Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní. Novinářům to dnes řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
Pro zdravotní stav českých lesů tak byl loňský rok spíše příznivý. „V roce 2023 se situace výrazně zlepšila, co se týče například škod větrem," řekl expert v oblasti ochrany lesa Jan Lubojacký. Větrem bylo loni poškozeno dříví v objemu zhruba 1,6 milionů metrů krychlových, suchem 0,8 milionu, sněhem 75 000 metrů krychlových a námrazou 21 000. V dlouhodobém porovnání se ale podle ředitele VÚLHM Víta Šrámka o zlepšení nejedná. "Nemůžeme říct, že stav českých lesů je uspokojivý nebo příliš dobrý,“ řekl.
Menší škody zaznamenal ústav v loňském roce také u kůrovcové kalamity. Oproti roku 2022, kdy kvůli zasažení kůrovcem byl objem vytěženého smrkového dříví zhruba 5,6 milionu metrů krychlových, to loni bylo 3,2 milionu. Za zlepšení může podle Šrámka především příznivé rozložení počasí v loňském roce. „Umožnilo jen takové množení kůrovce, které ten lesnický provoz je schopen do značné míry tlumit,“ řekl Šrámek.
I přes snížení objemu vykáceného kůrovcového dříví je Česko podle ústavu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou stále v poměrně kritickém stavu. „Od roku 2021 zaznamenáváme postupný sestupný trend, avšak pořád se jedná o velmi vysoké objemy. Přehnaný optimismus ve smyslu konce kůrovcové kalamity stále ještě není na místě“ uvedl Lubojacký. Nižší hodnoty kůrovcových těžeb než loni byly například v letech 2011 až 2015.
Zdravotní stav lesů hodnotí ústav na základě takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí. Podle míry ztráty se stromy rozdělují do čtyř kategorií. Pro porovnání stavu lesů v Evropě se používá mezinárodní program monitoringu lesů, kterého se účastní 42 zemí Evropy. V České republice se pro zhodnocení stavu lesů hodnotilo celkem 8600 stromů v různých nadmořských výškách reprezentujících 28 druhů lesních dřevin.
Z dat monitoringu vyplývá, že horší zdravotní stav než v ostatních zemích Evropy má v Česku borovice lesní. Průměrná defoliace borovice dosahovala v roce 2019 téměř 50 procent, loni došlo k mírnému snížení na 45 procent. Borovice je druhou nejčastější dřevinou v českých lesích. Dřevinou s nejlepším stavem je buk lesní. „Všechny jeho plochy mají velmi dobrý zdravotní stav. V ostatních zemích je zdravotní stav podstatně horší než u nás,“ dodal Šrámek. Průměrný úbytek listí u buku se dlouhodobě pohybuje okolo 15 procent.
V případě smrku ztepilého, který je v Česku nejrozšířenější dřevinou, se průměrné hodnoty ztráty jehličí pohybují okolo 30 procent. Nejhorší zdravotní stav, tedy defoliaci nad 60 procent, má v souvislosti s kůrovcovou kalamitou tři až sedm procent smrků. Zdravotní stav ovlivňuje také stáří lesů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku 13 procent, nad 120 let je to více než 37 procent.
Z dat ústavu také vyplývá, že narůstá stáří hospodářských lesů. Zatímco v roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly na třech procentech porostní půdy, v současné době je to na více než 20 procentech.
Zdravotní stav lesů bude i letos podle Šrámka velmi záležet na počasí. „Ještě před 14 dny jsme se velmi báli, protože na rozdíl od loňského roku bylo obrovské teplo a sucho. Počasí posledních dvou týdnů situaci zabrzdilo. Pokud však budou teplé a suché jarní měsíce, tak může dojít i k významnému zhoršení zdravotního stavu,“ sdělil Šrámek.
ČTK
