Odpůrci Národního parku Křivoklátsko se obávají, že lidem bude vnucováno rozhodnutí mezi nádrží na řece a národním parkem.
Křivoklát – Studie počítající s možnou výstavbou retenční nádrže na řece Berounce je podle některých kritiků vyhlášení Národního parku Křivoklátsko jakousi pákou, aby obce, které jsou proti tomuto záměru, změnily své stanovisko.
Ačkoliv to sice nikdo z příznivců vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nepotvrdil, z vyjádření některých ochránců přírody a také politiků je téměř jasné, že se začne možný záměr na výstavbu retenční nádrže používat jako argument pro získávání podpory mezi dotčenými obyvateli obcí pro vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pokud by totiž k vyhlášení národního parku skutečně došlo, snahy některých starostů z obcí na dolním toku Berounky o přehrazení řeky v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko by byly najednou pasé.
Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla se například na demonstraci proti možnému vzniku retenční nádrže nechal slyšet, že Křivoklátsko je posledním možným místem v České republice ještě vhodným k vyhlášení národního parku.
„Křivoklátsko a jeho hodnoty nemá cenu blíže popisovat, řada z vás je zná. Když se podíváte z letadla na území řeky Berounky, je to jako náhrdelník s navlečenými zelenými perlami, protože celé to údolí, které tvoří páteř Křivoklátska, je poseto těmi nejhodnotnějšími částmi národní přírodní rezervace. Nejedná se pouze o část na Křivoklátsku, ale i o území výše proti proudu až ke Krašovu. Tato přehrada, nebo řekněme suchý poldr, by zničila údolí do té míry, že by zanikla, myslím, celá chráněná krajinná oblast. Je to území minimálně evropského významu a bylo vyhodnoceno jako potencionální národní park v České republice, což samozřejmě svědčí o vysokých přírodovědných hodnotách. Výstavbou přehrady by vše zaniklo," nechal se slyšet na roztocké demonstraci ředitel CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.
Že se mezi ochránci přírody, kteří usilují právě o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, a také politiky začíná hovořit v duchu buď národní park, nebo retenční nádrž, potvrdil zdroj dobře informovaný s děním kolem nejrůznějších petičních výborů. „Začíná se o tom mluvit zcela otevřeně. Velmi často to také zaznívá na neoficiálních jednáních, nebo při nejrůznějších setkáních petičních výborů. Ačkoliv s vyhlášením národního parku souhlasím, to, že by se měla nádrž a park postavit proti sobě a obyvatelé by si měli vybrat, se mi nelíbí.
Nikdo o tom nechce veřejně mluvit, ovšem je to tak," reagoval na dotaz Rakovnického deníku dobře informovaný zdroj, který si ale nepřál být kvůli možným nepříjemnostem jmenován. „Konstatoval jsem, že národní park bude vyhlášen jenom za podmínky, že s tím budou souhlasit právě místní lidé, a za tím si stojím. Co se týká přehrady na Berounce, Středočeský kraj ji nepodporuje," nechal se slyšet už dříve Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje.
Svůj nesouhlas se záměrem vystavět na řece Berounce retenční nádrž vyslovil v předchozích týdnech také prezident České republiky Miloš Zeman. Sám také nepodporuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Ještě před zvolením do funkce prezidenta podepsal petici proti vyhlášení národního parku.
„Já si myslím, že člověk nemá měnit své názory podle toho, jestli je ve velmi významné funkci důchodce na Vysočině, anebo ve funkci prezidenta. Vím, že obec Křivoklát je proti národnímu parku, naopak některé obce jsou pro, čili musíme respektovat názor všech občanů. Na Šumavě jsem byl mnohokrát, vím, že tam dokázali díky kůrovci, kterému pustili volnou uzdu, zničit asi tak jednu třetinu šumavských lesů," zmínil prezident Miloš Zeman při návštěvě Rakovníka. A ještě poznamenal, že už v minulosti hovořil se starostou Lipna a ptal se jej na to, proč Lipno prosperuje. „Odpověděl mi: Protože nejsme na území šumavského národního parku," citoval Miloš Zeman.
PŘEHRAZENÍ NÁDRŽE
Podle studie, kterou najdete na webových stránkách Povodí Vltavy, by například retenční hráz u Roztok na Křivoklátsku měla měřit okolo čtyřiceti metrů. Vodě by tak musela ustoupit nejen lidská obydlí, ale také řada kulturních a historických památek a řada míst z knih velmi známého spisovatele Oty Pavla, jako například Hostinec U Rozvědčíka. Voda by však postupovala i dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna. Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se uzavřela. A postupně by se tak začala zatopovat údolí řeky. Nutné by tak bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti, rekreační střediska. V případě vybudování vodní nádrže u Roztok by to znamenalo zatopení chatové oblasti Višňová na levém břehu Berounky, pod vodou by byla zčásti také komunikace mezi obcemi Roztoky a Branov včetně údolí potoka Klučná. Zatopení by neunikl ani kemp u Branova, ale také přívoz u Branova včetně lokality V Luhu.
„Z pohledu ministerstva životního prostředí říkáme velmi kategorické NE stavbě přehrady v této oblasti a muselo by se stát opravdu něco velmi mimořádného a dramatického, abychom tento názor změnili," nechal se slyšet ministr životního prostředí Richard Brabec.
Související články najdete na rakovnicky.denik.cz.
***
„CHKO Křivoklátsko je území minimálně evropského významu a bylo vyhodnoceno jako potencionální národní park v ČR. Výstavbou přehrady by vše zaniklo." Petr Hůla
Časový sled jednání o parku
– O vzniku Národního parku Křivoklátsko se hojně diskutuje od roku 2009, s přípravami se začalo o rok dříve. – Tehdejší ministr životního prostředí a zemědělství Pavel Drobil (ODS) v roce 2010 požadoval ekonomickou analýzu projektu NP Křivoklátsko a navíc chtěl znát názory občanů, jichž se vyhlášení dotkne. S tím tehdy nesouhlasilo vedení Středočeského kraje v čele s Davidem Rathem. – V roce 2010 začala kolovat mezi cyklisty petice. Nebyla proti vyhlášení NP, ale proti tomu, že cyklisté nebudou smět jezdit po lesních cestách a stezkách. – Zhruba v polovině roku 2010 byl vyhlášen Lesnický park Křivoklátsko (vůbec první v ČR). – Odpůrci NP předali v roce 2012 Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR petici proti vzniku parku se 14 tisíci podpisy. – V roce 2013 požádali o pomoc odpůrci NP prezidenta ČR Miloše Zemana. Tentýž rok se proti vyhlášení NP Křivoklátsko postavil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák (ČSSD). – Po výměně vlády se v roce 2014 znovu obnovily diskuze na téma vyhlášení národního parku - Po změně na postu hejtmana Středočeského kraje v polovině roku 2014, kdy Josefa Řiháka vystřídal stranický kolega Miloš Petera, se změnil také postoj vedení kraje. Právě nový hejtman se řadí mezi podporovatele vyhlášení národního parku. Odpůrci parku tak přišli o svého spojence. - V roce 2015 prezident Miloš Zeman při oficiální návštěvě města Rakovníka řekl, že svůj názor na vyhlášení NP Křivoklátsko nezměnil – nepodporuje jej.
