Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 12.07.2007
Autor: IVAN TRUHLIČKA
Rubrika: Kraj Hradecký
LIKVIDACE KALAMITY V KRKONOŠÍCH Většinu dřeva poničeného lednovým orkánem Kyrill se už správcům Krkonošského národního parku podařilo vytěžit, ale hrozba kůrovcové kalamity ještě úplně zažehnána není.
Vrchlabí - První jarní nálet obávaného lýkožrouta smrkového do krkonošských lesů poničených lednovým orkánem Kyrill se správcům národního parku podařilo zvládnout, ale hrozba kůrovcové kalamity ještě zažehnána není. Pod kůrou napadených stromů totiž v těchto dnech začíná vyrůstat druhá generace nebezpečného brouka.
"Dosud jsme zpracovali necelých šest tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem, v lesích ho zbývá už jen nepatrné množství. Napadených stromů je asi třikrát až čtyřikrát víc než v jiných letech, ale o kůrovcové kalamitě se zatím mluvit nedá," uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.
Část dřeva ještě musí vytěžit
Lesníci nyní procházejí lesy a zjišťují sílu letošního druhého útoku kůrovce. Brouk se totiž vyvíjí až šest týdnů a teprve v tomto období začnou napadené stromy usychat. "Počítáme s tím, že nějaké dřevo napadené kůrovcem ještě budeme muset vytěžit. Snad ho už nebude moc," doufá ředitel.
Orkán Kyrill řádil v Krkonoších letos v lednu. Větrná smršť dosahovala na hřebenech rychlosti až 216 kilometrů v hodině. Nejvíce postižena byla především východní část hor, zejména lesní správy Horní Maršov, Pec pod Sněžkou, Černý Důl a Svoboda nad Úpou.
První odhady mluvily o 70 tisících krychlových metrech poškozeného dřeva. Toto číslo postupně narůstalo, až se zastavilo na dnešních 87 tisících kubíků. To je téměř tolik dřeva, kolik se v národním parku vytěží za celý rok.
"V této chvíli je zpracováno přes devadesát procent kalamity. Do konce července bude hotovo vše. V prvním pololetí roku jsme tedy museli vytěžit to, co jindy za celý rok. Právě rychlost, s níž poškozené kmeny zmizely, byla v boji s kůrovcem klíčová. Kdyby se polomy nechaly být, kalamita by dnes byla až v Polsku," zdůraznil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Další opatření v boji s lýkožroutem spočívala v rozmístění feromonových lapačů, chemických postřicích a v ručním odkorňování ležících stromů pomocí loupáků. Oloupaná kůra i s larvami rychle zasychá, takže kůrovec nemůže dokončit svůj vývoj. Loupat kůru vyrazili dokonce i úředníci ze správy národního parku. "V červnu jsme měli katastrofální nedostatek lidí. Na tři pátky jsem proto přeřadil pracovníky na práci v lese," sdělil ředitel národního parku.
Kvůli odstraňování lesní kalamity museli správci parku i o prázdninách omezit provoz na některých turistických trasách a část z nich uzavřít. "Vstup do prostoru těžby je striktně zakázán. Přísný režim je v zájmu bezpečnosti turistů," upozornil Drahný.
Většinu cest, kde zákaz vstupu platí, turisté naštěstí téměř nevyužívají. Jde především o lesní úseky zeleně značené cesty od Dvorské boudy na Liščí svážnici a o žlutou trasu od Tetřevích bud k Liščí boudě. Do 8. srpna nemohou turisté využívat ani červeně značenou Železnou stezku mezi Richterovými boudami a Modrým dolem a lesní cestu mezi Spáleným mlýnem a Žacléřskými boudami na Horní Malé Úpě.
Foto popis: DŘEVO MUSÍ PRYČ. Těžba kalamitního dřeva poničeného lednovým orkánem Kyrill v Krkonošském národním parku se chýlí ke konci.
Foto Autor - ILUSTRAČNÍ Foto - MAFA - LUMÍR SCHULZ
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
