MILOVICE, BENÁTKY N/J Bývalý vojenský prostor Mladá mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou vydal nečekaný objev – a nejedná se o nevybuchlou munici. V oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců, bylo v rámci systematického monitoringu netopýrů zjištěno 18 druhů těchto létajících savců. Přitom v České republice se jich vyskytuje celkem 27 a ve Středočeském kraji 22. Nad milovickou stepí se tak prohání plné 2/3 českých druhů letounů (řád zahrnující netopýry – pozn. red.).
Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru přitom ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Prostor totiž představuje ostrůvek mimořádně pestré krajiny v jednotvárném moři intenzivního zemědělství.
Odhaleni pomocí signálů
„Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu," říká Radek K. Lučan z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který monitoring netopýrů řídí.
Celkem bylo zjištěno 15 druhů, které detektory dokážou spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší.
„Byl tedy prokázán výskyt nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku," podotýká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Nadprůměrný přitom nebyl jen počet zaznamenaných druhů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné. Na Travinách však nebyl na rozdíl od Milovic zaznamenán vrápenec malý, jehož zná veřejnost díky jeho typické pozici při zavěšení, kdy je zabalen do svých křídel tak, že připomíná složený deštník," doplňuje Anna Koukolíková z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Kromě běžných druhů žije v Milovicích i řada vzácnějších netopýrů. Jde třeba o náročné lesní druhy, jako netopýr stromový a netopýr velkouchý, kteří v těchto místech mají vše, co potřebují. Zatímco v lesích nacházejí denní úkryty v dutinách, v noci často loví potravu na sousední stepi. Podobně jako monitoring jiných skupin zdejších organismů, i výzkum netopýrů poukázal na důležitou věc, totiž mimořádný význam bývalého vojenského prostoru jako celku.
Lesy, stepi a tůňky
„Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy nebo pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Tento kousek krajiny je mimořádně hodnotný právě díky prolínání přírodě blízkých suchých lesů s bezlesím v jednom souvislém celku, který v naší zemi nemá obdoby," upozorňuje Miloslav Jirků.
Všem druhům netopýrů prospívá i řada tůněk, které tu byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky, avšak plní také roli napajedel. Pít k nim chodí zvířata všech velikostí od motýlů po mohutné zubry.
„Netopýry si s vodou spojuje málokdo, ale i oni potřebují pít. Právě přítomnost tůní je ve zdejším suchopáru jedním z důležitých prvků krajiny, který jde letounům k duhu," upozorňuje na nezvyklou souvislost Radek K. Lučan.
Statistické zhodnocení dat ze záznamníků navíc ukázalo, že letounů létá více nad pastvinami velkých kopytníků než nad nespásanými plochami. Netopýři za noc nalétají dlouhé kilometry a díky své pohyblivosti umějí při hledání lovišť pomocí svého výkonného sonaru prozkoumat velké plochy krajiny. To jim umožňuje vybrat si ta nejlepší loviště, kterými jsou místa s dostatkem kořisti, například nočních motýlů a brouků.
„Zjištění, že netopýři při nočních lovech preferují vzdušný prostor nad pastvinami, nepřímo naznačuje, že rozumná míra pastvy velkých kopytníků prospívá hmyzu, který je potravní základnou nejen pro netopýry, ale také ptáky a jiné živočichy," doplňuje Lučan, podle něhož bude monitoring netopýrů v Milovicích pokračovat i letos, přičemž by mělo dojít i k většímu množství přímých odchytů, což je jediná cesta, jak ověřit výskyt druhů, které detektory nerozliší. „Je celkem pravděpodobné, že se již tak pozoruhodně dlouhý seznam milovických netopýrů dále rozroste," domnívá se Lučan.
Netopýři v kraji
Podle Vladimíra Hanzala, odborníka na letouny z Odboru monitoringu biodiverzity Agentury pro ochranu životního prostředí ČR, se netopýrům ve středních Čechách poměrně daří.
„Například v případě netopýra velkého či vrápence malého po populačním poklesu ve druhé polovině 20. století došlo k obnově stavů a na některých zimovištích je dokonce výrazně vyšší početnost než před poklesem. Jsou však druhy, jako netopýr dlouhouchý, jejichž počet dlouhodobě klesá z doposud ne zcela objasněných příčin," uvádí Hanzal s tím, že tradiční středočeskou netopýří lokalitou je CHKO Český kras, kde bylo loni napočítáno 13 druhů letounů.
V průběhu let 2016 a 2017 pak proběhl intenzivní výzkum na území nově vyhlášené CHKO Brdy, kde vědci zaznamenali 20 druhů. Letouni se však vyskytují i mimo chráněné oblasti – například v obtokovém kanálu pod Slapskou přehradou zimují až čtyři tisíce netopýrů hvízdavých. Jde o největší zimoviště tohoto druhu na území republiky a jedno z nejvýznamnějších v Evropě.
