PRAHA Odborníci se shodují na tom, že les, tak jak ho známe dnes, pomalu mizí. Čím dál častější výkyvy počasí a především sucho decimuje smrkový porost, který převažuje. Uvědomují si to i vlastníci lesů, kteří začali víc poptávat listnáče, jež jsou obecně odolnější. Sazenice ale nejsou.
„Je poptávka po mnoha milionech listnatých sazenic, jenže tolik jich není. Trh je pod tlakem. Má to logiku, dřív po nich tak velká poptávka nebyla," řekl LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Za nedostatkem sazenic jsou především dva důvody. Ještě před před dvěma lety byla poptávka především po smrku. A to i přesto, že se v průběhu let podíl listnatých stromů v lesích postupně navyšuje. „Listnáče byly poptávány víc už loni, akorát na to školky nebyly dostatečně připravené, protože se s tím dopředu nepočítalo. Otočit výrobu několik let trvá, takže teď bude období zhruba jednoho až dvou let, než se nabídka s poptávkou srovná," vysvětluje předseda Sdružení lesních školkařů Přemysl Němec.
Druhým důvodem je nedostatek osiva v minulých letech. Kvůli suchu v roce 2015 bylo málo bukvic i žaludů. Úrodu semen i mladé stromky ve školkách zasáhly předloňské a loňské jarní mrazíky.
„Škody byly hlavně na jedli a listnáčích, a to především na těch, o které je teď větší zájem než v předchozích letech, takže se vytvořila jakási mezera na trhu pro jaro 2018 a 2019," doplňuje manažer sdružení Petr Martinec.
Navíc přesto, že byl některých sazenic nedostatek, dostupné listnáče nakonec stejně neskončily v lese. „I když jsme avizovali, že bude málo buku i dubu, paradoxně si ho ti, kdo si ho objednali, ani všechen neodebrali. Jednoduše nebyli lidé, kteří by sázeli, a jaro navíc bylo krátké. Pro školkaře to byla další rána, protože sazenice vůbec neprodali," líčí Martinec.
Pokračování na straně 3 Listnáče proti suchu. Chybí sazenice
Dokončení ze strany 1
Státní podnik Lesy ČR, který hospodaří na téměř polovině lesů v zemi, poptával pro letošní rok 27,8 milionu listnatých sazenic. Do konce června odebral 15,5 milionu kusů. „Skluz v zalesňovacích pracích není ani tak způsoben malou nabídkou sadebního materiálu, ale především nutností přesunout vyšší než obvyklý objem zalesnění na podzimní termín z důvodu teplého a suchého jara, kdy zejména v konci běžného zalesňovacího období hrozilo velké nebezpečí úhynu výsadeb," sdělil LN mluvčí podniku Ondřej Kopecký s tím, že případný nedostatek v nabídce sazenic bude podnik znát až po podzimním zalesňování.
Školkaři doplňují, že oproti rokům 2012 až 2014, podle kterých se také rozmýšlela výsadba pro současné období, mají Lesy ČR plán pro výsadbu smrku pro letošek o 47 procent nižší. Roli v tom nicméně hraje i to, že v mezičase se navracela část majetku církvím.
Jen tak rychle, jak roste les
Skladba českých lesů byla historicky smíšená. V 18. a 19. století se ale začal masivně vysazovat smrk kvůli svému hospodářskému potenciálu, a začaly tak vznikat smrkové monokultury. Strom ale dobře nezvládá klimatickou změnu, má mělké kořeny, takže ho ničí sucho, které ho navíc činí náchylnějším k napadení škůdcem.
„Pro smrk se podmínky v nížinách i středních nadmořských výškách stávají rychle neúnosné a je decimován jak suchem, tak lýkožroutem, kterému teplé a suché klima velmi vyhovuje. Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který v přírodě uvidí běžně jen na horách," popsal pro LN klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Aleš Farda.
V roce 1950 byl ve všech lesích podíl listnáčů 12,5 procenta, jehličnany tvořily 87,5 procenta lesů. Předloni už bylo v lesích 27,9 procenta listnatých stromů a 72,1 procenta jehličnanů.
„Lesníci podíl listnáčů za necelých sedmdesát let, což není ani jedna generace lesa, víc než zdvojnásobili. Jejich výsadba se přitom setrvale zvyšuje, doposud se jednalo především o duby, buky, lípy, javory nebo topoly," upřesňuje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.
Ministerstvo zemědělství nyní připravuje novelu vyhlášky, podle které by se mělo tempo výsadby listnáčů zvýšit, zároveň by se mělo rozšířit spektrum použitelných listnatých dřevin. Ekologické organizace, například hnutí Duha, sice její podobu kritizuje s tím, že se podle ní stále bude sázet převážně smrk, Kučera ale namítá, že ekologické iniciativy mají nerealistické požadavky a okamžité změny v systému hospodaření by situaci v lesích ještě více destabilizovaly.
„Můžeme postupovat jen tak rychle, jak rychle roste les," dodává Kučera. Ročně se v Česku obnovuje kolem 24 tisíc hektarů lesa. Počet sazenic k pokrytí normální roční výsadby se orientačně pohybuje okolo 74 milionů kusů jehličnanů a 68 milionů listnáčů.
