Mají se lépe, ale hojí si horší léta, hodnotí dopad kůrovcové kalamity na zpracovatele Tomáš Pařík, předseda představenstva společnosti Wood & Paper. Firma ročně zobchoduje dřevo za šest miliard korun. Na kalamitu podle něj doplácejí hlavně vlastníci lesů, kterým stát prý pomáhá málo.
* Na trhu jsou velké přebytky smrkového dřeva. Co se z něj v našich podmínkách vyrábí?
Smrkové dřevo je nejvhodnější pro průmyslové využití. Je lehké, rychle roste a dobře se opracovává. To nejkvalitnější se může používat na hudební nástroje a také se například lepí do různých nosných stavebních prvků. Méně kvalitní dřevo se používá ve stavebnictví, k výrobě bednění u betonových staveb, zpracovává se také na řezivo a v této podobě se ze střední Evropy vyváží do různých zemí, jako je USA a Japonsko. Dřevo s velmi nízkou kvalitou se použije na výrobu deskových materiálů, jako jsou OSB a jiné dřevotřískové desky, případně míří na výrobu buničiny a papíru.
* Jaká je nyní cena za kubík smrkového dřeva z lesa?
Pokud necháme suché stromy stát a na slunci rozpraskají, už v podstatě nejdou použít na dřevařské zpracování. Po určité době jsou použitelné jen k výrobě papíru. Méně kvalitního dřeva je čím dál víc, takže klesá cena. Smrkové dřevo stále použitelné na pilařské zpracování stojí kolem 800 korun za kubík, před rokem to bylo dvakrát až čtyřikrát více. Smrková vláknina pro výrobu papíru stojí od 500 do 550 korun, za rok se propadla na polovinu.
* Bude cena dál klesat?
Souvisí to s poptávkou po jednotlivých výrobcích. Teoreticky ještě může jít dolů, ale potom už naráží na nákladovou cenu. Cena kůrovcového dřeva pro pilařské zpracování může klesnout z 800 korun k ceně vláknin.
* Na koho to nejvíce dopadne?
Primárně cenu zaplatí vlastník lesa. Platí za vytěžení a přiblížení odvozní cestě, odkud si dřevo zpracovatel odveze. Státní podnik prodává takzvaně na pařezu, kdy mu firmy dopředu dávají na pět let cenu, za kterou dřevo od státního podniku vykoupí.
* Jak velké jsou přebytky?
V Česku se těží ročně kolem dvaceti milionů kubíků. Můžeme se dohadovat, jestli jsou přebytky tři, pět nebo více milionů. Je přetlak dříví nižší kvality, částečně i borového dřeva. Velký problém je, že se Česko dlouhodobě nestaralo o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu. Na export jde kolem 30 procent.
* Kam se surovina vyváží?
Našimi odbytovými trhy je hlavně Rakousko a Německo, kde mají v části oblastí stejný problém se suchem a kůrovcem.
* A co nápad na snížení DPH u dřeva pro energetické využití?
Spalování palivového dříví v domácnostech by se tím zvýšilo jen omezeně. A nemyslím, že je to dlouhodobě rozumné řešení. Místo toho, aby se tvořila přidaná hodnota na dříví, tak ho budeme pálit jako ve středověku?
Filip Horáček
Komentáře
Česko dlouhodobě nestaralo o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu.
Země uprostřed Evropy, která byla vždy průmyslovou, není schopná zpracovávat své dřevo, takže ho dnes převážně vyváží, s minimální přidanou hodnotou, jako nějaká země rozvojová!
Český trh s nábytkem ovládají nadnárodní řetězce typu Ikea, Jysk, zatímco naše plantážní dřevo končí prodané za babku Němcům či Rakušanům, kteří se pak - u sebe doma i před námi - chlubí "šetrnou" a "přírodě blízkou" těžbou či hospodařením!
Při ceně 800 Kč za kubík (a bude to ještě dál klesat) je dnes už řada menších vlastníků na nule, což jen víc a víc oddaluje těžbu kůrovcem ničených smrků. Možná se dočkáme dokonce i toho, že bude lidem za odebrání či samotěžbu dřeva k pálení v kamnech připláceno formou nějaké nově zavedené dotace.
