Zatímco ministr životního prostředí minulý týden navštívil šumavské obce, ve kterých hájil novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, Plzeňský kraj stále přesvědčuje poslance, aby pro přijetí legislativy ruku nezvedli.
Kašperské Hory, Kvilda, Vimperk, Stožec. Přesně tato místa si v závěru uplynulého týdne pro svoji návštěvu vybral ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Veřejnosti zde vysvětloval, že novela zákona život na Šumavě nezhorší, ale naopak posune k lepšímu.
„Jedná se o složitý právní dokument, který lze těžko vysvětlit během 1,5hodinového setkání. Určitě je ale dobré, že se ministr setkává s lidmi a vysvětluje kroky státu,“ hodnotí pro Právo ministerskou návštěvu starosta Kašperských Hor Petr Málek (BEZPP).
Pro šumavské obce norma stále představuje riziko. Je prý příliš obsáhlá a vznáší řadu otazníků. Kašperské Hory požadují, aby novela neoslabila pozici obcí v národním parku, neohrozila zejména lesní majetky a aby zastavila trend vylidňování. „Ministr u nás jasně prohlásil, že se bude snažit posilovat pozici obcí, a také to, aby národní park a ministerstvo byly významným partnerem pro jejich rozvoj,“ dodává Málek.
Pochopení pro legislativu z pera státu nemá Plzeňský kraj, který se v minulosti neúspěšně pokoušel prosadit svůj návrh zákona o Šumavě. Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Štekla (KSČM) se kraj vždy snažil o to, aby byla nastavena jasná pravidla, která nelze ohnout podle toho, kdo je zrovna ministrem nebo ředitelem národního parku.
„Máme velké obavy, že tato novela tomu otevírá prostor. Ze Šumavy se může stát divočina, která bude zapovězena jak obyvatelům, tak turistům. Přesvědčujeme proto zákonodárce, aby novelu odmítli nebo aby ministerstvo alespoň přijalo argumenty, které my, Jihočeský kraj a dotčené obce považujeme za důležité,“ říká Štekl.
Specifická Šumava
Kraji se nelíbí, že nová legislativa má jednotně platit pro všechny národní parky. Šumava je totiž podle politiků z regionu specifická. Je větší než zbylé národní parky dohromady a na území parku se navíc nachází obce.
Nesouhlas míří také k zavádění institutu klidových zón se zákazem vstupu a k tomu, že divočina má být nově zachována na většině území. Pozitivně není nahlíženo ani na to, že vedení parku může zakázat regulaci spárkaté zvěře.
Norma navíc podle Štekla omezí vyjadřování se obcí k materiálům, jako jsou zonace či návštěvní řád. Vedení parku totiž až dosud muselo řadu věcí „dohodnout“ s radou parku, v níž jsou samosprávy zastoupeny. Novela ale slovo „dohodnout“ nahrazuje slovem „projednat“. Stát kritiku odmítá s tím, že slovo „projednat“ je právně uchopitelnější.