Poptávka po plevelu
Lesy ovšem nyní čelí nejhorší kůrovcové kalamitě v dějinách. Je proto potřeba zalesňovat i holiny po vykácených stromech. Poptávka tak roste i po těch dřevinách, které až doposud lesníci vnímali jako plevel.
„Některé dřeviny mají obrovskou schopnost se přirozeně rozmnožovat, produkují každoročně obrovské množství semen šířených větrem, která se snadno uchytí prakticky kdekoli. Patří mezi ně břízy, topoly, osiky, vrby nebo olše. V minulosti se dost často spoléhalo na tuto jejich schopnost. Někdy se osivo sbíralo a vysévalo co nejdříve o kus dál na holé plochy. Dělo se tak ale jen nahodile a bez ověřených obnovních postupů," líčí Kučera.
Lesy ČR s břízou v zalesnění počítají. Jako její výhodu berou právě to, že je schopná obsadit velké množství stanovišť přirozeně. Podle Kopeckého tak státní podnik nepředpokládá, že by začala být velká poptávka po jejích sazenicích.
Podle předsedy Sdružení školkařů Němce je však možné, že poroste poptávka i po tomto typu dřevin. „Dobrý lesní hospodář nemá dřeviny jako bříza rád, protože má nižší ekonomický přínos. Je ale možné, že ji začnou poptávat, protože část lesníků nebude chtít mít v kalamitních oblastech stejnověké porosty a využijí přípravné dřeviny, jako je i bříza," míní Němec.
Podle Kučery je ale u těchto typů dřevin problém s tím, že jejich semeno nelze dlouhodobě skladovat, a není tak možné se jím předzásobit. Navíc je ani nikdo nepěstuje, protože je nikdo nechtěl. Pokud podle Kučery poptávka po takzvaných pionýrských dřevinách vznikne kvůli kalamitním holinám, pak se bude muset začít prakticky od začátku - sběrem osiva, navržením pěstebních a obnovních postupů a vypěstováním sazenic.
Navíc je to podle něj přechodné řešení. „Nebo dokonce jen odložení problému obnovy lesa na kalamitních holinách. Jde většinou o krátkověké světlomilné dřeviny vytvářející řídké lesíky s nízkou produkcí dřeva. Proto se o nich uvažuje jako o dřevinách přípravných či krycích, pod jejichž ochranou by se měly v dalších letech vysadit dřeviny hlavní, dlouhověké, produkční, tvořící budoucí podobu lesa," doplňuje Kučera.
Nábytkářský průmysl se změní
Kučera upozorňuje také na to, že úspěšná obnova lesa po kalamitních holinách je proces finančně nákladný. „A to nejen na samém začátku, ale i dalších deset až patnáct let, kdy je nutné o malé stromečky pečovat a chránit je před škůdci, zvláště před zvěří. Proto by bylo vhodné, aby stát formou dlouhodobé finanční podpory stabilizoval ekonomickou situaci vlastníků lesů," dodává Kučera.
Podle ministra Brabce mění druhovou skladbu lesů i v zahraničí. Listnáče začali více vysazovat například ve Finsku i Švédsku. „Bude se to dotýkat i řady jiných zemí, s čímž bude souviset i změna nábytkářského průmyslu. Postupně budou listnaté stromy převládat, i proto je dnes všichni chtějí bez ohledu na to, zda jim to ukládá vyhláška, nebo ne," líčí Brabec.
Větší výsadba listnáčů má na stav lesa už teď pozitivní vliv. Alespoň na to poukázala zpráva o stavu přírody pro rok 2016, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí. I tak ale české lesy patří k nejvíce postiženým v Evropě. K tomu, proč to tak je a proč je teď v lesích tak rozsáhlá kalamita kůrovce, musíme podle ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumíra Lomského nahlédnout do historie.
„Před zhruba dvěma sty lety jsme na horách měli smíšené porosty - buky, jedle, smrky. V osmnáctém a devatenáctém století, když se začal ve všech pohořích rozvíjet průmysl, se zvýšila spotřeba dřeva. Hledala se dřevina, která by relativně rychle dala dobré dříví.
Začal se tedy sázet smrk. Není náhoda, že se najednou objevil kůrovec, protože je několik faktorů, které les mohou ovlivňovat tak, aby se stal pro kůrovce atraktivní," líčí Lomský.
Jako příklad uvádí problémy s imisemi, které se začaly na stromech podepisovat už ve dvacátých letech minulého století. Porosty začaly odumírat, což podle něj gradovalo v osmdesátých letech a postihlo celou oblast sudetského oblouku. Po imisním poškození se pak vždy objevil kůrovec, sice ne v takové míře jako dnes, ale byl tady.
Nedokonalá výživa
„Přišlo období, kdy se snížily imise síry, objevily se další polutanty, do půdy vstupují kyselé depozice, půda je ochuzená o živiny, kyselá. Je to stejné jako u člověka, když má nedokonalou výživu, je náchylnější. I to může ovlivnit porost tak, že je atraktivní pro škůdce," přirovnává Lomský.
Přichází také klimatická změna, přívalové deště, nerovnoměrné srážky, teploty a sucho. „To je další faktor, který tomu dal poslední a nejsilnější ránu. Neustále se mluví o tom, že musíme změnit skladbu dřevin; ano, musíme zvýšit podíl listnatých dřevin, ale je to běh na dlouhou trať," shrnuje ředitel výzkumného ústavu.