V rámci novely LZ bude umožněno odložit těžbu již sterilních souší - což se už ale děje, protože těžební kapacity na řadě míst dávno nestačí potřebám. LZ tak bude - opět - několik kroků pokulhávat za realitou, namísto toho, aby vytvořil realitu takovou, která situaci vyřeší...
Na nové zalesnění nebude mít řada majitelů peníze - dotace by musela být 100%.
Výsledek? Ta "bezzásahovost", kvůli které vidí mnozí konzervativní lesníci rudě, už na řadě míst nastala, bude trvat několik let a nebude v silách LH ani státu jí zabránit. Tak jen pozor, až půjdete příští nebo některý další podzim na houby, plantážníci, ať se na vás nějaký z těch pohrobků německé lesnické tuposti nezřítí a nepohřbí vás i s košíkem.
Když před 2 lety padla kalamita, tak Němci vyrukovali s dotacemi na zpracování kalamitního dřeva, Rakušáci vyrukovali se zvýšením povolené nosnosti pro kamióny a Češi zvýšili sankce!
Prostě konec jednoho lesnického světa, na kterém mnoho lidí pěkně vydělává. Přitom stačí pěkný velkokapacitní mobilní odkorňovač, na které jsem posílal odkazy s videem ministru Milkovi a dalším - nikoho to nezajímá - prý technologie zapadané prachem a podobné keci.
Přitom ten jeden, co má kamarád ve Vimperku udělá 200 m3 za směnu jen se práší za kočárem - kdyby jich bylo v Čechách 200 tak to vyhrajeme - tohle jsem říkal náměstku MŽP Dolejskému loni už loni v červnu - zeptejte se ho sami (vrchního státního dozoru nad lesy), kolik jich sehnal.
No a k tomu všemu několik zaujatých lesníků proti (jako Vy Vladimíre) a paušalizující myšlenka, že je to vlastně dobře, protože jenom odumře stejně jinak nejnevhodnější dřevina českých lesů - a jsme v pr-eli, jak ten Baťa s dřevákama.
Mimochodem Vladimíre, jak jste se vzdělal na téma výběrný les, souhlasíte se mnou, nebo jsem zase vedle
Environmentální koncepce lesů chybí zcela. Spousta ochranářů ví velice "přesně", co všechno je špatně, ale málokdo z nich ví také to, jak by situaci řešil. A když už ji řešit může, nedělá nic nebo dělá pouze pseudoopatření. Např. institut CHKO je v ochraně lesů naprosto nefunkční, zbytečný, impotentní. Např. lesní hospodaření v CHKO Beskydy nedokáže CHKO ovlivnit prakticky vůbec, takže v CHKO se hospodaří stejně, jako o 20 km dál, už mimo CHKO. Už v roce 2008 jsem v České televizi zdokumentoval totální impotenci státní ochrany přírody v beskydských jedlobukových pralesích. Tyto instituce se nedokážou dohodnout s myslivci, nedokážou dát prostředky na oplocení pitomých 20 hektarů porostu. kde se 180 let lesnicky nezasahuje, a dokonce nedokážou ani udělat pořádné individuální oplůtky nebo aspoň banální nátěr Stopkusem! Výsledkem je, že "unikátní beskydské jedlobučiny" se jejich lemplovstvím, leností a neschopností mění na bučiny se smrkem.
Rád bych viděl nějaké světlo na konci tunelu, ale nevidím ho. Granty, dotace, za které si spousta lehkoživků akorát pohodlně žije a žvaní, jsou ryzí zlo, alibismus v nejčistší podobě. Jde o obrovské prostředky, které ale nikde nejsou vidět. Multikulturní levičáctví ostatně ani nic jiného nikdy nevyprodukuje, umí jen krást prostředky vytvořené druhými či přírodou, a jejich přidělováním si zavazovat neschopné a závislé.
I já jsem nedávno zvažoval, že si ještě dodělám lesnickou fakultu. Ale upřímně: mám tři děti a dobrou práci. Nevěřím, že bych uživil sebe i rodinu, aniž bych se musel stát tichým kolaborantem tohoto prohnilého systému.
Navíc nejde jen o rozložení majetků nebo provozu, jde o mentalitu lidí, on ten systém tak trochu stále žije zčásti v socialismu a zčásti taky v divokých, oligarchy plodících devadesátkách, a lidi žijou v tomhle společenském rámci. Podívejte se, jak těžké to má dneska začínající živnostník nebo podnikatel, a proč.
