Táborsko – I laikům je při pohledu na opadané listí jasné, že letos vstoupil do přírody podzim mnohem dřív, než bývá zvykem. Lidem, kteří stromům rozumí, je jasná ještě jedna věc: mnohé z nich v letošním suchu neobstály.
Správci lesů, pracovníci odborů životního prostředí i dendrologové teď o něco více zvedají hlavy a hledí do korun stromů. Evidují škody, které na porostu léto zanechalo.
Méně odolné dřeviny, které o listy již přišly, mají osud spočítaný. Uschnou. „A nemusí to potkat jen břízy, u nichž je tento stav nejmarkantnější, ale vypadá to, že i jiných vlhkomilných dřevin, jako jsou osiky, bude příští rok suchých relativně hodně," předpovídá dendrolog Miroslav Kohel. Stromy se připravují na zimu o několik měsíců dříve a vstoupí do ní s deficitem vláhy, který půda střádá minimálně dva roky.
Jak Miroslav Kohel vysvětluje, shozením listů bojovaly o holý život. „Stromy si v horku potřebují uchladit svůj listový aparát, k čemuž potřebují vláhu, již čerpají ze země a na povrchu ji listy odpařují. Když se tímto způsobem nedokáží ochladit, listy odhazují, aby si zachovaly život," říká s tím, že šanci na přežití mají ty, které si včas vytvořily záložní pupeny, z nichž jim příští rok nové listy vyraší.
Opadané listí tedy ještě nemusí mít fatální následky. Jehličí na zemi má však jasnou prognózu: strom už šanci nemá. „U nově zasazených kultur vidím velký úhyn, téměř 50 procent, zatímco běžně to bývá 10 až patnáct," zmiňuje správce táborských městských lesů Jan Kalafut lokalitu u pískovny Hůrka.
Starší porost teď děsí kůrovec, kterému se teď velmi daří. Smrkům již usychají špičky. „Teď v týdnu s kamarádem plánuji letecký průzkum, kdy jsou vršky lépe vidět. U dubů vše poznáme až příští rok," dodávce lesník.
Více sil do přežití musely investovat stromy ve městech, která jsou na vláhu ještě skoupější. „Nejhůř na tom asi budou břízy. Ze všech dřevin potřebují vody nejvíc. Jsou to rychle rostoucí stromy, které mají hustější olistění na rozdíl třeba od akátu. Vzrostlé břízy potřebují sto až 300 litrů vody denně. A to neměly. Ale úplně fatální ty následky nebudou," věří Miroslav Kohel.
Jak uvedla Ladislava Blažková z odboru životního prostředí bechyňského úřadu, uschly jim asi čtyři smrky. U nové výsadby doufá, že se z horka vzpamatuje. „Hasiči nám stromy zalévali, nemyslím proto, že by měly být následky sucha fatální," tipuje. Podle dendrologa si z listnatých stromů statečně vedl dub a z jehličnatých borovice, neboť mají hluboké kořeny. Vliv má ale také lokalita, kde strom roste, zda jde o vyprahlé nebo vlhké místo.
Miroslav Kohel však registruje ještě další projev letošního tropického léta, kterým je bez vnějších příčin lámání větví u zcela zdravých stromů. Tím se například zabýval u památné lípy v Jistebnici.
„Každá jednotlivá buňka ve dřevě je naplněná vodou a tím drží větev v napětí a pružnou. Když se obsah sníží, větve ochabnou. Letos máme plodný rok, takže stromy jsou obalené ovocem a to na větve vyvíjí velkou sílu. Jak zapršelo, stromy do listů a plodů napumpovaly vodu, aby je zachránily. Tím ale zatížily konce větví, které se nyní lámou, neboť v sobě nemají vodu."
Zavřená cesta
Nalistech jsou i tak zvané průduchy, které se podle vláhy otvírají nebo zavírají. Když je potřeba, zavřou se a udrží si vláhu. Při dlouhotrvajícím suchu k tomu nemají důvod. Když zaprší a na povrchu listu se drží vláha, průduchy se otevřou a přijmout vzdušnou vláhu. Jde o mechanizmus, kdy vodu přijal přes listy.
„Ale stále není vláha v kmenu a větvích. Tam ji lze dostat jedině pomocí kořenů, jenže vláha není ani v zemi. Takže kmeny a větve jsou pořád suché, zatímco listy už dešťovou vláhu přijaly. Těm již spáleným to ale nepomůže. Zásobené jsou jen zelené listy," dodává k přírodním dějům Miroslav Kohel.
Stromy si potřebují uchladit svůj listový aparát, k čemuž ale potřebují vláhu, již na povrchu listy odpařují. Když se tímto způsobem nedokáží ochladit, listy odhazují, aby si zachovaly život. Miroslav Kohel, dendrolog
