Vládní novela vodního zákona, která má kromě jiného omezit rizika havárií na řekách, po dnešku opět míří ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci ji dnes nejprve vrátili do druhého čtení, a to kvůli upraveným pozměňovacím návrhům, které pak odpoledne načetli. Novela reaguje na otravu Bečvy z roku 2020 a kromě jiného upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií. Největším znečišťovatelům by měla místo vládou navržené povinnosti stálého měření některých látek ve vypouštěných odpadních vodách nařídit kontinuální sledování. Sněmovna by mohla novelu schvalovat v příštím týdnu.
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Vláda v předloze navrhla zavedení nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim měla hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují.
Nový souhrnný pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) proto navrhuje nahradit kontinuální měření kontinuálním sledováním vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod. Náležitosti a způsob sledování stanoví vyhláška ministerstva životního prostředí. Se stejnou změnou přišel již dříve zemědělský výbor.
Podle tohoto souhrnného návrhu také nebudou muset mít letní dětské tábory povolení pro nakládání s odpadními vodami, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Pozměňovací návrh by měl také usnadnit život vodákům při překonávání třeba malých vodních elektráren.
Kdo zjistí nebo způsobí havárii, bude ji muset ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Důvodová zpráva uvádí, že na místě havárie jsou zpravidla první právě hasiči, kteří zahajují záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin, uvádí zpráva.
Poslanec Šimek už se nepřihlásil se svým původním návrhem, který v předchozím druhém čtení vyvolal mezi poslanci spory. Navrhoval v něm rozvolnit pravidla pro budování dětských táborů v aktivních záplavových zónách. Chtěl odstranit omezující podmínku, že budovat lze jen takové tábory, které na daném místě existovaly již dříve.
Skupina pražských poslanců předložila pozměňovací návrh, který upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.
ČTK
Komentáře
Obce si stěžují na nedostatek vody , ale že lidé napouští bazény, více spotřebovávají už uchází a ještě více se už vůbec neuvažuje, jak to v obcích chodilo !!!
Každá obec měla svou nádrž a ta zadržovala a vsakovala vodu, vodu přirozeně roztahovala drůbež různého druhu a další.
Dnes když je vody třeba více, obce vesele spekulují s pozemky, povolují stále větší zastavěnost /menší vsak vody/ a původní nádrže ruší a betonují. Nové v obcích nevytváří, aby v nich z betonových a nově zastavěných ploch zadržovali vodu a podpořili vsak.
PAK SE I PÁN VELKOMOŽNÝ DÍVÍ, ŽE V OBCÍCH VODA CHYBÍ....