logo Silvarium tisk

Ministerstvo zemědělství vloni kývlo na úpravy lesního zákona, které konečně dávaly naději na vznik odolných druhově pestrých lesů. Nyní však zařadilo zpátečku pod tlakem největšího škůdce českých lesů: myslivců.

Představte si les, ve kterém rostou duby, buky, jedle, javory a jiné listnáče různého věku pospolu s jedlemi, tu a tam i smrky a dalšími jehličnany. Smrkové monokultury, které podléhají v nevhodných podmínkách suchu a kůrovci, jsou minulostí, namísto nich máme druhově i věkově pestré lesy bující životem.

Naději, že se z této představy stane běžná praxe, vnesla do českých lesů novela lesního zákona, kterou loni na podzim s posvěcením ministerstva zemědělství schválil parlament. Jenomže k tomu, aby ministr Toman otočil, stačila návštěva předsedy Českomoravské myslivecké jednoty. A problém je opět na stole.

Celý článek najdete zde.

Komentáře  

+8 # Bača 2020-01-24 16:08
Rikam to stále dokola,polozme si otázku,kdo je nájemcem v honitbe?No většinou někdo vlivny,kdo ma styky,kdo ma peníze atd.Je to jako na golfu,tam se také domlouvaji největší kseftiky.Muzu Vam ukazat stovky hektaru,ktere jsou totalne sloupane a stejne je Lcr natira proti ohryzu,aby veřejnost videla snahu.A co na to inspekce zivotniho prostředí-no nic,protoze i u nich je spousta lovcu.Pokud se budou vycislovat skody zveri v desetikorunách za stromek,ktery ma v dospelosti cenu i několik tisíc,tak není o cem hovorit.
+8 # Starý 2020-01-24 18:40
Tak tak, při dnešním poškozování mladých stromů-nejde o úhyn, se cenných sortimentů žádná budoucí generace nedočká.
A je jedno, jestli půjde o MZD, duby, buky a nebo jehličnaté.
Tak si je páni novináři ještě rychle foťte a točte, za pár dekád to už nebude možné !!
+8 # Rensa 2020-01-23 13:42
Největším škůdcem mého lesa nejsou myslivci (s těmi se domluvím i za současného zákona, dře to, ale jde to), ale pitomci (zejména Duháci), přesvědčující veřejnost, že kůrovec není nepřítel smrkového lesa č. 1., ale neškodná součást přírody.
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-01-23 20:42
Tak samozřejmě, pokud je Vás “les” smrková plantaz, škod zvěři se moc bát nemusíte. Logicky Vám budou vadit spis ti ochranari požadující, abyste tu plantaz přeměnil na skutečný les. Což Vy samozřejmě neuděláte, ale udělá to už brzy brouk, který k vám co nevidět dorazí. Vy tam pak zase nasazite smrcky, a až je Vás následovník bude jako mozna čtyřicetiletý sklízet na palivo, bude tam muset už konečně nasadit les. Jak říká stara moudrost: nova pravda nezvítězi tím, ze by přesvědčila zastánce pravdy staré, ale tím, ze zastánci te staré vymřou.
+12 # Starý 2020-01-23 21:28
Každý máme svůj čas daný.

Bohužel za přístupu našeho státu čas našich krásných lesů končí a je dle mého jedno co tam roste.

Jakpak asi zvířátkům chutnají cedry a fíkovníky ???

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE ANI TOHO PALIVA NEDOSÁHNOU

Jen co je rozšíříte do našich lesů a spárkatá jim přijde na chuť.

Co mě děsí ještě více, je to, že není žádná reakce z našeho Mze, žádný podnět na příslušné myslivce a už vůbec že by šlo udělat kontrolu v lesích, jak to tam se škodami vypadá. A to je to vrcholný "orgán v naší myslivosti", tak to by tu snad ani za těch komančů nebylo.....
TAKOVÁ LHOSTEJNOST !!!

I KDYŽ JE I MOŽNÉ, ŽE NA MZE NEMAJÍ POČÍTAČE, TELEVIZI, RÁDIO A POD, ASI SI TAM JEŠTĚ POČÍTAJÍ S KORÁLKY A VĚŠTÍ Z KOULE !!
+12 # Rensa 2020-01-24 09:51
Asi Vás zklamu, ale moje lesy rozhodně jenom smrkové plantáže nejsou. A mladé porosty už vůbec ne, přestože, světe div se, už čtvrt století nevysazuji nic jiného než smrk. Moje lesnická politika je následující:
Na holinu (ano, dělal jsem a dělám holiny) zasadím smrk, tak 4 – 5 tisíc/ha, menší sazenice, převážně sazečem a trochu utopit, aby si stromek vytvořil adventní kořeny, nevylepšovat (ujímavost vysoká i v teplém květnu), ožin jenom nejnutnější, aby buřeň v zimně nezalehla terminál a hlavně ponechat náletové dřeviny, které smrk zastíní. Žádné oplocenky, ochrana proti okusu nátěrem nutná pouze do doby, než náletové dřeviny kryjí. A nechat být, pouze uvolňovat příliš potlačené smrčky. Po dvaceti letech paráda. Mám dvě lokality, kde smrk ve dvaadvaceti letech má průměrnou výšku 12 m s příměsí cca 30% břízy, olše, osiky a habru, na další lokalitě nižší, ale listnáčů více než 50% (zanedbané uvolnění smrku). Bez prořezávek, koruny smrku hluboko nasazené po samoredukci díky listnáčům.
Ano, brouka mám. Zatím stačily lapače a lapáky a asanace odkorněním a Vaztakem tam, kde i sousedi alespoň něco dělají. Jeden porost padl rezavý (sousedi stát a obec s harvestory), jeden porost teď půjde dolů zelený (sousední obecní lesy rezavé a vykácené po brouku). Objednám zase smrk.
A ochranáři si mohou trhnout. Neplatí, tak nemají co požadovat. Tato vlna se přežene, smrk to přežije, je velice přizpůsobivý (už jsem to tu několikrát psal, viz Lesnická práce 2012, doc. Pokorný).
+5 # Starý 2020-01-24 10:26
Ano, také řešení ke kterému se přikláním. Jen odkud berete tolik dřevin v příměsi...musíte na to mít v okolí i jinou skladbu dřevin u sousedů, což potěší.
Osobně pochybuji, při tomto způsobu prosadíte nějakou JD a jiné MZD, ale dle gusta.

