Lýkožrout smrkový se letos také na Kroměřížsku nebývale rozmnožil. Pomohlo mu především sucho a horko
Kroměřížsko – Je to podobné jako v ostatních regionech Česka:takénaKroměřížskuse v posledních týdnech kůrovec opět pustil do ničení lesů. Škody, které způsobuje, jsou ovšem až dvakrát vyšší než v loňském roce, k přemnožení škůdce totiž přispělo letošní sucho a horko.
„Z celostátního pohledu je kůrovce více, ale kalamitní stav to není," ujistila v minulých dnech mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Přiznala ale, že po dlouhodobém suchu jsou lesy oslabené. „Právě sucho jim na většině území uškodilo víc než podkorní hmyz," míní mluvčí. S kůrovcem podnik bojuje zejména tím, že instaluje feromonové lapače a takzvané lapáky, což jsou předem pokácené stromy nechané v lese.
Počty položených lapačů a lapáků už jdou do desítek tisíc, podnik také zvyšuje počet lesníků, kteří vyhledávají napadené stromy: ty je pak nutné pokácet a z lesa odvézt.
Z lesů, které v souvislosti s restitucemi přešly do rukou církve, jsou na tom s kůrovcem neboli lýkožroutem smrkovým nejhůře právě Hostýnské vrchy.
„Situace je špatná, kůrovec se letos vlivem extrémního sucha rozmnožil více než v předchozích letech a právě v Hostýnských vrších je to ze všech lesů, které Arcibiskupství olomoucké spravuje, znát nejvíce," potvrdil Kroměřížskému deníku mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Přemnožení podle něj způsobil nedostatek vláhy, který stromy oslabuje a ty pak nemají sílu s kůrovcem samy bojovat. Kůrovcem napadené dřevo se také prodává za nižší cenu, což má na arcibiskupství i finanční dopad.
„Další problém spočívá v tom, že ve snaze zabránit šíření kalamity a kácet přednostně napadené stromy nemůžeme rozvíjet žádnou vlastní hospodářskou strategii, ale v podstatě jdeme kůrovci v patách a těžíme tam, kde se vyskytuje, a ne tam, kde bychom to sami považovali za nejvýhodnější," vysvětlil mluvčí.
Od července už vytěžili zhruba pět tisíc metrů krychlových napadeného dřeva. „Mnoho možností, jak situaci ovlivnit, nemáme. Co dělat můžeme, už děláme, nezbývá než doufat, že příští rok bude vláhy víc," dodal Jiří Gračka.
Například myslivce naopak lesní škůdce tolik netrápí. „Je to opravdu problém pouze lesního hospodářství. Například na zvěři se to rozhodně nijak neprojevuje," ujistil předseda okresního mysliveckého spolku Jan Buksa.