K tomu vztahu CHKO Beskydy k lesům, myslivosti atd. I zde máte do značné míry pravdu, správa CHKO nedokáže ovlivnit hospodaření v lese tak, jak byste si představoval, nebo bylo žádoucí, ale připusťte, že ani tak, jak by si představovali oni sami. Ono se totiž jedná o dvoustranný vztah, a mít nějakou vizi nebo vědět v čem je problém, ale i být připravený se na tom podílet, je jen jedna stránka mince. Zajímalo by mě, kolik kolegů, kteří Vám tu odkývali jejich podle Vás ochranářskou impotenci, bude vnímat stejně, až se bude mluvit do jejich lesa. Takže to zaprvé - buďto musí být zájem na obou stranách a budujeme tu ten systém win-win, o kterém mluvil Najše. Pak se bavíme o nějaké nadstavbě běžného hospodaření oproti tomu, co je mimo CHKO. Nebo zájem na obou stranách není, ať už z důvodů provozních a ekonomických, nebo tzv. "ideologických" ("s nějakýma zelenýma se nebudu vůbec bavit, ať si melou o čem chtějí" - neříkejte, že jste se s tímhle přístupem ještě nesetkal), a pak je těžké někam věci posunout. Podle informací, které se dostaly ke mě, správa CHKO Beskydy investuje do ochrany proti zvěři a výsadeb každoročně nemalé prostředky (můžete se u nich poinformovat konkrétněji), ale uznejte, že těžko může na takovém území z dotačních titulů ke zlepšení krajiny těžko zlomit přístup provozu k jedli, nebo tím zatáhnout gró hospodaření s touto dřevinou.
To "nejsou schopní se domluvit s myslivci" už může vyvolat snad jen úsměv u každého, kdo právě nespadl z Marsu a má ponětí o tom, jak jsou věci a podmínky nastavené.
Pokud nemají CHKO dostatek síly k prosazení zásadní změny LH v místech, která spravují, mají se spojovat s dalšími skupinami (lesnickými, ochranářskými), které o to usilují. Jinak devalvují svou vlastní hodnotu, takže i ty příživnické grantové zdroje jim jednou vyschnou. Co budou dělat potom? Že by začali konečně dělat něco pořádného?
Metr oplocenky se dá zařídit za 100 -150 Kč. Oplotit 20 hektarů jedlobukového pralesa znamená zařídit 2 km oplocenku, tj. 300 000 Kč. To je roční plat jediného, nepříliš dobře placeného, řádového zaměstnance CHKO. Dobře namořený kůl vydrží i 5 let, nerezové pletivo třeba let 50. Jinými slovy: největší CHKO v republice nemá prostředky na to, aby zachránila skoro 200letý jedlobukový prales Razula v Beskydech za cenu ročního platu nepříliš dobře placeného zaměstnance!!!
Prý by to stejně nešlo, protože by to nepovolili myslivci. Ano? O ČMMJ určitě nemám iluze, ale už proběhla taková jednání - nebo jen pár lenochů a darmožroutů hledá omluvu pro svou nečinnost??
Jiná kalkulace. Kýbl Stopkusu stačí k nátěru terminálů 1000 půlmetrových náletových jedlí. Takový kýbl vyjde na 700 - 1000 Kč. Jinými slovy - nátěr jedné jedle vyjde na 1 Kč. Pokud ho budeme provádět po dobu 20 let, vyjdou nám náklady (bez dopravy atd.) na směšných 20 Kč na jedli!
Za takto směšné náklady, za takto minimální úsilí se dá zachránit jedle v posledních zbytcích jedlobukových pralesů neocenitelné hodnoty! Ale neděje se tak. Protože dělání reklamních panelů, naučných stezek je pro PR mnohem účinnější. Chtělo by se říct jedno: jen abyste časem měli, pánové, na ty panely o čem psát!
Jestli s nimi máte tak špatné vztahy, že se tam nechcete poptat, můžete nahlédnout do veřejných registrů smluv, možná jsou dostupné i nějaké sborníky apod. Ta data jsem viděl a nemám důvod si vymýšlet. Že se zdráhají udělat vcelku 20 ha oplocenku (což svým způsobem má taky svoje důvody) neznamená, že nedělají nic. Třeba jen nedostali při jednání přes ČT objektivní příležitost to říct. Nechci zas někomu dělat za každou cenu advokáta, nic není černobílé. Ale právě proto, takováhle psí hlava není na místě.
