Ochranáři v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava dál bojují s invazivním pajasanem, platí pro něj nové pravidlo. Vlastníci pozemků totiž mají nově povinnost jej sami doporučenými způsoby průběžně odstraňovat. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Vyznačuje se rychlým růstem a také vylučováním látek, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté. Původem okrasný strom exotického vzhledu ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem.
V oblasti začalo platit opatření obecné povahy k regulaci pajasanu. V praxi to znamená, že pokud se pajasan na nějakém pozemku objeví, mají nyní jeho vlastníci a uživatelé povinnost jej doporučenými způsoby průběžně odstraňovat. Mělo by se tak zabránit šíření této nepůvodní rostliny.
„Na likvidaci pajasanu budeme spolupracovat s pálavskými samosprávami a hospodáři. Věříme, že se nám podaří motivovat i uživatele drobných pozemků, protože bez jejich pomoci není reálné, že by se zabránilo dalšímu šíření této invazní dřeviny,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pajasanu se daří především v teplých oblastech. Snadno se šíří výhony z kořenů i kmene. Je mimořádně odolný a zarůstá nejen cenné přírodní biotopy, ale také zapleveluje zemědělské kultury a ohrožuje statiku staveb v sídlech. K vytváření velkých hustých porostů často přispívá i nevhodný způsob jeho odstraňování prostým kácením.
„Musí nám pomoci chemie, ale velmi pečlivě aplikovaná. Nejúčinnější metodou, jak pajasany trvale odstranit, je totiž vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část. U malých stromů doporučujeme herbicidem potřít částečně oloupané kmínky, semenáčky zase lze do zesílení kořene jednoduše vytrhávat. Důležité je, aby se herbicid aplikoval velmi přesně pouze na jedno místo a neunikl do okolního prostředí. Ukázalo se, že bez jeho využití je boj s pajasanem předem prohraný,“ uvedl Kmet.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Znojmo 20. února (ČTK)
