PÍSEK – Jestli někdo momentálně zažívá složité časy, jsou to lesníci. Své o tom ví jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník. Písek se řadí k těm městům v republice, která hospodaří s největšími plochami vlastních lesů. A ani Písku se nevyhnula kůrovcová kalamita. Václav Zámečník v rozhovoru popisuje, jaký dopad může na lesy mít neobvyklá zima bez sněhu a s jakými následky přežily nedávnou vichřici.
Jak jsou a tom teď písecké lesy?
Už tři nebo čtyři roky se bavíme o tom, že sucho se Píseckým horám nevyhýbá. Přibývá nám nahodilé těžby, zejména kůrovcové. Rok 2019 byl zatím nejvíc extrémní, alespoň co pamatujeme. Normálně těžíme 30, 40, maximálně 50 tisíc kubíků dřeva, ale vloni jsme vytěžili 150 tisíc kubíků. Dřevo musí někdo vytěžit, přiblížit, zaevidovat, odvést z lesa a prodat. A vzniklé plochy se musejí vyklidit a zalesnit. To všechno se děje za stejného počtu personálu, což znamená deset hajných a pár techniků a účetních. Vytíženost pracovníků je enormní a podepisuje se i na jejich psychice. Dělníky máme stálé, ale musíme najímat i větší firmy. Na trojnásobný nárůst ani nemůžeme být sami připravení. Externí firmu není těžké si najmout, ale technik je pořád jen jeden a musí vše zorganizovat.
Podle nabídek na prodej dřeva je vidět, že jeho cena padá dolů. Ale předpokládám, že práce nezlevňují. Jak se s tím vypořádáte?
To je veliký paradox lesního hospodářství. Všude teď slyšíte, jak se mají lidé ve fabrikách dobře a utrácejí. My jsme v jiném prostředí – těžař dělá podle norem a chce být zaplacený za odvedenou práci. To samé má traktorista a dopravce. Ale ceny prodaného dřeva určuje odběratel na pile. Když nám nedá víc peněz, tak jsme v pasti. Všichni okolo si určují ceny a my jsme jako vlastníci úplně poslední, kteří na současnou situaci doplácejí.
Celý článek najdete zde.
