Vrchlabí - Krkonošský národní park společně s Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory zasvětí letošek ptačímu druhu, jehož přežití čelí vážnému ohrožení. Rok tetřívka má upozornit na jeho rapidně klesající populaci.
"Podle údajů národního parku zmizelo za posledních čtyřicet let z krajiny osmdesát procent tetřívků. V níže položených oblastech České republiky už neexistují, vyskytují se pouze v Krkonoších a Jizerských horách, Krušných horách, Šumavě a Boleticích. Při posledním mapování zoologové napočítali v české části Krkonoš 74 samců. Na Pomezním a Dlouhém hřebeni zmizely mezi roky 2011 a 2017 dvě třetiny tokajících ptáků.
TETŘÍVKOVA LOŽNICE
„Během Roku tetřívka budeme pracovat s mottem V Krkonoších jsem (ještě) doma, resp. V Jizerkách jsem (ještě) doma. V terénu na rozcestníky v místech, kde tetřívek žije, umístíme informační cedule vybízející, aby se návštěvníci hor drželi jen na turistických cestách a nedělali hluk, který by ho rušil," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Strážci parku rozmístí po horách speciální značku „Tetřívkova ložnice". Instalovat ji budou do lyžařské stopy, která povede do zakázaných lokalit. „Vzniká speciální ekovýchovný program pro školy a seriál krátkých klipů. V našich informačních centrech jsme rozšířili sortiment suvenýrů s motivem tetřívka," vyjmenoval některé z aktivit ředitel Správy KRNAP.
Na populaci v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé republice. „Pokud nic neuděláme, druh v Krkonoších vyhyne kolem roku 2040," upozornili ochránci přírody. Jeden z hlavních důvodů mizení tetřívků obecných, vedle rušení člověkem, představuje úbytek vhodných biotopů, spojený se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech.
Nový les postupně odrůstá, tyto vhodné plochy zarůstají a tetřívek přichází o prostředí vhodné k životu. Uškodilo mu vysušování rašelinišť a podmáčených smrčin, nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého, podílejících se na likvidaci hnízd a mladých ptáků.
HLUK RUŠÍ
Odborníci se snaží řešit problémy poklesu početnosti tetřívka zachováním nebo obnovou vhodných ploch k jeho životu. „Vytváříme nové nebo rozšiřujeme již existující volné plochy na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků, které vytvoří vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Ke zlepšení situace může přispět každý návštěvník hor. „Lokalitami s výskytem tetřívků by měl procházet s maximálním respektem. Nehlučet a nevstupovat, zejména v zimě, mimo značené cesty a psa mít na vodítku. Tetřívka na jeho zimovištích v karech ruší také skialpinisté a snowboardisté, na jaře návštěvníci a fotografové, lačnící po jeho sledování," připomněl Drahný. Pták v zimě nespí, snaží se pod sněhem přežít s minimálním výdejem nedostatkové energie. V létě a na podzim nepředstavuje pozorování tetřívků podstatné riziko. Krkonoše byly vyhlášeny ptačí oblastí v rámci evropské soustavy Natura 2000 i kvůli ochraně tetřívka obecného. „Nacházíme se v momentu, kdy tetřívek bez pomoci a ohleduplného přístupu nás všech opravdu nepřežije," zdůraznil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
TVRDÝ BOJ NA TOKANIŠTI
Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě se vyskytuje jen ostrůvkovitě, většinou pouze v horských oblastech. Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a otevřených ploch typu horských luk, pastvin nebo pasek. Tetřívčí tok začíná v březnu, ve výjimečných případech i v únoru, a trvá do začátku června. Nejintenzivněji probíhá v časných ranních hodinách, výjimkou ale není ani večerní tok. S rozbřeskem je možné pozorovat černobílé kohoutky, jak v zápasu o nejlepší místa na tokaništi najíždějí se spuštěnými křídly proti sobě, hlavu nataženou kupředu a ocas rozevřený do nádherné lyry. Někdy jde o opravdu tvrdý boj, kdy vylétají proti sobě a snaží se zahnat svého soka.
Jan Braun
