V šesti krajích České republiky panuje nepříznivý stav v lesích. Nejviditelnější je to v předhůří a nízkých polohách Jeseníků, kde jsou ve smrkových porostech rozsáhlé holiny. Uvedli to zástupci hnutí Duha. Ukazují to podle nich záběry z dronu z posledních několika měsíců. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) se dá do tří let očekávat úplný rozpad smrkových porostů starších 50 let na mnoha místech Bruntálská.
Podíl vhodnějších druhů stromů v lesích sice stoupá, podle ekologů to ale není dostatečně rychle. Bez výrazné změny hospodaření podle nich lesy nepřežijí. „Hynutí lesů na velké části území České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem již nyní především ve smrkových porostech výrazné dopady. Nejvíce na severní Moravě, kde probíhá největší katastrofa lesů za posledních 200 let," uvedli ekologové. Na vině podle nich není jen kůrovec, ale i klimatické změny a v některých oblastech větrná kalamita.
Například lesy v Moravskoslezském kraji podle zástupců státních podniků Lesy ČR (LČR) a Vojenské lesy a statky ČR (VLS) chřadnou kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat. Narušeno je prakticky 90 procent lesů. Hrozí navíc, že se při pokračujícím suchu bude kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šířit dál na západ. Problémy se suchem mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá brouk kůrovec nebo houba václavka.
„Narušené jsou lesy napříč všemi dřevinami právě s ohledem na sucho a chřadnutí. Nicméně tak, jak odchází smrk, jsou ty plochy nejvíce vidět. A to je zhruba polovina všech zalesněných ploch v Moravskoslezském kraji," varoval ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil. Lesní správce LČR ve Vítkově Jiří Groda řekl, že stoprocentně zdravý smrkový porost už ve svém regionu nemá.,y loňském roce jsme vytěžili 130 000 kubíků dříví, běžný plán je asi 100 000 kubíků takže to bylo asi o třetinu více," řekl správce. Nejhorší byl podle něj rok následující po velmi suchém létě 2015. „To bylo 250 000 kubíků. Nicméně většina toho dříví, od 90 do 99 procent, je nahodilá těžba, to znamená vývraty, zlomy, kůrovcové stromy, všechno, co se týče ochrany lesa," řekl Groda. Pospíšil řekl, že se lesáci snaží poškozené stromy odstranit co nejdříve, proto vznikají velkoplošné holiny. Stejně tak se snaží lesní plochy co nejdříve obnovit. „Ponecháváme všechny ostatní dřeviny tak, aby tam aspoň nějaký kryt zůstal, a následně vysazujeme pestrodruhovou skladbu dřevin," řekl Pospíšil.
Nezačalo se včas
Hnutí Duha uvedlo, že kdyby se s proměnou porostů začalo po roce 1989 včas, mohla už být v přírodě blízkém a odolném stavu čtvrtina lesů. Na mnoha klimaticky nevhodných místech se podle hnutí stále vysazuje až 75 procent smrků. „Se změnou druhové skladby a přírodě blízkým hospodařením se musí začít hned, aby krize v lesích nepokračovala a aby se postupně stávaly naše lesy pestřejšími a odolnějšími vůči změně klimatu," uvedl za hnutí Jan Piňos.
Hlavní inženýr divize Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou Tomáš Klevar řekl, že situace vojenských lesů plně kopíruje stav u Lesů ČR, stejně jako soukromých či obecních lesů. „Dynamika oslabení porostu je strašně velká," řekl. Druhová skladba vysazovaných stromů se podle něj mění ve prospěch listnatých. „U nás na divizi se překláníme na 60 procent listnatých a 40 procent jehličnatých dřevin," řekl Klevar. Pospíšil řekl, že v Lesích ČR se nyní smrk vysazuje asi v 15 procentech. „Chceme s ním pracovat, je přirozenou dřevinou, aleje tam celá škála až deseti dalších jiných druhů dřevin, které sázíme," řekl. Mezi vysazovanými stromy jsou například buky, duby, modříny, borovice, jasany, osiky nebo břízy. Obnova lesů bude trvat dlouho. „Plocha bude zalesněna poměrně rychle. Ve formě dvou-, tří-, čtyřmetrových porostů to bude, řekněme, do deseti, 15, 20 let. Ale abychom se dočkali vzrostlého lesa, tak si budeme muset počkat desítky let," řekl Pospíšil. Lesy se navíc výrazně změní. „Les bude pestřejší, nebude to vypadat tak jako doposud. Je potřeba si na to zvyknout. Samozřejmě se změní i druhová skladba jak podrostu, ale i třeba hub, které v tom lese rostou. Smrkový les je především o suchohřibech, a les dubový, který vyroste, tam jsou jiné houby," podotkl.
Podle zástupců Lesů ČR jsou suchem a chřadnutím postiženy lesy napříč všemi dřevinami. U smrků, které mají mělký kořenový systém, je to ale nejvíce vidět. Oslabené stromy pak napadá kůrovec nebo houba václavka.
Nutná změna v hospodaření
Podle ekologů se nedá předpokládat, že by se situace v budoucnu zlepšila. „Jak dokládá studie vědců z Mendelovy univerzity, bude až 80 procent ploch dnes osázených smrkem v následujících 40 letech naprosto nevhodných pro pěstování právě tohoto stromu," sdělili. Sázení jiných, vhodnějších dřevin, není podle nich dostatečné. Vadí jim, že podle současné legislativy je možné na místě mnohých polomů a holin stále sázet až 75 procent smrků.
Podíl jiných druhů stromů než smrků v lesích roste, děje se to ale velmi pozvolna, konstatuje i zpráva o stavu životního prostředí za rok 2016, podle níž byly v České republice listnáče na 26,7 procenta plochy lesů. „V dlouhodobém horizontu je možné sledovat trend přibližování se k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Tento proces je však velice pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu," stojí ve zprávě.
Hospodaření v lesích v souladu s přírodou upravuje Národní lesnický program z roku 2008 a od loňska také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. V něm je mimo jiné ustavena povinnost pečovat o přirozenou obnovu lesa, zvyšovat jeho odolnost a postupně nahrazovat smrkové monokultury vhodnějšími porosty. „Ministerstvo životního prostředí bude naplňování národního akčního plánu sledovat a každoročně vyhodnocovat," uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Podle ekologů je změna hospodaření v lesích nutná ihned. Upozorňují na ni ve výzvě Zachraňme lesy, kterou spustili na webu. Postižené jsou porosty nejen v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ale také v severní části Zlínského kraje a od loňska na Vysočině, v Jihočeském a Plzeňském kraji. •
