Slovo les vyvolává v každém člověku nějakou představu a nějaké souvztažnosti. Představy a asociace to mohou být u jednotlivce velice rozdílné. Les může být jehličnatý, listnatý, smíšený, mladý, starý, tmavý, světlý atd. Ve Střední Evropě je na pořadu změna složení lesních porostů podle druhů. Naší současnou krizi s kůrovcem představují jehličnaté monokultury smrku ztepilého a borovice lesní.
Z hlediska pracnosti a tudíž nákladů jsou monokultury výhodné, ale naproti tomu jsou velmi zranitelné ze strany škůdců z říše hmyzu. Les však obecně hmyz potřebuje. Kupříkladu v procesu opylování..
Kůrovec není opylovač, ale masívní nasazení chemie zničí s kůrovcem i hmyz potřebný.
V lese rostou borůvky, brusinky, maliny a houby, jež by postřik znehodnotil.
Les můžeme obnovovat vysazováním sazenic vypěstovaných v lesních školkách, nebo přirozeným způsobem. Při těžbě mýtního lesa lesník ponechává několik stromů na hektar stát, říká se jim výstavky. Na výstavcích vyrostou šišky, které po dozrání uvolňují miliony semínek s blanitými křidélky a vítr už obstará jejich rozptýlení po pasece, ale i po vzdálenějších plochách. Zkušenost říká, že takto vzniklý les může lesník v průběhu 5 – 10 roků kultivovat, hlavně tím, že uvolňuje prostor těm nejlepším jedincům z náletu semen.
Celý článek najdete v Týdeníku Českolipsko.
