OSTRAVA Stupeň číslo devět nebo deset. Tedy nejvyšší ohrožení. Taková je prognóza Českého hydrometeorologického ústavu ohledně aktivity klíšťat v těchto dnech.
„Počasí, které teď panuje, je pro klíšťata ideální. Ne moc horko, ne moc mokro. I mírná zima jim prospěla a výskyt je vyšší," řekla vedoucí Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená.
Při desátém stupni aktivity klíšťat doporučují odborníci použít repelent a prakticky vůbec nevstupovat do listnatých a smíšených lesů. „Tady je koncentrace klíšťat vysoká, hojně se vyskytují taky v křovinatých a travnatých porostech do jednoho metru výšky, takže se objevují i v městských parcích, naopak nejméně rizikový je hustý smrkový les uvnitř," zmínila hygienička krajské stanice Irena Martinková.
Lidé by si na klíšťata měli dát pozor například u přehrad Těrlicko a Žermanice, pak u Cvilína, Ježníku, Albrechtic, Holovic a na Osoblažsku. Na Opavsku pak třeba v Hradci nad Moravicí nebo u Komárovských Chaloupek.
„Mezi endemické, tedy vysoce rizikové oblasti patří právě Bruntálsko a Opavsko, ohniska ale v posledních letech vznikají i na Frýdecko-Místecku. Naopak relativně bezpečné jsou Beskydy nebo Jeseníky, horské oblasti u klíšťat nejsou totiž moc oblíbené," přiblížila Martinková. Na Bruntálsku je také nejvyšší procento klíšťat nakažených encefalitidou. „Je to zhruba 0,25 procent, u boreliózy je riziko mnohem vyšší, nemoc přenáší zhruba patnáct až dvacet procent klíšťat," přiblížila Zelená s tím, že infekčnost klíšťat se v terénu testuje už od roku 1970.
Fakt, že sezona klíšťat začala, potvrzují i infekční oddělení v nemocnicích. „Momentálně hospitalizujeme už dva případy encefalitidy. Jedná se o jedno dítě a jednoho dospělého. Boreliózu pak léčíme celoročně, ale většinou ambulantně," popsal mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě Tomáš Oborný. Zatím se ale nedá určit, zda bude počet nakažených vyšší než v předchozích letech.
„Rizikové období teprve začíná, zlom uvidíme na konci května a pak v dalších měsících. Zatím máme jedno podezření na encefalitidu," uvedl primář Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Přestože lékaři varují před trvalými následky encefalitidy a doporučují očkování, tak aplikovat vakcínu si nechá jen zhruba pětina lidí v regionu. „Proočkovanost populace se pohybuje kolem dvaceti procent. V sousedním Rakousku je to skoro devadesát procent," uvedla ředitelka krajské hygieny Helena Šebáková.
Na jaře se ale zájem o prevenci zvyšuje. „Lidé si uvědomí, že se budou více pohybovat v přírodě, a chtějí se rychle naočkovat. V těchto případech aplikujeme zrychlený cyklus, kdy odstup mezi první a druhou dávkou vakcíny je jen zhruba čtrnáct dní místo klasického měsíce. Přesto trvá, než si tělo vytvoří protilátky, takže člověk je imunní zhruba po měsíci, co si přijde pro první dávku," uvedla vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny v centru Ostravy Hana Ševčíková. Klíšťata kromě encefalitidy přenáší i nebezpečnou lymskou boreliózu. Proti té ale zatím prevence neexistuje. „Vakcínu vědci teprve vyvíjejí, proto musíme lidem doporučit jen repelent. Bakterii boreliózy ale trvá několik hodin, než se dostane ze zakousnutého klíštěte do organismu. Prohlížení se po návratu z lesa nebo vycházky proto má smysl a můžeme tak nákaze předejít. U encefalitidy je přenos mnohem rychlejší," sdělila Ševčíková.
Klíšťata ale přenáší i některé méně známé nemoci. „Jedná se o ehrlichiózu, o které se vědci domnívali, že se objevuje jen u psů, je ale nebezpečná i u člověka. Dalším onemocněním je babesióza, která může doprovázet boreliózu. Jsou to ale ojedinělá onemocnění," uzavřela Zelená.
„Bakterii boreliózy trvá hodiny, než se dostane z klíštěte do organismu."
Hana Ševčíková vedoucí očkovacího centra
