Relace: Týden v kraji
Moderátor (Dita Vojnarová):
Zveme vás na Jesenicko. Ochránci přírody chtějí pro horské smrčiny v Jeseníkách bezzásahové zóny, tedy oblasti, kde by platil zákaz těžby i jakékoliv jiné hospodářské činnosti. Důvod? Chtějí smrčiny ponechat samovolnému vývoji, lesníci ale jejich nadšení pro svůj plán nesdílí. O podrobnosti se zajímala Andrea Švubová.
Redaktor (Andrea Švubová):
Horské smrčiny zabírají v Jeseníkách asi 8 tisíc hektarů, většina roste v přírodních rezervacích. Majestátně se tu tyčí k nebi. Protože se ale v posledních letech přes největší moravské pohoří přehnalo několik větrných smrští, došlo k četným polomům a vývratům. Jak tedy o smrčiny nejlépe pečovat? Ochránci přírody jsou pro bezzásahové zóny, kam by nikdo neměl přístup. Vznikla by tak jednoduše divočina, říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.
Host (Jan Halfar, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky):
Určitě jsou zachovalé, ale v každém případě se ve většině z nich dosud nějakým způsobem zasahuje minimálně proti kůrovci a smyslem toho našeho uvažování je, abychom tu přírodu někde ponechali skutečně samu sobě, abychom zde ponechali přírodní procesy a měli jsme možnost se od přírody učit a ne ji neustále ovlivňovat lidskými zásahy.
Redaktor (Andrea Švubová):
Lesníci se ale obávají, že by v takových oblastech mimořádně dařilo kůrovci a ten by pak mohl napadnout další stromy a dopad na stabilitu okolních porostů je pro nás zásadní, zdůraznil lesní správce v Loučné nad Desnou Tomáš Pospíšil.
Host (Tomáš Pospíšil, lesní správce Loučná nad Desnou):
Bylo to opravdu první bezzásahové území ve smrčinách, což je v podstatě nejzranitelnější z hlediska ochrany lesa a ty porosty, které tady máme v Jeseníkách, tak z větší části nejsou původní a to ohrožení kůrovci zejména je tam obrovské, to znamená pokud nezachováme tyhle původní porosty a ten genofond toho jesenického smrku, tak to způsobí daleko větší škody než to, že bychom tam zasahovali byť proti kůrovcům jenom.
Redaktor (Andrea Švubová):
Bezzásahové zóny chtějí ochránci přírody prosadit zejména v nejcennějších partiích, uvedl Jindřích Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky
Host (Jindřich Chlapek, Správa CHKO Jeseníky):
Jednou z těch oblastí, kterou budeme navrhovat pro diskusi o bezzásahovém území je závěr Údolí Bílé Opavy, jinou takovou oblastí může být rovněž některé jiné porosty v národní přírodní rezervaci Praděd, případně v národní přírodní rezervaci Rejvíz.
Redaktor (Andrea Švubová):
Lesníci ale poukazují na zkušenosti ze Šumavy, kde se podle ředitele Krajského inspektorátu Lesů České republiky v Šumperku Vlastimila Štefla podobný experiment příliš nezdařil. Vedl ke kůrovcové kalamitě a nyní tam mají tisíce hektarů mrtvého lesa.
Host (Vlastimil Štefl, ředitel Krajského inspektorátu LČR v Šumperku:
Postupoval bych opatrně, protože můžeme si vzít příklad z Šumavy a jiných lokalit, kde když došlo k období, kdy se začaly dvě strany dohadovat, budeme bojovat proti kůrovci nebo ne, tak došlo k tomu, že jsou tam lokality, kde je 2krát 10 kilometrů mrtvého lesa.
Redaktor (Andrea Švubová):
Správa CHKO Jeseníky věří, že se s lesníky nakonec dohodne. Tomu ale bude předcházet dlouhá a odborná diskuse.