Sloupek co 2,5 metru, to je 1000 sloupků. Ty se dají dnes zařídit za odvoz + namoření, ale budiž, vezměme, že jejich pořizovací cena bude 100 Kč / ks, takže za sloupky dáme 100 000 Kč.
Někdo to bude muset postavit, což zvládnou dva brigádníci za pětidenní pracovní týden. Každý dostane 1000 Kč denně, takže 10 000 Kč za práci.
Najmu si firmu, která to samozřejmě neudělá zadarmo, ale za marži 30%.
Takže ve finále - náklady cca 250 000 Kč + DPH - opravdu myslíte, že na to CHKO nemá?
Pletivo vydrží nejméně 50 let - pozink je pozink. Kdyby se každý rok měnila pětina kůlů, tak máme po dobu těch 50 let roční náklady na údržbu 20 000 Kč + práce.
To jsou čísla, která znám já. Oplocenek mám jen několik a žádná z nich nemá přes hektar, ale že by to CHKO nebylo schopné dělat v poměru k mým nákladům?
Komu se zodpovídá CHKO za to, že zanedbáním péče o (téměř) prales se z deklarované jedlobučiny stane za pár dalších dekád (až odumřou poslední jedloví 350letí mohykáni) bučina se smrkem??
Víte, oni se ti budižkničemové nachází nejen mezi lesníky, ale i mezi ochranáři. Bylo by nádherné mít jistotu, že tito jsou ti dobří a tito jsou ti špatní, abychom si je mohli pěkně rozházet do škatulek, ale tak to bohužel nefunguje.
A k tomu smrku. Na Razule je ryze nepůvodní. Všechen, který v té rezervaci roste, pochází z náletů z okolních pastvin po utlumení salašnictví, od začátku 19. století jím uměle zalesňovaných. Myslíte, že to autoři panelů placení z grantů tuší?
Postavili se k tomu jinak (není pravda, že se na to vybodli, jak tvrdíte): drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?RECORD_ID=26289#
Rozpočet nákladů někde kap. 4
Jinak škatulkovat lidi a vidět černobíle nemám ve zvyku. Taky říkám, že nechci dělat advokáta za každou cenu. Ale fakta ukazují na něco jiného, než že NPR Razula, potažmo veškeré přírodě blízké lesy Beskyd ty "budižkničemu" vůbec nezajímají, jak je tu napadáte.
Možná se neshodneme na nejvhodnější formě ochrany v tom kterém případě. Já se jen ozývám proto, že mi nepřijde fér z nich dělat úplné zevlouny, protože se spousta akcí pro jedli, za účelem kompenzace pro ni nepříznivého způsobu hospodaření s lesem a zvěří, ve skutečnosti dělá.
vždyť by přece mělo být jasné, že individuálními oplůtky nadimenzovanými na výšku 0,5 - 0,75 metru nemůžeme zachránit PLOŠNÉ zmlazení jedle v porostu o rozloze přes 20 hektarů!
Nátěrem a oplocováním jedlí se zabývám už skoro 25 let, zachránil jsem za tu dobu několik tisíc jedlí, ale to, že individuální oplůtek není řešením, mi bylo jasné už nejpozději na jaře 1995, než jsem si koupil první kýbl Morsuvinu.
Není mi zkrátka jasné, proč CHKO nedokáže používat k ochraně tak významných lokalit, jako jsou relikty téměř 200letých jedlobučin, prvky "na úrovni doby" a místo toho vyrábí jakési drátěnky, které se pak za pár měsíců většinou válí roztahané zvěří a návštěvníky všude možně, jen ne nad jedlemi, které mají chránit. Nebo které tam sice zůstanou, ale jakmile jimi jedlový terminál prorazí, je opět zkousán.
Copak toto je přístup odborníka?
Bohužel ani tento odkaz nedokážu otevřít. Co to jsou za servery, že mě na ně nenavede ani Google, když si to otrocky zkopíruju do vyhledávače?
Nemám zájem útočit na CHKO, ale nezlobte se na mě, toto je amatérismus. Co poví ti lidé veřejnosti, až se jim po odumření zbytku 300letých jedlí promění ten porost na bučinu se smrkem??