely zákona?
Daniel VONDROUŠ, expert na ekologickou politiku a legislativu
--------------------
Tak my, jak to tady zaznělo už v otázce pana posluchače, my nebudeme přesvědčovat voliče, ale my budeme přesvědčovat poslance, aby schválili co nejlepší variantu, aby opravili chyby, které v zákoně jsou. A doufáme, že zákon bude v rozumné rychlé době schválen, bude platit a bude následovat ty další kroky, které ministerstvo musí udělat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku a legislativu, který byl hostem dnešního vydání Radiofóra. Děkuji vám, na slyšenou. Děkuji i vám posluchačům, kteří jste se do naší debaty zapojili. A zítřejší téma opět velmi zajímavé. Budeme se vás ptát, zdali souhlasíte s tím, aby byly znovu třeba zavedeny poplatky za pobyt v nemocnici. Zítra tedy na slyšenou. Posloucháte Český rozhlas Plus.
