Mírnou zimou oslabené stromy hůře odolávají škůdcům
Poslední roky přibývá zim s abnormálně vysokými teplotami, které lámou rekordy.
Vyhněme se otázce, jakou měrou za nezvyklým chováním počasí stojí globální oteplování, lidská společnost či přirozené přírodní cykly, a položme si otázku, která se nás dotýká mnohem bezprostředněji: Jaký vliv má nadprůměrně teplá zima na rostliny a zvířata?
V zimě stromy odpočívají a pokud neprojdou určitým počtem mrazivých dní, rostlinné hormony zabraňující pučení se neodbourají a na jaře na nich nevyraší listy. Strom je tak odsouzen k zániku. Mírnou zimou oslabené stromy také mnohem hůře odolávají svým škůdcům. V současnosti jsou nejviditelnějším projevem teplých zim kůrovcové kalamity, které decimují smrkové lesy po celé republice.
Nutno dodat, že kdyby v našich lesích nerostly jen stejnověké monokultury smrku, dopad klimatických změn by byl mnohem mírnější.
Celý článek najdete v Naše Valašsko - regionálním týdeníku.
Komentáře
Čím, s podobným účinkem na prostředí kde žijeme všichni, je chcete nahradit???
Pláštěm kolektorů, jak hlásá naše energetická loby ???
No hodně úspěchů....
Každý strom má své nezastupitelné místo a jen bláhový člověk míní jinak.
Listnatý strom v zimě pouze odpočívá, proto má trochu více síly v této době oproti jehličnanům, ale i tato jeho výhoda už ztrácí dech....
jehličnaté stromy sice neshazují v zimě jehličí, ale to neznamená, že u nich probíhá látková výměna, která by byla výrazně vyšší než u bv té době bezlistých listnáčů. Vždyť to ani není možné - i při teplé zimě (0 - 5 st.C) nevegetuje ani smrk.
Tento efekt je proto naprosto zanedbatelný a je spíš jedním z fake argumentů smrkařské lobby, která se nemůže smířit s tím, že její čas už definitivně skončil.
Podobně jsou přeháněny efekty vyčesávání vody z námraz - to platí pouze na hřebenech a pouze za delších anticyklonálních period. Kolik takových bylo třeba tuto zimu i na vyhlášené Vysočině?
Situaci na Valašsku dobře znám, právě tam mám své lesy. Řada majitelů lesa spoléhala na tuhé zimy, během nichž by měl snad kůrovec "vymrzat". Ano, tento efekt byl potvrzen, ale jen pro teploty -25 a nižší, tedy snad pro Sibiř či Kanadu, u nás je to naprosto nereálné.
Článek má pravdu, protože teplá zima znamená zvýšenou činnost kůrovce z důvodu, že podstatně méně hibernuje. Osobně jsem zjistil, že je aktivní už při 5-8 st.C, což byla třeba většina listopadu. Pohybující se larvy jsem zjistil i v průběhu prosince, prakticky na všech napadených a ještě neuschlých, nevytěžených smrcích.
Zkuste si proto sám odhadnout, co teplá zima dokáže. Je určitě něco úplně jiného, když larvy i přes zimu vegetují, žerou a posilují na jarní rojení, než když se vzbudí teprve někdy koncem března a mají mnohem méně času.
A kdy toto vzniká?
Když tu někdo vytvoří setrvalý základ, kterého se generace lesníků báli a nikdy jej nedopustili, tedy pokud jim na to prostředky stačili.
Dnes oproti nim máme prostředky úžasné, ale dodržování pravidel nám řádně brání v ochraně a účelu.
Pak to ale není o oteplování, ale o lidské chybě, kterou už dnes musím charakterizovat jako obecnou.
Proč?
Jelikož se týká všech a nikdo si to nechce moc připustit, dokud asi nebudem umírat.....
Za sebe bych rychle rušil zem. dotace, či jich sakra rychle dal alespoň 1/2 do lesů.... a pak bych čekal dalších 20-30 let jestli bude ještě co zachránit.
Osobně myslím, že už je tak 15 min. po dvanácté, ale příroda by mohla také trochu pomoci.....