Na dnešní dobu dobré řešení bez ohledu na náš rádoby odpovědný stát.
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-01-24 12:32
Měkké dřeviny (nazývané také plevelné) toto zvládnou i z mnohakilometrových vzdáleností. Osika, jíva nebo bříza vyrostou i 2 metry za rok, takže v pěstování "smíšených" porostů takového typu opravdu žádný fištrón není. Znám podobných spoustu a většinou dopadnou tak, že kolem 40-50 let věku začnou ty měkké dřeviny odumírat a vzniklé mezery obsadí smrk, který mezitím dospěl a začíná se vysemeňovat. Takže ve finále zase smrčina, jenom trochu méně monokulturní a trochu víc strukturovaná. Smíšený les to není ani z rychlíku.
Na obhajobu podobných "smíšených" porostů se dá aspoň říct, že jejich majitelé za ně nemůžou, protože dosazovat bk, db, jd se jim většinou nechce a tyto dřeviny se tam ani nemají samy odkud objevit, protože kilometry daleko jsou samá smrkopole.
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-01-24 12:24
Tak to jste mě opravdu zklamal, protože pokud považujete za adekvátní příměs ke smrku měkké krátkověké listnáče typu břízy, osiky, tak Vám musí být jasné, že do 50 let z toho budete mít buďto čistou smrčinu, obohacenou sem tam habrem, nebo podivnou pseudoboreální směsku, ve které se budou sřídat háje dožívajících pionýrských dřevin s habrem, a převažující masa smrku.
To, že Vám tam zmlazuje habr, dokazuje, že můžete být někde ve 3.-4.LVS, snad ještě i v nižší části 5.LVS, tedy tam, kde smrk v podstatě nemá co pohledávat a do budoucna má při současném vývoji klimatu až na nějaké rokle a stinné strže téměř nulovou šanci k dopěstování. A to není nějaký závěr ekologistů, ale třeba v mnoha krajích dnes už i oficiální politika LČR, které otevřeně deklarují, že do 500 m.n.m. smrk nebudou už vysazovat vůbec.
+4 # Starý 2020-01-24 12:59
Pánové, oba máte logické a pádné argumenty, které jdou respektovat a jsou k zamyšlení.
Ale s jedním se nesrovnám a to s politikou LČR !!! Alias zakladatele Mzl....

Kam nás dovedla !!!

Kdyby tak ještě jak dříve politika Lesních závodů ...
+1 # Starý 2020-01-23 21:25
No to musíte mít kůži z hrocha a žaludek varana a tuhý lesácký kořínek.
Ovšem věřím, že i někde jsou rozumní, však výjimky existují?

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE VÁM TAM NEBĚHÁ 700 ALE ANI 50 KS SPÁRKATÉ?
+14 # Rensa 2020-01-24 10:45
Problémy se škodami zvěří by nebyly, kdyby se stát nemontoval, do čeho se montovat nemusí.
Kdyby:
- neznásilnil vlastníky pozemků, že musí být vše v honitbách (nemusí, zvěři by to nevadilo, vadilo by to pouze myslivcům),
- ctil s tím související občanské právo vlastníka pozemku vykázat z jeho užití kohokoliv, tedy i myslivce,
- otázku škod ponechal pouze v režimu občanského zákoníku (škoda se hradí uvedením do původního stavu, nelze-li, pak v penězích včetně to, čeho by bylo dosaženo),
- dbal na dodržování zákona o myslivosti v otázce přikrmování v době nouze, nikoliv krmení zvěře (zákon to nedovoluje), včetně předkládáni soli v zimních měsících (zvěř má potom žízeň, kterou zahání okusem).
+6 # Starý 2020-01-24 12:19
Přesně tak, stát ve vrcholné politice a na Mze, silně selhává a vymahatelnost práva ....hanba mluvit.
Dobrý návrh a postřeh..
+10 # Starý 2020-01-23 07:32
Jen pro neznalé dodám, že jsem zahlédl v návrhu zrušení "normovaných stavů zvěře", poslední obezlička při soudních přích, která říká, že v honitbě by nemělo být více zvěře než je schopná při přijatelných ztrátách na lesních kulturách příroda unést.
No pak tu můžeme mýt na 1 ha plochy i více jak několik set jakékoli zvěře a nemusí ani žrát, trkat a jinak škodit...vše jednoduše ušlape !!! a pak hlady chcípne !!!!

Také dobré řešení po ČESKU !!!

Ať žije Mzl a jeho pohůnci...
+18 # Starý 2020-01-22 12:59
No navrhuji přejmenovat z Mze na Mzl.

MINISTERSTVO ZKÁZY LESŮ !!

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě